Menu

Archiv

září 2018
srpen 2018
květen 2018
duben 2018
březen 2018
prosinec 2017
listopad 2017
říjen 2017
září 2017
srpen 2017
červenec 2017
červen 2017
květen 2017
duben 2017
březen 2017
únor 2017
leden 2017
prosinec 2016
listopad 2016
říjen 2016
září 2016
srpen 2016
červen 2016
květen 2016
duben 2016
březen 2016
únor 2016
leden 2016
prosinec 2015
listopad 2015
říjen 2015
září 2015
srpen 2015
červenec 2015
červen 2015
květen 2015
duben 2015
březen 2015
únor 2015
leden 2015
prosinec 2014
listopad 2014
říjen 2014
září 2014
srpen 2014
červenec 2014
červen 2014
květen 2014
duben 2014
březen 2014
únor 2014
leden 2014
prosinec 2013
listopad 2013
říjen 2013
září 2013
srpen 2013
červenec 2013
červen 2013
květen 2013
duben 2013
březen 2013
únor 2013
leden 2013
prosinec 2012
listopad 2012
říjen 2012
září 2012
srpen 2012
červen 2012
květen 2012
duben 2012
březen 2012
únor 2012
leden 2012
prosinec 2011
listopad 2011
říjen 2011
září 2011
srpen 2011
červenec 2011
červen 2011
květen 2011
duben 2011
březen 2011
únor 2011
leden 2011
prosinec 2010
listopad 2010
říjen 2010
září 2010
srpen 2010
červenec 2010
červen 2010
květen 2010
duben 2010
březen 2010
únor 2010
leden 2010
prosinec 2009
listopad 2009
říjen 2009
září 2009
srpen 2009
červenec 2009
červen 2009
květen 2009
duben 2009
březen 2009
únor 2009
leden 2009
prosinec 2008
listopad 2008
říjen 2008
září 2008
srpen 2008
červenec 2008
červen 2008
květen 2008
duben 2008
březen 2008
únor 2008
leden 2008
prosinec 2007
listopad 2007
říjen 2007
září 2007
srpen 2007
červenec 2007
červen 2007
květen 2007
duben 2007
březen 2007
únor 2007
leden 2007
prosinec 2006
listopad 2006
říjen 2006
září 2006
srpen 2006
červenec 2006
červen 2006
květen 2006
duben 2006
březen 2006
únor 2006
leden 2006
prosinec 2005
listopad 2005
září 2005
červen 2005
květen 2005
duben 2005
březen 2005
únor 2005
leden 2005
prosinec 2004
listopad 2004
říjen 2004
září 2004
srpen 2004
červenec 2004
červen 2004
duben 2004
únor 2004
leden 2004
prosinec 2003
listopad 2003
říjen 2003
září 2003
srpen 2003
červenec 2003
červen 2003
květen 2003
duben 2003
březen 2003
únor 2003
leden 2003
prosinec 2002
listopad 2002
říjen 2002
září 2002
červenec 2002
červen 2002

24/7/2006

Fotografický projekt – Mikroregion Hranicko

Tomáš Pospěch – Hranice
  

   

Petr Nagy – Potštát

    
  

Hranicko je oblast pozoruhodná svou neobyčejnou nezvláštností. Nikdy v minulosti nemělo to štěstí, že by bylo povšimnuto jako specifická rázovitá oblast, ať už umělecky, národopisně nebo historicky. Vsazeno mezi výrazné regiony Hané, Valašska a Lašska nenese atraktivní, jasně postižitelnou a srozumitelně předatelnou identitu. Není krajem Janáčka, Bezruče, Wolkera, zbojníka Ondráše, oveček, kyprých žen, bohatých krojů, gastronomických pochutin. Ve stínu okolních významnějších oblastí si zde lidé mnohem tišeji, jistě ale se stejnou přirozeností a intenzitou, předávali z generace na generaci, co za svůj život vytvořili: své zkušenosti a niterný vztah k místu.

Region Hranicka, vlastně přirozenou spádovou oblast města Hranic, tvoří téměř třicet obcí. Třiadvacet z nich, včetně měst Hranice a Potštát nebo historických městysů Drahotuš a Hustopeč nad Bečvou, je sloučeno ve sdružení Mikroregion Hranicko. Unikátnost zdejší oblasti nespočívá v souhrnu etnografických zvláštností, ale v podivuhodné přírodní i kulturní trojjedinosti: Na malé územní ploše zde nacházíme tři různé charatery krajiny, formy uspořádání vesnic, odlišně vytvářených mezilidských vztahů i historických okolností: Hornatých bývalých Sudet, údolí Moravské brány a mírné pahorkatiny Záhoří.

