Menu

Archiv

únor 2021
říjen 2020
září 2020
srpen 2020
leden 2020
prosinec 2019
červen 2019
prosinec 2018
září 2018
srpen 2018
květen 2018
duben 2018
březen 2018
prosinec 2017
listopad 2017
říjen 2017
září 2017
srpen 2017
červenec 2017
červen 2017
květen 2017
duben 2017
březen 2017
únor 2017
leden 2017
prosinec 2016
listopad 2016
říjen 2016
září 2016
srpen 2016
červen 2016
květen 2016
duben 2016
březen 2016
únor 2016
leden 2016
prosinec 2015
listopad 2015
říjen 2015
září 2015
srpen 2015
červenec 2015
červen 2015
květen 2015
duben 2015
březen 2015
únor 2015
leden 2015
prosinec 2014
listopad 2014
říjen 2014
září 2014
srpen 2014
červenec 2014
červen 2014
květen 2014
duben 2014
březen 2014
únor 2014
leden 2014
prosinec 2013
listopad 2013
říjen 2013
září 2013
srpen 2013
červenec 2013
červen 2013
květen 2013
duben 2013
březen 2013
únor 2013
leden 2013
prosinec 2012
listopad 2012
říjen 2012
září 2012
srpen 2012
červen 2012
květen 2012
duben 2012
březen 2012
únor 2012
leden 2012
prosinec 2011
listopad 2011
říjen 2011
září 2011
srpen 2011
červenec 2011
červen 2011
květen 2011
duben 2011
březen 2011
únor 2011
leden 2011
prosinec 2010
listopad 2010
říjen 2010
září 2010
srpen 2010
červenec 2010
červen 2010
květen 2010
duben 2010
březen 2010
únor 2010
leden 2010
prosinec 2009
listopad 2009
říjen 2009
září 2009
srpen 2009
červenec 2009
červen 2009
květen 2009
duben 2009
březen 2009
únor 2009
leden 2009
prosinec 2008
listopad 2008
říjen 2008
září 2008
srpen 2008
červenec 2008
červen 2008
květen 2008
duben 2008
březen 2008
únor 2008
leden 2008
prosinec 2007
listopad 2007
říjen 2007
září 2007
srpen 2007
červenec 2007
červen 2007
květen 2007
duben 2007
březen 2007
únor 2007
leden 2007
prosinec 2006
listopad 2006
říjen 2006
září 2006
srpen 2006
červenec 2006
červen 2006
květen 2006
duben 2006
březen 2006
únor 2006
leden 2006
prosinec 2005
listopad 2005
září 2005
červen 2005
květen 2005
duben 2005
březen 2005
únor 2005
leden 2005
prosinec 2004
listopad 2004
říjen 2004
září 2004
srpen 2004
červenec 2004
červen 2004
duben 2004
únor 2004
leden 2004
prosinec 2003
listopad 2003
říjen 2003
září 2003
srpen 2003
červenec 2003
červen 2003
květen 2003
duben 2003
březen 2003
únor 2003
leden 2003
prosinec 2002
listopad 2002
říjen 2002
září 2002
červenec 2002
červen 2002

24/6/2004

Barbora Kuklíková: City v cizím city

Kabinet fotografie Domu umění, Pekařská 12, 746 01 Opava, tel. 53821561.
Otevřeno od 30. 6. do 16. 8. 2004 denně kromě pondělí 10-17 hodin.

Vernisáž 29. 6. 2004 v 17 hodin.

Výstavu pořádá Institut tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě
a Dům umění v Opavě.
Kurátor Vladimír Birgus.

