Archiv

Prvního února 2011 zemřel ve svých pětaosmdesáti letech Milan Borovička, fotograf svébytného rukopisu, romantický obdivovatel ženské krásy, obětavý organizátor, člen skupin Profil a Setkání, dlouholetý pedagog Institutu výtvarné fotografie Svazu českých fotografů a Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě. Gentleman ze staré školy. Člověk, který se fotografii intenzivně věnoval po většinu svého života, ale nikdy se jí neživil. Mohl proto vždy fotografovat jenom to, co sám chtěl.

Už v padesátých letech, v době pozvolného politického a uměleckého uvolnění, vytvářel snímky obyčejného života v duchu poezie všedního dne, které byly protikladem předchozího socialistického realismu, a jednoduchá zátiší, v nichž nezapřel svůj obdiv k surrealismu. Celý život prožil ve Valašském Meziříčí, vzdáleném od velkých kulturních center. Spolu s dalšími fotografy z Valašska Miroslavem Bílkem, Františkem Janišem a Jiřím Fojtíkem tam založil skupinu Profil, která se podobně jako starší olomoucká skupina DOFO snažila navazovat na násilně přerušenou tradici české moderní fotografie. Jeho hlavním tématem se na celé další půlstoletí stala žena. Vytvářel melancholické portréty a jemné akty, v nichž eliminoval všechny podružnosti a soustředil se na nadčasové vystižení krásy.

Zpravidla používal existujícího denního světla a černého pozadí, připravovaného ze sametové látky, která mu umožňovala zakrývat některé části tváří a těl modelek (žertem potom říkal, že Tono Stano by se s ním za použití stejného postupu v proslulé fotografii Smysl měl dělit o peníze za její prodej.) K nejlepším jeho dílům patří fragmenty rukou či nohou, zdůrazňující elementární tvary a linie. Ve svých fotografiích byl zpočátku nesmírně cudný, erotika v nich byla jenom výjimečně zobrazena jinak než symbolicky. Když jsem v roce 1987 připravoval jeho první monografii pro nakladatelství Profil, podařilo se mi ho po dvou lahvích vína přemluvit, abychom do ní zařadili několik snímků, na nichž byla vidět ňadra modelek. Ovšem když kniha vyšla, zalekl se reakcí lidí ve Valašském Meziříčí a hned první den v místním knihkupectví skoupil všechny výtisky. V knihkupectví byli tak potěšeni, jak se knížka dobře prodává, že si objednali několik desítek dalších výtisků a sestavili z nich celou výlohu. Samozřejmě i s dvoustranami s inkriminovanými akty.

I když zůstal tématu ženské krásy věrný po celý život a vědomě stál stranou módních trendů, jeho styl se proměňoval a v pozdějších portrétech a aktech na bílých pozadích bylo více erotičnosti a hravosti, někdy ale i líbivosti. Vytvořil však vlastní styl, díky němuž jsou většinou jeho fotografie rozeznatelné na první pohled. Naposledy o tom přesvědčil loni na velké retrospektivě v rodném městě.

Vladimír Birgus

Zdroj: DIGI Foto 3/2011

11. 02. 2011 - 08. 04. 2011

- autorka, jež vyučuje fotografii na Ústavu umění a designu ZČU v Plzni, zde představuje fotografické cykly Hyperreality (2008-2010) a Blízkost-vzdálenost (2008-2009)
- zatímco v prvním pracuje s neukončeností a fragmentací prostoru, příběhu a času, když hyperrealistickým způsobem zobrazuje záměrně banální místa a zátiší ve svém domě, v druhém z nich obrací pozornost ke starým obnošeným oděvům coby svědkům lidské přítomnosti i absence

 
Věra Stuchelová (*26.5.1973 v Prachaticích)
- žije v Českých Budějovicích
- je členkou fotografické skupiny Jihoženským Okem
- ve své tvorbě se zabývá genderovými tématy
- pracuje v médiu fotografie, instalace, grafiky a malby
- od roku 2003 pracuje jako odborná asistentka v Ústavu umění a designu, Západočeské univerzity v Plzni
Vzdělání
1997 – 2003 – Akademie výtvarných umění v Praze
1999 – International Summer Academy of Fine Arts, Salzburg
2001 – Universita J.E.Purkyně, Ústí nad Labem, (doc. Pavel Baňka)
2002 – Academia Di Belle Arti, Milano
2004 – Univerzita Karlova v Praze, pedagogická fakulta, rigorózní zkouška
2004 – 2007 - Akademie výtvarných umění v Praze, doktorandské studium
Samostatné výstavy (výběr)
1999 – Body and colors – Rubicon, České Budějovice
2002 – Bazar - Spejsovna, Praha
2002 – „S+V“ - C14, Praha
2004 – Soukromý prostor – Univerzitní galerie, Plzeň
2004 – Soukromý prostor – Galerie mladých, Brno
2004 – Soukromý prostor, Měsíc ve dne, České Budějovice
2005 – Obrazy, Hellge-Klinik, Passau
2005 – Autoportréty, Esthé, Praha
2006 – Zpaměti, Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory
2006 – Ztracené ráje, Esthé, Praha
2008 – Soukromý prostor, České centrum, Sofie
2008 – Autoportrét, Galerie Bazilika, České Budějovice
2008 - Soukromý prostor, Umělecká galerii R.Karabiberova v Nove Zagore
2008 – Fotografie a obrazy (výběr z tvorby z let 2004 – 2008), galerie der Finanzamt, Passov
2008 – Story in a book and in photography, Blue Cat gallery, Kherson (spolu s Petrou Makrlíkovou)
2008 - Soukromý prostor, Historické muzeum v Ruse
2008 - Soukromý prostor, Umělecká galerie Vladimira Dimitrova-Majstora v Kjustendilu
2009 – Hyperreality, Galerie Vernon, Praha (spolu s Amandou Church)
2009 – Hyperreality, FotoGrafic, Praha
2009 - Intimita, Gambit, Praha
Zastoupení ve sbírkách
- Národní galerie v Praze
- Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze
- Národní muzeum fotografie
- Alšova jihočeská galerie
- České centrum Sofie
- E-on Praha
 

Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě a Institut tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě Vás srdečně zvou na otevření výstavy Petr Drábek / Lena Jakubčáková: Můj domov je, kde jsem já / V odloučení

ve čtvrtek 10. 2. 2011 v 17 hodin. Výstava, kterou zahájí kurátor prof. Jindřich Štreit, bude otevřena do 9. 3. 2011 vždy hodinu před představením.