Menu

Archiv

září 2018
srpen 2018
květen 2018
duben 2018
březen 2018
prosinec 2017
listopad 2017
říjen 2017
září 2017
srpen 2017
červenec 2017
červen 2017
květen 2017
duben 2017
březen 2017
únor 2017
leden 2017
prosinec 2016
listopad 2016
říjen 2016
září 2016
srpen 2016
červen 2016
květen 2016
duben 2016
březen 2016
únor 2016
leden 2016
prosinec 2015
listopad 2015
říjen 2015
září 2015
srpen 2015
červenec 2015
červen 2015
květen 2015
duben 2015
březen 2015
únor 2015
leden 2015
prosinec 2014
listopad 2014
říjen 2014
září 2014
srpen 2014
červenec 2014
červen 2014
květen 2014
duben 2014
březen 2014
únor 2014
leden 2014
prosinec 2013
listopad 2013
říjen 2013
září 2013
srpen 2013
červenec 2013
červen 2013
květen 2013
duben 2013
březen 2013
únor 2013
leden 2013
prosinec 2012
listopad 2012
říjen 2012
září 2012
srpen 2012
červen 2012
květen 2012
duben 2012
březen 2012
únor 2012
leden 2012
prosinec 2011
listopad 2011
říjen 2011
září 2011
srpen 2011
červenec 2011
červen 2011
květen 2011
duben 2011
březen 2011
únor 2011
leden 2011
prosinec 2010
listopad 2010
říjen 2010
září 2010
srpen 2010
červenec 2010
červen 2010
květen 2010
duben 2010
březen 2010
únor 2010
leden 2010
prosinec 2009
listopad 2009
říjen 2009
září 2009
srpen 2009
červenec 2009
červen 2009
květen 2009
duben 2009
březen 2009
únor 2009
leden 2009
prosinec 2008
listopad 2008
říjen 2008
září 2008
srpen 2008
červenec 2008
červen 2008
květen 2008
duben 2008
březen 2008
únor 2008
leden 2008
prosinec 2007
listopad 2007
říjen 2007
září 2007
srpen 2007
červenec 2007
červen 2007
květen 2007
duben 2007
březen 2007
únor 2007
leden 2007
prosinec 2006
listopad 2006
říjen 2006
září 2006
srpen 2006
červenec 2006
červen 2006
květen 2006
duben 2006
březen 2006
únor 2006
leden 2006
prosinec 2005
listopad 2005
září 2005
červen 2005
květen 2005
duben 2005
březen 2005
únor 2005
leden 2005
prosinec 2004
listopad 2004
říjen 2004
září 2004
srpen 2004
červenec 2004
červen 2004
duben 2004
únor 2004
leden 2004
prosinec 2003
listopad 2003
říjen 2003
září 2003
srpen 2003
červenec 2003
červen 2003
květen 2003
duben 2003
březen 2003
únor 2003
leden 2003
prosinec 2002
listopad 2002
říjen 2002
září 2002
červenec 2002
červen 2002

26/6/2017

Otwarcie Galerii Zdzisława Beksińskiego w Krakowie

 

26/6/2017

Alec Soth – Gathered Leaves

 

Galerie FOMU v Antverpách uspořádala retrospektivní výstavu Aleca Sotha, který je dle The Telegraph jedním z největších žijících fotografů amerického společenského a geografického prostředí. Navazuje na fotografy, jakými byli Walker Ewans nebo Dorothea Lange, případně na novější klasiky – na Roberta Franka, Stephena Shora a Joela Sternfelda. Soth cestuje po Americe, aby nám – inspirován Huckleberry Finnem spisovatele Marka Twaina – přinesl svůj pohled na zákoutí středozápadu, na místa která bychom sami stěží objevovali.