Postmodernismus se svým heslem „anything goes“ zrelativizoval mnohé téměř všeobecně uznávané zásady umělecké tvorby. Mimo jiné i představu, že dokumentární a inscenovaná fotografie tvoří dva zcela odlišné póly a že jakékoliv aranžmá je nepřípustně vzhledem k autentičnosti a objektivitě fotografického dokumentu. Ačkoliv víme, že i autoři mnohých proslulých záběrů ze zlatého období humanistické fotografie si pomohli nepřiznaným inscenováním, teprve současní tvůrci Philip-Lorca diCorcia, Jeff Wall, Istvan Balogh, Elinor Carucci, Tina Barney a další zcela otevřeně dříve nevídaným způsobem mísí skutečnost a fikci a vytvářejí díla, která na první pohled vypadají jako bezprostřední momentky autentické skutečnosti, ale jsou přitom velmi pečlivě aranžována. Také Barbora Kuklíková nezakrývá, že ve svém novém cyklu City v cizím city, vytvářeném na závěr jejího bakalářského studia na Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě a premiérově uváděném na této výstavě, balancuje na hranici dokumentární a inscenované fotografie. Sleduje v něm život čtyř mladých cizinců – Vietnamce Le Bat Dunga, Slovenky Kataríny Janigové, Syřanky Natali Zein a Rusa Alexandra Sevrjukova – v Praze a ukazuje nejenom jejich autentické domovy, práci nebo záliby, ale snaží se symbolicky zobrazit i jejich pocity, touhy a sny stejně jako obrazově naznačit jejich radost, nervozitu, napětí, klid či samotu. Vycizelované kompozice těchto snímků a mimořádně invenční využití barev, jejichž psychologické působení pomáhá při vizualizaci různých emocí, svědčí o velké výtvarné erudici Barbory Kuklíkové, která se s úspěchem věnuje i experimentální fotografii, fotografickým ilustracím či vytváření internetových stránek. V mnoha snímcích převládá jedna výrazná barva, nejčastěji zelená, modrá nebo červená, takže záběry působí až monochromaticky, často se však na fotografiích objevují tlumené tóny a příšeří, akcentující pocit intimity. Velkou roli hrají i stíny a ostré kontrasty světla a tmy, které mají i  metaforickou roli. Samotní protagonisté jsou nezřídka zachyceni jen v detailech nebo dokonce v pouhých siluetách a o jejich charakteru, náladách nebo koníčcích svědčí především prostředí, v němž se pohybují, a předměty, jimiž se obklopují. Bára Kuklíková se postupně se všemi fotografovanými spřátelila a pronikla do jejich vnitřního světa, který se potom pokusila obrazově vyjádřit. Její fotografie, promyšleně složené do tematicky, motivicky i barevně ucelených sekvencí o čtyřech záběrech, působí jako fotosky z krátkých filmových příběhů, jež ve svém souhrnu poskytují mnohovrstevnatý pohled na čtyři mladé lidi, žijící daleko od svých domovů a svých rodin. Nejsou to typické sociologické studie, protože autorka  nám mnoho neříká o společenském, kulturním či náboženském zázemí fotografovaných, o důvodech jejich emigrace ani o vztazích, které si vytvořili v Praze, ale soustřeďuje se především na psychologické vykreslení jejich osobností a současně nám touto subjektivní výpovědí o svých přátelích odhaluje leccos i o sobě. A dělá to skvěle. 