Hranicko pohledem sedmi fotografů. Tak by se dala ve stručnosti shrnout náplň projektu iniciovaného sdružením obcí Mikroregion Hranicko. Setkali se tu na přelomu května a června během společné týdenní tvůrčí dílny. Každý z nich si zde našel své téma, osobitý pohled na region, a někteří se sem vraceli i později. Představovaná společná výstava do velké míry odráží vše zajímavé, co se v tomto náhodně zvoleném týdnu na Hranicku událo: Víkendové kácení máje v Rouském a v Ústí, fotbalový turnaj v Nejdku, Sokolský slet v Cementárenské hale a Rockový festival hranických kapel v letním kině v Hranicích, vítání občánků v ústavu sociální péče ve Skaličce a modeláři v Drahotuších. Přes týden se fotografové zaměřili v Hustopečích na schůze Mikroregionu Hranicka, soukromé zemědělce, výrobnu uzenin, výstavbu dálnice kolem Velké a Bělotína, domácnosti ve Stříteži nad Ludinou, Jindřichově, Ústí, Rakově, den dětí a přehlídku vojenské techniky na Potštátě, golf v Radíkově. Na svých snímcích zachytili obyčejný týden v životě Hranicka, náhodný a víceméně stejný jako kterýkoliv jiný.

Cílem těchto sedmi pohledů na region Hranicka je mimo jiné také podnítit v srdcích obyvatel sounáležitost k místu. Aby s hrdostí a zodpovědně rozvíjeli odkaz, který jim předali jejich rodiče, lidé, kteří zde žili před nimi, a jednou jej byli schopni bez výčitek předat svým dětem. Pokud má nějaké místo to štěstí, že bylo povšimnuto, zdůrazněno nad ostatní a důkladně zpracováno, získává neocenitelný dar do budoucna: Není zapomenuto. Stává se vzorem pro všechny další podobné regiony, modelovým příkladem konkrétního života usazeného v určitém čase a místě. Přál bych Hranicím i celému regionu, aby takové štěstí měly. Věřím, že projekt je začátkem hlubší tradice, snad na něj navážou další projekty a region Hranicka tak získá v průběhu let mnohovrstevnatou výpověď o zdejším životě.

Tomáš Pospěch
Úvodní text do katalogu výstavy

21/7/2006

Pavel Mára – Heads / Triptychs / Tunnel 2004 – 2006

Pavel Mára

MĚSTO CHEB, GALERIE 4 – GALERIE FOTOGRAFIE A SPOLEK PŘÁTEL STARÉHO CHEBU

si Vás dovoluji pozval na výstavu velkoformátových fotografií

Pavel Mára
Hlavy / Triptychy / Tunel 2004 – 2006

Vernisáž se koná 29. července 2006 v 18 hodin
v kostele sv. Bartoloměje v Křižovnické ulici v Chebu
Výstava potrvá do 24. září 2006

V programu vystoupí Komorní duo
Martina Bačova – housle
Věra Binarová – viola
Handel-Halvorsen: Pasacaglia pro nousle a violu
W. A. Mozart: Duo pro housle a violu G dur

Otevřeno denně mimo pondělí od 9 do 17 hodin

 


CHEB CITY, GALERIE 4 (GALLERY OF PHOTOGRAPHS)
AND CLUB OF FRIENDS OF OLD CHEB

would like to invile you to the opening of the big format photographs exhibition

Pavel Mára
Heads / Triptychs / Tunnel 2004 – 2006

The opening will take place at 6 pm on the 29th of July 2006 at the St. Bartholomaeus church in Křižovnická street in Cheb.

A performance will be given during the opening by the Chamber Duet of
Martina Bačova – viola
Věra Binarová – viola alto
Composers: Handel-Hafvorsen: Pasacaglia for violin and viola alto
W. A. Mozart: duel for the violin and viola alto G dur
The exhibition runs until the 24th of September 2006

Open daily except Mondays 9 am – 5 pm

19/7/2006

Ukázky snímků z fotografického projektu Obrázky z mé rodné vesnice Lipová - Spansdorf 1915 - 2005

Dovolujeme si všechny pozvat na výstavy k projektu „Obrazy z mé rodné vesnice“, Lipová – Spansdorf 1915-2005. Zde si můžete prohlédnout pár ukázek.

Lipová - Spansdorf 1915 - 2005

17/7/2006

Fotografický projekt „Obrazy z mé rodné vesnice“, Lipová 1915-2005

Fotografický projekt „Obrazy z mé rodné vesnice“, Lipová 1915-2005
     

Dovolujeme si všechny pozvat na výstavy k projektu „Obrazy z mé rodné vesnice“, Lipová – Spansdorf 1915-2005, který vznikal víc než rok a půl.