Sám fotograf označení retrospektivní nerad používá a tak samotný název výstavy Gathered Leaves naznačuje, jak nahlížet instalaci a přistupovat k výstavě samotné. Ve spolupráci s kurátorkou Kate Bush prezentuje autor pravděpodobně nejznámější série – Sleeping by the Mississippi (2004), Niagara (2006), Broken Manual (2010) a Songbook (2014). Nesnaží se ukázat všechny fotografie z každého souboru, zato přibližuje, jak dané série vznikaly. Součástí každé ze čtyř expozic jsou různé variace maket knih a zápisky ze Sothových notesů s komentáři k fotografiím. Na konec výstavy je zařazena projekce filmu Somewhere to Disappear (vyžadující značnou dávku trpělivosti s filmařsky špatným zpracováním).

Vlastní výstava nabízí – díky chronologickému řazení – skvělou příležitost sledovat vývoj způsobu vyprávění, který se utvářel v průběhu několika let. První kolekcí je Sleeping by the Mississippi. Soubor samotný není klasický road trip, je spíše o fantazii a snění s různými výhledy na řeku Mississippi, která se rytmicky a často nenápadně na snímcích ukazuje.

Alec Soth v rozhovorech zmiňuje, jak je pro něj důležitý prostor. Prostor ve fotografii, nebo také prostor mezi fotografem a portrétovaným, umí navodit potřebnou atmosféru. Bohužel v případě kolekce Sleeping by the Mississippi jsem marně hledal potřebný instalační prostor. Je to velká škoda, obzvláště jedná-li se o opravdu krásné velkoformátové snímky. Fotografie jsou doslova skládány vedle sebe; neškodilo by raději pár exponátů vynechat a dopřát snímkům o snění a fantazii potřebnou volnost. Ta by diváckému zážitku velice prospěla.

Jakoby si tento fakt autor a kurátorka uvědomili: soubor Niagara má již dostatek volnosti podtrhující kvality tisku a adjustace fotografií.

Soubor Niagara nabízí neobvyklý pohled na celosvětově známou turistickou atrakci. Niagarské vodopády představuje jako symbol lásky, jako místo, kam se jezdí na svatební cestu, ale také jako místo plné motelů a rozchodů, a také jako oblíbenou destinaci sebevrahů. Výstavní soubor Niagara zaujal hlavně tím, co nebylo vystaveno na stěnách galerie, ale umístěno uprostřed pod sklem stolu: jednalo se o veškeré poznámky Aleca Sotha z tvorby tohoto souboru. Řazení a výběr samotných fotografií mi zde nepřipadal úplně zdařilý. Nemohl jsem si nevšimnout, že tuto část výstavy procházeli diváci bez zaujetí a se zvědavostí přecházeli k místnosti se souborem Broken Manual, který diváky lákal na zcela jinou atmosféru. Tato část výstavy byla velice vyvážená – od kvalitního výběru až po volbu osvětlení, které plně podtrhovalo myšlenku a atmosféru samotného souboru. Odtržení se jednotlivce od amerického snu střední třídy, od peněz a jistot, útěk od civilizace do divočiny, k samotě, k hledání sebe sama a někdy také k skrývání se, kdy si je člověk vědom toho, jakým nebezpečím může být pro ostatní. Broken Manual je autorovou sebereflexí a obratem od vlastního úspěchu, který zaznamenaly soubory Sleeping by the Mississippi a Niagara. Pro svůj úkryt dokonce zvažoval koupi jeskyně v jižní Minnesotě. Tuto myšlenku nakonec realizoval v podobě makety jeskyně se žebříkem, který vede na dům v koruně stromu. Maketa Sothova vysněného úkrytu bohužel součástí instalace nebyla.

Posledním souborem před zmíněnou projekcí byl soubor Songbook. Samotný název je narážkou na klasické americké písně z let 1920 až 1950 od Johnnyho Mercera nebo Cole Portera, kteří jsou označováni za vrchol řemesla skládání populární hudby v Americe. Černobílé fotografie vytvářejí dojem dávných dob, podobně jako zvuk z vinylových desek, kdy máme při poslechu nostalgický zážitek, ale víme, že po skončení skladby se vrátíme do reality. Oproti všem předešlým souborům, které byly pořizovány na velký formát, je soubor Songbook fotografován digitálně. Použitím blesku Soth radikálně změnil svůj přístup k fotografii, kdy nechtěl čekat na správné světlo a absolvovat tak dlouhou přípravu před pořízením snímku. Alec Soth v rozhovoru zmiňuje, jak moc mu pomohla rada Arthura Felliga, známého jako Weegee, že nemůžete být „milý Nellie“, obávat se mluvit s lidmi a přitom dělat „pouliční fotografii“.