        Vladimír Birgus

24/6/2004

Veronika Zapletalová - Chataři, zahrádkáři a my

V projektu Chataři usiluje Veronika Zapletalová víceméně věcně a chronologicky postihnout typologii rekreačních staveb, včetně lokálních proměn a módních vln. Chaty říkají o svých majitelích téměř vše. Jsou to objekty, které v bohaté šíři odrážejí politické tlaky, sociální a psychologické vztahy, tvoří pozoruhodnou hmotnou kulturu, která výmluvně hovoří o estetické kreativitě, vkusu a vzdělání svých majitelů. A tak přestože stojí v centru zájmu autorky a jejího fotoaparátu chata, zkoumán je vždy především chatař.
Přinejmenším od druhého desetiletí dvacátého století rekreační stavby výrazně ovlivňují ráz české krajiny i náš vztah k volné přírodě. Jako jeden z projevů novodobého romantismu přichází tato forma trávení volného času s rozvojem měst a v přímé reakci na městský urbanismus. Během čtyř desetiletí socialismu se staly chaty a chalupy spolu s automobily typickým znakem reálně existujících společenských a ekonomických rozdílů. A jako jedna z mála povolených forem soukromého vlastnictví poskytovaly tisícům Čechů a Slováků únik z veřejné sféry, kde se nemohli realizovat, do jejich osobního mikrosvěta, kde byli relativně svobodní.
Typicky české „kutilství“ našlo v chatařských koloniích skutečné eldorádo pro výtvarné řádění a lidovou tvořivost svých majitelů. Dodnes si pro mnohé nese chatařství kouzlo nerušeného vnitřního světa, ve kterém se mohou plně „upotřebit“ - světa víkendů a „nemusení“, chráněného před okolím, díky politickým událostem často nepříznivým. Poskytuje vzrušení ze zakázaného a tedy lákavého, co se jinak nedělá, ať už v oblékání, režimu dne, až po konvence a vztahy mezi lidmi.
Výstava Veroniky Zapletalové tak rozkrývá jeden z osobitých českých fenoménů. Podobně jako industriální stavby je tato architektura bez architektů, „primitivní“ architektura nebo snad i „architektura ničeno“, velice podnětná – tyto stavby anonymních tvůrců nás obklopují nejvíce a systematicky tak ovlivňují naše vnímání. A naopak, v těchto „nálezech“ projevů každodenní tvořivosti je fixován záznam duše společnosti a nás samých.

19/6/2004

Vítězka Ceny Jaromíra Funkeho Dita Pepe

Dita Pepe (Hornsteinerová), (5. 9. 1973, Ostrava), žije v Ostravě.

Dita Pepe
Dita Pepe se stala první vítězkou Ceny Jaromíra Funkeho. Ditiny Autoportréty s ženami vyšly v mnoha časopisech – Fotografie Magazín, Fotograf, Imago, Instinkt, Reflex, Kwartalnik Fotografia, Photonews, Portfolio, Emma aj. V Německu získala cenu Kodaku pro mladé fotografy Kodak Nachwuchs Förder Preis (2001).

Absolvovala gymnázium ve Frýdlantu nad Ostravicí (1991) a magisterské studium na Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě (BcA. 1998, MgA. 2003). Vyučuje fotografii na Střední umělecké škole v Ostravě, od roku 2004 také na Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě. Živí se rovněž jako fotografka módy (většinou spolu s Petrem Hrubešem). Ve své volné tvorbě se systematicky zaměřuje na inscenovanou portrétní fotografii, vytvořila však i sociálně dokumentární snímky. Samostatně vystavovala v Brémách (Galerie VHS, 1995), ve Frýdku-Místku (Galerie U černého kocoura, 2000), v Ostravě (Galerie Opera, s Lucií Nimcovou, 2001), v Praze (Galerie Velryba, 2002), v Opavě (Dům umění, 2002, Galerie ITF, 2003), v Hamburku (Altonaer Museum, 2002), v Kolíně nad Rýnem (Photokina, 2002), na hradě Sovinec (2002), v Bratislavě (Galéria Profil, 2002, a Měsíc fotografie, České centrum, 2003), v Moskvě (České centrum, v rámci Fotobienále 2004). Zúčastnila se řady kolektivních výstav, například Nová jména (Pražský dům fotografie, Praha 1997), Mladí čeští fotografové (Banja Luka, 1997), Lidé Hlučínska 90. let 20. století (Slezské zemské muzeum, Opava, 1999, Coincidence (Galerie Ignis, Kolín n. Rýnem 1999), Galerie Opera, Ostrava 1999), přehledové výstavy Česká a slovenská fotografie 80. a 90. let 20. století, Muzeum umění, Olomouc, 2002, Dom umenia, Bratislava, 2002), City of Women (Lublaň 2002), ITF- Konfrontace (Pražský dům fotografie, Praha, 2002, Galerie Měsíc ve dne, České Budějovice, 2002, Měsíc fotografie, Centrální dům umělců, Kyjev, 2003), Nejmladší (Veletržní palác, Národní galerie, Praha 2003), Věříme (Stará truhlárna, Praha 2003), Levhartí kůže (Moravská galerie, Brno 2003), Institut tvůrčí fotografie FPF SU v Opavě – diplomové a klauzurní práce 1998-2003 (Dům umění, Opava, 2003 – reprízy Ostrava, Bratislava, Poznaň).. Její Autoportréty s ženami vyšly v mnoha časopisech – Fotografie Magazín, Fotograf, Imago, Instinkt, Reflex, Kwartalnik Fotografia, Photonews, Portfolio, Emma aj. V Německu získala cenu Kodaku pro mladé fotografy Kodak Nachwuchs Förder Preis (2001). V roce 2004 se stala první vítězkou Ceny Jaromíra Funkeho.