Neoficiální představení celého souboru, který obsahuje přes sto padesát snímků, proběhne v sobotu 22. července 2006 přímo v obci Lipová u Ústí nad Labem. Od 14 hodin se budete smět projít po obci a přímo pod širým nebem si prohlédnout, jak tato vesnice vypadala před devadesáti lety a nyní.

Vernisáž oficiální výstavy se uskuteční v pátek 4. srpna v kostele sv. Vojtěcha v Ústí nad Labem. Vybrané snímky zde budou vystaveny do 26. srpna.

Fotografický projekt „Obrazy z mé rodné vesnice“, Lipová 1915-2005
     

Pár informací o projektu

Počátek tohoto fotografického projektu spadá do období první světové války, přesně do roku 1915, kdy nadšený fotoamatér a rodák z pohraniční obce Lipová (tehdy Spansdorf) Franz Josef Umlauft s pomocí svého přítele ústeckého katechety Rudolfa Jenatschkeho fotograficky zmapoval svou rodnou obec.  F.J. Umlauft (nar. 1883) vystudoval na Karlově univerzitě němčinu, latinu a řečtinu, působil na několika německých gymnáziích a roku 1913 se stal řádným profesorem na německém gymnáziu v Ústí nad Labem. V roce 1920 převzal ústecký městský archiv a od roku 1922 mu byla svěřena i funkce okresního konzervátora Státního památkového úřadu. Po druhé světové válce ho stihl stejný osud jako většinu německých obyvatel – byl odsunut a až do své smrti (1960) žil v německém Bayreuthu.

Jeho fotografické mapování Lipové jistě souvisí s tím, že v té době začal sbírat podklady k dějinám této obce a jejímu rodopisu. Tuto práci bohužel nikdy nedokončil a jeho bohaté poznámky, stejně jako kontaktní fotografie uspořádané do malého alba „Bilder aus mein Heimatdorf“, jsou uloženy v Archivu města Ústí nad Labem.

Album „Bilder aus mein Heimatdorf“ je sestaveno ze 77 snímků, na kterých jsou zachyceny všechny tehdejší domy v Lipové i se svými obyvateli a řada širších záběrů na vesnici. Snímky jsou pečlivě komponovány a poskytují nám ucelený a hlavně ojedinělý pohled na malou a celkem nevýznamnou obec. Tento soubor fotografií, mezi archiváři poměrně známý, z trošku jiného úhlu pohledu „objevil“ před několika lety fotograf Jan Vaca a rozhodl se na tento soubor navázat.

A tak od března 2005, přesně po devadesáti letech, začala do Lipové dojíždět skupina fotografů ve složení Jan Jedlička, Martina Novozámská, Jan Vaca a Jaroslav Vraj s jasným cílem: najít přesné místo, ze kterého v roce 1915  F.J. Umlauft s R. Jenatschem pořídili své snímky a vyfotografovat současný stav. Snažili jsme se co nejvíce přiblížit tehdejší technice a formátu negativu, proto jsme používali velkoformátovou kameru.


Význam projektu

Víme, že použitý princip komparace není nijak objevný, snad nejkrásnějším příkladem je rozsáhlá publikace Letem českým světem, přesto se ale domníváme, že v případě Lipové se jedná ještě o něco jiného - a to ze dvou důvodů. Málokterá obec se může pochlubit takto ucelenou a podrobnou fotodokumentací vytvořenou během krátkého časového období. Je to obrazová sonda do poměrně typické malé pohraniční vesničky, vidíme všechna její stavení, kostel se zvoničkou a hřbitovem, honosnou kampeličku, starou i novou školu, hostinec, kovárnu a další a další, často včetně hospodářských budov. Vidíme i obyvatele této vesničky, někdy slavnostně ustrojené, jindy s pracovním nářadím v rukou. Jenže jsme v pohraniční vesničce a o pár desítek let později tady doslova nezůstane kámen na kameni. To je druhý důvod, proč považujeme tento projekt za důležitý. Lipová se tak stává zástupcem desítek a stovek jiných pohraničních obcí, které postihl stejný osud. Osud Sudet. Jejich současný stav vidíme ve druhé části našeho projektu. Opravený kostel sice stále stojí uprostřed vesnice, ale zvonička a hřbitov schází. Jen dva náhrobky nalepené na stěně kostela zůstaly ušetřeny. Nenajdeme už ani hostinec, ani kovárnu a řadu dalších domů, jejichž místo většinou zůstalo prázdné. Právě tato prázdná místa, pokud pojedete do Lipové, vám budou připadat nepřirozená. Jako jizvy, jako bílá místa v našich dějinách, o kterých se donedávna příliš nemluvilo. Ale abychom nekřivdili, několik opravených a udržovaných stavení nám dává naději, že si „nově“ příchozí postupně nacházejí vztah k místu, kde žijí i ke svému majetku. I tato naděje je z našeho projektu patrná.