Výstavě byl dán prostor jednoho patra. Dle mého názoru, pokud měla galerie možnost vystavovat natolik známého autora, jakým Alec Soth je, a návštěvnost tomu také odpovídala, měla zvážit rozšíření výstavy o další patro. Co se týká instalace fotografií, první polovinou nenadchla: měl jsem pocit, že na výstavě pracovaly dvě skupiny kurátorů s tím, že soubory Broken Manual a Songbook byly velice zdařile nainstalovány včetně skvělého výběru fotografií. Výstava jako celek rozhodně zaujala pohledy na současné reálie středozápadní Ameriky a schopností inspirovat se historií fotografie. Pořád je na co navazovat.

Daniel Livečka

 

8/6/2017

Studentka Institutu tvůrčí fotografie FPF SU v Opavě Dominika Gesicka získala Velkou cenu na festivalu v Lodži

gesicka-dominika-this-is-not-real-life-02
Gesicka Dominika This is not real life
 

Mezinárodní fotografický festival v Lodži každoročně pořádá soutěž Grand Prix Fotofestiwal, otevřenou fotografům z celého světa. Odborná porota, jejímž členy letos byli například Emma Bowkett z Financial Times Weekend Magazine, Sayaka Takahashi z tokijské galerie PGI, nebo Krzysztof Candrowicz, ředitel Fotografického trienále v Hamburku, letos vybírala z více než pěti stovek zúčastněných finalisty, jimž je během festivalu uspořádaná výstava nebo jejichž práce se promítají ve velkoplošných projekcích. Jenom jeden z nich nakonec dostává Velkou cenu. Letos ji na slavnostním zahájení festivalu dne 1. června 2017 získala studentka 3. ročníku Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě Dominika Gesicka za mnohovrstevnatý cyklus barevných fotografií ze severských Špicberk Toto není skutečný život. Sama autorka o něm říká: " Je to místo, kde se nikdo nerodí a neumírá. Samozřejmě můžete zemřít kdekoli, ale nemůžete zde být pohřben, neboť bylo zjištěno, že tady se orgány nerozloží. Nemůžete se tu narodit, protože ženy se před porodem vracejí na pevninu. Nejsou zde kočky, stromy, ani světelné semafory. Není tu zábavní park, i když cirkus ano. V zimě je úplná tma, zato v létě slunce vůbec nezapadne. To místo se jmenuje Longyearbyen a je největší obcí a správním střediskem Špicberk. Je to také nejsevernější město na světě. I když je těžké považovat je za nejlepší místo k životu, mnozí mu propadnou na první pohled. Někteří lidé sem přišli na pouhé dva týdny a zůstali pět nebo i více let. Není však mnoho těch, kteří se usadí natrvalo. Někdy máte dojem, že sem lidé před něčím utekli. Že je to jen obranný manévr. Nejedná se o skutečný život." Sugestivní fotografie Dominiky Gesické, v nichž se střídají portréty, subjektivně pojaté dokumenty záběry krajin a architektury, už by představeny několikrát i u nás, například na velké výstavě Čtvrtstoletí. Institut tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě 1990–2015, jež byla loni v létě uvedena v Galerii hlavního města Prahy, nebo v expozici Soukromá teritoria, která proběhla začátkem letošního roku v Domě umění v Opavě.

Mezi letošními finalisty Grand Prix Fotofestiwal je také studentka 4. ročníku ITF Kaja Rata a doktorand ITF Michał Luczak, člen známé polské skupiny Sputnik. Ten obdržel i čestné uznání v soutěži o nejlepší fotografickou publikaci roku za autorskou knihu 11.41.

Ondřej Durczak

 

obrazek
Gesicka Dominika, This is not real life
 
 
obrazek
Gesicka Dominika, This is not real life
 
Dominika Gesicka
 
 

Partner