18/6/2004

První finalisté Ceny Jaromíra Funkeho

Cena Jaromíra Funkeho 2004

Pořadatelé: časopis Ateliér, Institut tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě a Pražský dům fotografie
Pražský dům fotografie, Václavské náměstí 31, Praha 1
3.6. – 18.7. 2004

  Po roce 1989 bylo učiněno několik organizačně různě směrovaných pokusů nahlédnout do aktuálního dění v soudobé mladé fotografii. Prvenství náleží Jánu Šmokovi a jeho po několik let organizované ceně Jana Hudečka autorů do třiceti let (ocenění zde získali kupř. Jolana Havelková, Jaroslav Fišer či Robert Portel). Přes slibné začátky se nepodařilo udržet kontinuitu a cena nezískala výraznější ohlas ani prestiž snad proto, že tvorba oceněných autorů nebyla dále představována výstavou. Výraznějším pokusem byla "Nová jména" uváděná pravidelnou expozicí v Pražském domě fotografie. Snímky vybírala z přihlášených prací odborná porota v proměnlivém složení a poprvé se zde objevili mladí tvůrci ocenění později kupř. v Ceně Jindřicha Chalupeckého (Veronika Bromová, Markéta Othová). Po Nových jménech Pražského domu fotografie (který se na tomto projektu kvůli programovým změnám přestal podílet) následovalo Talentinum, organizované soukromou galerií České centrum fotografie. Talentinum však zaniklo dříve než získalo potřebný ohlas.
  Přes výrazné postavení fotografie v kontextu českého umění se v průběhu více než jedné dekády nepodařilo konstituovat cenu, která by byla srovnatelná s prestiží ceny Jindřicha Chalupeckého.  Zde se sice fotografie v pravidelných intervalech v tvorbě vybraných finalistů objevuje, ale má své specifické siločáry, které jsou těžko překročitelné pro velkou část fotografů, pracujících v oblasti média. Vznik Ceny Jaromíra Funkeho by měl soustředit pohled do přesněji vymezeného okruhu bez ostrého ohraničení protichůdných polarit dokumentární a výtvarné fotografie (což lze považovat za charakteristické i pro tvorbu meziválečného klasika).
Jaromír Funke (*1909 +1945 Praha) byl nejvlivnějším českým fotografem 20.- 40. let a společně s Jaroslavem Rösslerem zaujímá svou experimentátorskou tvorbou  v mezinárodním významu podobné místo, jako František Kupka v malířství. Cenu podpořila Funkeho dcera PhDr. Miloslava Rubešová, která vítězi věnovala fotografii svého otce Exotické zátiší (1928-1929).
  Při postupném konstituování pravidel udílení ceny dospěli organizátoři po různých zkušenostech k tomu nejtransparentnějšímu. Oslovili stovku proporčně vybraných kritiků, publicistů, teoretiků, pedagogů, kurátorů sbírek a výstav i galeristů, zabývajících se prací v oblasti média. Mnohokrát konzultovaný výběr se pokusil udržet rovnovážnost různých sil z mnoha oblastí média, aby se zachoval co nejpestřejší průhled do současné scény. Účastníci jednoduše hodnotili pořadí  tří fotografů nebo s médiem pracujících umělců do 35 let, kdy první místo bylo hodnoceno 3 body a další sestupně. Z oslovených  nakonec (podobně jako tomu bylo u soutěže o výtvarnou