Fakta o obci

První zmínka o Lipové pochází z roku 1352, tehdy nesla jméno Spineri vila. Od té doby se její název několikrát změnil, po roce 1418 se objevují zmínky o Lipowe nebo Lipovie,  o 150 později se již píše o Spansdorff (Spannensdofu). Jméno vydrželo až do konce 2. světové války.

Až do konce II. světové války žilo v obci kolem 200 lidí. Například při sčítání obyvatel došly úřady v roce 1890 k číslu 178 osob německé národnosti. Změnilo se to až po roce 1945, kdy museli všichni němečtí starousedlíci z Lipové odejít. Nahradili je nově příchozí především z Kolínska. Další vlna stěhování proběhla v sedmdesátých letech, kdy se v obci rozšiřovalo Jednotné zemědělské družstvo.

Ubylo i domů. Lipová má sice stále 41čísel popisných, z domů, které zde stály v roce 1915, jich je dnes pouhých třicet. Vesnice se však měnila už před II. Světovou válkou, ve středu obce například ve třicátých letech vyrostl dům, kde dnes zde funguje prodejna potravin. Na další nové stavby si vesnice počkala dalších čtyřicet roků. Kvůli JZD zde komunistická strana nechala na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let postavit malé unifikované domky a okály (pro zootechniky a další odborný personál) a dva paneláky (pro dojičky, traktoristy a další zaměstnance družstva).

Jan Vaca a Martina Novozámská
Za občanské sdružení 400/27

13/7/2006

Miloslav Stibor – Fotografie 1960-1970

České centrum Praha srdečně zve na vernisáž výstavy
Miloslav Stibor – Fotografie 1960-1970,
která se koná ve čtvrtek 13. července v 18 hodin
v ČC Praha, Rytířská 31, Praha 1

 

9/7/2006

08 / Momentka Tomáše Pospěcha

Navzdory okurkové sezóně to jsou právě letní měsíce, kdy renomované galerie přinášejí zásadní výstavní počiny. Za shlédnutí jistě stojí retrospektiva výrazného slovenského umělce Rudo Sikory ve Veletržním paláci, v druhém patře Staroměstské radnice vystavuje mladá fotografka Alena Kotzmannová, v zahradách Pražského hradu několik velkoformátových snímků připomíná projekt Jana Lukase New York – Pompeje, ale největším zdejším hitem na poli fotografie v hicech letošního léta je výstava nizozemské fotografky Rijneke Dijkstra v Galerii Rudolfinum. Lecjaké tiskoviny přispěchaly s  pochvalou na tyto nikterak nápadné snímky a já se ke všeobecnému sborovému chvalozpěvu s radostí připojuji. Zájem o neokázalé barevné portréty adolescentů na bílém pozadí je poměrně překvapivý. Pohoda vanoucí z recenzí je vysvětlitelná nejen časem dovolených a přetrvávající tlakovou výší nad Azorskými ostrovy, ale svědčí o nepochybných kvalitách díla holandské umělkyně. Petr Fišer na iHned.cz popisuje „zvláštní melancholické chvění, které fotografie-obrazy Rineke Dijkstra vyzařují“ a hovoří dokonce o „očistné lázni“, „hledá odpovědi na otázky po pravdivosti a podstatě portrétu, který tak nově definuje“, popisuje její tvorbu Marie Míčová v Ateliéru a Petr Třešňák v Respektu rovnou píše, že „fotí vítr“. Styl přímého pohledu do objektivu poskytuje navzdory poměrné jednoduchosti, snadné zaměnitelnosti autorů a obrazové stereotypnosti rozsáhlou škálu přístupů od individualizace portrétovaných, typologičnosti, sociální dokumentace až po časové komparace a proslavily jej tak slavné světové osobnosti jako Lewis Hine, August Sander a Diane Arbus. Rineke Dijkstra jej dokázala i přes toto silné zastoupení osobitě aktualizovat.

Také válečná reportáž má své legendární osobnosti i ustálená klišé. Janu Šibíkovi se je překročit nepodařilo. Jeho výstava na Staroměstské radnici nazvaná Stories se také dočala vesměs kladných ohlasů a mediální pozornost si bezesporu zaslouží. Ale přes nepochybné řemeslné kvality a osobní nasazení tohoto jediného českého „válečného“ fotografa postrádají jeho snímky osobitý autorský vklad a hlubší přesah. Zůstávají především informací o mediálně exponovaných tématech a bolavých místech současného světa.

Tomáš Pospěch
Autor je historik umění a fotograf
Reflex 9. července 2006

Partner