osobnost roku pořádané loni časopisem PARS  a galerií Klenová) zaslala do redakce Ateliéru své hodnocení více než polovina. Někteří se omluvili, jeden požádal o vyškrtnutí ze seznamu, protože s touto koncepcí hodnocení nesouhlasil. Nejčastějším důvodem neúčasti oslovených  byla samotná rozsáhlá scéna mladé fotografie, kterou objektivně z různých důvodů nemají příležitost pravidelně sledovat. Konec konců i někteří z těch, kteří se zúčastnili, zařadili autory, kteří už překročili věkový limit nebo takové, kteří momentálně nežijí v České republice. Podrobnosti hlasování oslovené odborné veřejnosti má nyní kdokoliv z autorů nebo diváků možnost vidět v katalogu výstavy či na internetových stránkách Photorevue. Tato transparentnost je pro důvěryhodnost ceny vskutku základní devizou.   
  Kdo měl příležitost sledovat soudobou fotografickou scénu důsledněji, nemohl být výběrem v první dvacítce příliš překvapen. Projevila se zde především systematická a nepřehlédnutelná práce vybraných autorů jdoucí napříč různými galeriemi i časopisy. Cenu Jaromíra Funkeho v roce 2004 a možnost vydat v nakladatelství KANT svou první vlastní monografii získala s velkým náskokem (celkový počet bodů 73) Dita Pepe  před Jiřím Křenkem (28 bodů) a Karlem Tůmou (18 bodů). Výstava v Pražském domě fotografie uvedla dále práce dalších 4 jednotlivých finalistů a skupin.  Tento rozšířený výběr oproti původnímu předpokladu představit v komorním prostoru pouze první trojici se nakonec ukázal jako optimální, vzhledem k tomu, že se výběr velmi dobře proporčně ustálil ve všech hlavních směrováních soudobé české fotografie. Barevný portrét Dity Pepe s důsledným průzkumem vlastní identity se dostal do originální konfrontace i dialogu s odosobněnými portréty Kamery skury nebo se zkoumáním ženské a mužské polarity Štěpánky Steinové a Salima Issy. Tradiční pojetí černobílého dokumentu Karla Tůmy zase s pojetím barevného  subjektivního dokumentu Jiřího Křenka, Víta Šimánka či novým dokumentem Aleny Kotzmanové. Nezanedbatelná je i účast studentů a absolventů různých způsobů výuky fotografie - Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě, FAMU, Vysoké školy uměleckoprůmyslové a Pedagogické fakulty Univerzity v Ostravě.
  Pro následující bienále v roce 2006 je dobré si již teď povšimnout i dalších v pořadí, z nichž mnozí jsou již dnes výraznými tvůrci a pouze momentální situace "v pozadí" je posunula o pár příček níže. Objevují se však i jména doposud nepříliš známých autorů, které výrazné a obecněji známější projekty teprve čekají. Jmenujme alespoň některé z "obou břehů":  tradiční černobílý dokument Marie Zachovalové, subjektivnější pohled Tomáše Pospěcha, inspirace v meziválečné tradici nové věcnosti Vojtěcha Slámy, až filmově snímané fikce Petry Benešové nebo Barbory Kuklíkové, intermediální práci s médiem Veroniky Zapletalové, soudobé transformace banalit Daniely Dostálkové nebo osobité projekty Tomáše Třeštíka či Milana Jaroše.      

Aleš Kuneš

18/6/2004

Cena Jaromíra Funkeho 2004 – hlasující

Nominace od kritiků, teoretiků, kurátorů, pedagogů, redaktorů
a nakladatelů aktivních v oblasti tvůrčí fotografie

Doc. Ing. Pavel Baňka – Univerzita J. E. Purkyně Ústí nad Labem, časopis Fotograf

1. Vít Šimánek, 2. Markéta Kinterová, 3. Daniela Dostálková

 

Prof. PhDr. Ludvík Baran, DrSc. – teoretik fotografie

1. Veronika Souralová, 2. Lucie Svobodová (vyřazena, narozena 1963), 3. ---

 

Prof. PhDr. Vladimír Birgus – Institut tvůrčí fotografie SU Opava, časopis Imago

1. Dita Pepe, 2. Jiří Křenek, 3. Tomáš Třeštík

 

Jana Bömerová – Leica Gallery Prague

1. Dita Pepe, 2. Milan Jaroš, 3. Simon Chang

 

Mgr. Magdalena Čechlovská – Hospodářské noviny

1. Dita Pepe, 2. Jan Vaca, 3. Björn Steinz – Mario Bihári

 

Akad. mal. Jiří David – Vysoká škola uměleckoprůmyslová Praha

1. Jan Nálevka a Milan Mikoláštík, 2. Martina Novozámská, 3. Barbora Kuklíková

 

Prof. Mgr. Pavel Dias – FAMU Praha

1. Milan Jaroš,  2. Karel Tůma, 3. Marie Zachovalová

 

MgA. Alena Dvořáková - Asociace profesionálních fotografů

1. Karel Tůma, 2. Marie Zachovalová, 3. Milan Jaroš

 

Mgr. Tomáš Fassati – Muzeum umění a designu Benešov

1. Petr Zinke (vyřazen, narozen 1966), 2. Veronika Zapletalová, 3. Pavel Orvan

 

MgA. Viktor Fischer - Asociace profesionálních fotografů

1. Karel Tůma, 2. Marie Zachovalová, 3. Milan Jaroš

 

Mgr. Jaroslav Fišer – Pražský dům fotografie

1. Ondřej Přibyl, 2. Jakub Uhlík, 3. Vojtěch Sláma

 

Jiří Hanke – Galerie spořitelny Kladno

1. Jiří Křenek, 2. Tomáš Pospěch, 3. Dita Pepe

 

MgA. Jolana Havelková – Univerzita J. E. Purkyně Ústí n.L.

1. Lucia Nimcová (vyřazena, autorka nežije v ČR), 2. Jiří Křenek, 3. Dita Pepe

 

Mgr. Eva M. Hodek – Pražský dům fotografie

1. Dita Pepe, 2. Daniela Dostálková, 3. Jiří Křenek

 

BcA. Petra Holzbachová – časopis Foto Video

1. Tomáš Třeštík, 2. Petra Benešová, 3. Tereza Janečková

 

Mgr. Blanka Chocholová – volná kurátorka, Institut tvůrčí fotografie SU Opava

1. Dita Pepe, 2. Karel Tůma, 3. Jiří Křenek

 

Dr. Jiří Jaskmanický – České centrum fotografie Praha

1. Dita Pepe, 2. Jiří Křenek, 3. Vít Šimánek

 

Michal Janata – teoretik umění

1. Jiří Křenek, 2. Tomáš Pospěch, 3. Dita Pepe

 

Karel Kerlický – nakladatelství KANT

1. Dita Pepe, 2. Jan Mahr, 3. Alena Kotzmannová

 

PhDr. Marie Klimešová – teoretička umění

1. Míla Preslová (vyřazena, narozena 1963), 2. Michaela Thelenová, 3. Alena Kotzmannová

 

David Korecký – Ateliér Josefa Sudka

1. Barbora Přidalová, 2. Hynek Alt, 3. ---

 

Doc. Mgr. Aleš Kuneš – Institut tvůrčí fotografie SU Opava

1. Petra Benešová, 2. Dita Pepe, 3. Barbora Kuklíková

 

PhDr. Hana Larvová, Galerie hl. města Prahy

1. Štěpánka Šimlová (vyřazena, narozena 1966), 2. Kamera skura, 3. Marina Jůdová

 

Mgr. Lucia Lendelová – Univerzita J. E. Purkyně Ústí n. L., Imago

1. Vít Šimánek, 2. Kamera skura, 3. Dita Pepe

 

MgA. Tomáš Macíček – Střední umělecká škola Ostrava

1. Tomáš Pospěch, 2. Dita Pepe, 3. Jiří Křenek

 

PhDr. Olga Malá – Galerie hl. města Prahy

1. Klamera skura, 2. Štěpánka Šimlová (vyřazena, narozena 1966), 3. Marina Jůdová

 

MgA. Pavel Mára – Institut tvůrčí fotografie SU Opava

1. Dita Pepe, 2. Jiří Křenek, 3. Vojtěch Sláma

 

PhDr. Věra Matějů – časopis Fotografie Magazín

1. Štěpánka Steinová a Salim Issa, 2. Dita Pepe, 3. Karel Tůma

 

Jan Mlčoch – Uměleckoprůmyslové muzeum Praha

1. ---, 2. ---, 3. Dita Pepe

 

MgA. Lucie Mlynářová – Vysoká škola uměleckoprůmyslová Praha

1. Alena Kotzmannová, 2. Dušan Skála, 3. Eva da Silva Melo-Dohnalová

 

Mgr. Josef Moucha – časopisy Fotograf, Imago

1. Maria Kracíková, 2. Petra Benešová, 3. Věra Stuchelová

 

PhD. Martina Pachmanová  – Vysoká škola uměleckoprůmyslová Praha

1. Štěpánka Steinová a Salim Issa, 2. Alena Kotzmannová, 3. Dita Pepe

 

Mgr. Jiří Pátek – Moravská galerie Brno

1. Jiří Křenek, 2. Lenka Klodová, 3. Michaela Brachtlová

 

Bc. Daniel Petřina – Lidové noviny

1. Karel Tůma, 2. Jelena Vukotić, 3. Vít Šimánek

 

Mgr. Václav Podestát – Institut tvůrčí fotografie SU Opava, Muzeum a galerie severního Plzeňska

1. Dita Pepe, 2. Jiří Křenek, 3. Štěpánka Steinová a Salim Issa

 

Mgr. Jan Pohribný – Pražský dům fotografie, Institut tvůrčí fotografie SU Opava

1. Vojtěch Sláma, 2. Dita Pepe, 3. Jiří Křenek

 

Blanka Poláková, prom. hist. – časopis Ateliér

1. Dita Pepe, 2. Veronika Zapletalová, 3. Vojtěch Sláma

 

Roman Polášek – Galerie Fiducia Ostrava

1. Kamera skura, 2. Dita Pepe, 3. Viktor Kopasz

 

Bc. Martin Popelář - Galerie Fiducia Ostrava

1. Alena Kotzmannová, 2. Dita Pepe, 3. Viktor Kopasz

 

MgA. Mgr. Tomáš Pospěch – Univerzita Tomáše Bati Zlín, ITF SU Opava

1. Kamera skura, 2. Dita Pepe, 3. Vít Šimánek

 

Miroslav Schubert – Galerie Caesar Olomouc

1. Dita Pepe, 2. Veronika Zapletalová, 3. Jan Herynek

 

Mgr. Robert Silverio, PhD. – FAMU Praha

1. Dita Pepe, 2. Miroslav Pásek, 3. Filip Láb

 

Mgr. Jiří Siostrzonek – Dům umění Opava,  Institut tvůrčí fotografie SU Opava

1. Dita Pepe, 2. Vít Šimánek, 3. Jiří Křenek

 

Mgr. Jana Smahelová – Střední uměleckoprůmyslová škola Uherské Hradiště

1. David Trčka, 2. Tereza Vlčková, 3. Lucie Chrástková

 

MgA. Evžen Sobek – Brněnská fotografická škola

1. Dita Pepe, 2. Vít Šimánek, 3. Barbora Kuklíková

 

Ing. Rudolf Stáhlich – časopis FotoVideo

1. Linda Urbánková, 2. Jan Kuděj, 3. Jiří Thýn

 

Mgr. Viktor Stoilov – nakladatelství TORST

1. Dita Pepe, 2. Tomáš Třeštík, 3. Lukáš Žentel

 

Mgr. Jaroslav Šimon – Svaz českých fotografů Praha

1. Štěpánka Steinová a Salim Issa, 2. Dita Pepe, 3. Jiří Křenek

 

Doc. Mgr. Jindřich Štreit, Institut tvůrčí fotografie SU Opava

1.Dita Pepe, 2. Jiří Křenek, 3. Vít Šimánek

 

Prof. PhDr. Stanislav Ulver, FAMU Praha

1. David Cysař, 2. Tomáš Třeštík, 3. Karel Tůma

 

Pavel Vančát – Univerzita J. E. Purkyně Ústí n. L., časopis Fotograf

1. Alena Kotzmannová, 2. Hynek Alt, 3. Daniela Dostálková

 

RNDr. Petr Velkoborský, CSc. – Vysoká škola uměleckoprůmyslová Praha, ITF SU Opava

1. Tomáš Pospěch, 2. Petra Benešová, 3. Marek Hartl

 

Mgr. Jiří Víšek – Škola uměleckých řemesel Brno

1. Marie Zachovalová, 2. Vojtěch Sláma, 3. Jiří Ernest

 

Prof. Mgr. Miroslav Vojtěchovský – FAMU Praha

1. Karel Tůma, 2. Filip Láb a Barbora Mrázková, 3. Dita Pepe

 

Mgr. Petr Volf – časopis Reflex

1. Štěpánka Steinová a Salim Issa, 2. Dita Pepe, 3. Jiří Křenek

 

Mgr. Martin Vybíral – Škola uměleckých řemesel Brno

1. Marie Zachovalová, 2. Vojtěch Sláma, 3. Jiří Ernest

18/6/2004

Cena Jaromíra Funkeho 2004 - nominace

(3 body za 1. místo, 2 body za 2. místo, 1 bod za 3. místo)

 

Finalisté:

 

1. Dita Pepe – 73 bodů – Cena Jaromíra Funkeho 2004

2. Jiří Křenek – 28

3. Karel Tůma – 18

4. Vít Šimánek – 14

5.- 7. Kamera skura – 13

5. - 7. Alena Kotzmannová – 13

5. – 7. Štěpánka Steinová a Salim Issa – 13

 

Další pořadí:

 

8. Marie Zachovalová - 11

9. – 10. Tomáš Pospěch - 10

9. – 10. Vojtěch Sláma - 10

11. Petra Benešová – 9

12. Tomáš Třeštík – 8

13. Milan Jaroš – 7

14. Veronika Zapletalová – 6

15. – 16. Daniela Dostálková – 4

15. – 16. Hynek Alt - 4

 

 

 

Po 3 bodech získali: David Cysař, Maria Kracíková, Barbora Kuklíková, Jan Nálevka a Milan Mikoláštík, Ondřej Přibyl, Barbora Přidalová, Veronika Souralová, David Trčka, Linda Urbánková

Partner