Menu

Archiv

únor 2021
říjen 2020
září 2020
srpen 2020
leden 2020
prosinec 2019
červen 2019
prosinec 2018
září 2018
srpen 2018
květen 2018
duben 2018
březen 2018
prosinec 2017
listopad 2017
říjen 2017
září 2017
srpen 2017
červenec 2017
červen 2017
květen 2017
duben 2017
březen 2017
únor 2017
leden 2017
prosinec 2016
listopad 2016
říjen 2016
září 2016
srpen 2016
červen 2016
květen 2016
duben 2016
březen 2016
únor 2016
leden 2016
prosinec 2015
listopad 2015
říjen 2015
září 2015
srpen 2015
červenec 2015
červen 2015
květen 2015
duben 2015
březen 2015
únor 2015
leden 2015
prosinec 2014
listopad 2014
říjen 2014
září 2014
srpen 2014
červenec 2014
červen 2014
květen 2014
duben 2014
březen 2014
únor 2014
leden 2014
prosinec 2013
listopad 2013
říjen 2013
září 2013
srpen 2013
červenec 2013
červen 2013
květen 2013
duben 2013
březen 2013
únor 2013
leden 2013
prosinec 2012
listopad 2012
říjen 2012
září 2012
srpen 2012
červen 2012
květen 2012
duben 2012
březen 2012
únor 2012
leden 2012
prosinec 2011
listopad 2011
říjen 2011
září 2011
srpen 2011
červenec 2011
červen 2011
květen 2011
duben 2011
březen 2011
únor 2011
leden 2011
prosinec 2010
listopad 2010
říjen 2010
září 2010
srpen 2010
červenec 2010
červen 2010
květen 2010
duben 2010
březen 2010
únor 2010
leden 2010
prosinec 2009
listopad 2009
říjen 2009
září 2009
srpen 2009
červenec 2009
červen 2009
květen 2009
duben 2009
březen 2009
únor 2009
leden 2009
prosinec 2008
listopad 2008
říjen 2008
září 2008
srpen 2008
červenec 2008
červen 2008
květen 2008
duben 2008
březen 2008
únor 2008
leden 2008
prosinec 2007
listopad 2007
říjen 2007
září 2007
srpen 2007
červenec 2007
červen 2007
květen 2007
duben 2007
březen 2007
únor 2007
leden 2007
prosinec 2006
listopad 2006
říjen 2006
září 2006
srpen 2006
červenec 2006
červen 2006
květen 2006
duben 2006
březen 2006
únor 2006
leden 2006
prosinec 2005
listopad 2005
září 2005
červen 2005
květen 2005
duben 2005
březen 2005
únor 2005
leden 2005
prosinec 2004
listopad 2004
říjen 2004
září 2004
srpen 2004
červenec 2004
červen 2004
duben 2004
únor 2004
leden 2004
prosinec 2003
listopad 2003
říjen 2003
září 2003
srpen 2003
červenec 2003
červen 2003
květen 2003
duben 2003
březen 2003
únor 2003
leden 2003
prosinec 2002
listopad 2002
říjen 2002
září 2002
červenec 2002
červen 2002

21/7/2008

Trasphotographiques 2008 v Lille

 

Sabine Pigalle, z cyklu Láska je ve vlasech

Zatímco loňský festival Transphotographiques v severofrancouzském Lille proběhl pod názvem Fotografie a film, letošní ročník, probíhající od půlky května do konce června, byl zaměřen na módu. Opět šlo o široce vymezené téma, kde vedle expozic fotografií módy měla místo výstava One Man Show od slavného módního návrháře Karla Lagerfelda, expozice snímků s motivy krajky nebo řada souborů digitálně manipulovaných fotografií.

 

 

 

Charles Freger, Z cyklu Hrdinové
Christophe Clark a Virginie Pougnaud, Lisette
Hodnocení portfolií
Jeanloup Sieff, módní fotografie z 60. let
Joel Peter Witkin, Picasso-Chanel
Karl Lagerfeld, z výstavy One Man Show
Tereza Vlčková, z cyklu Little Garden
Výstava Davida Seidnera v Muzeu krásných umění
Výstava Karla Lagerfelda One Man Show vm Tri Postal
Výstava Petera Knappa
Zahájení výstavy Terezy Vlčkove Little Garden
Jean Francois Rauzier, Babylon
Tereza Vlčková s ředitelem festivalu Olivierem Spilleboutem
 
 

Organizátoři Transphotographiques pod vedením prezidenta festivalu Bertranda de Talhoueta a ředitele Oliviera  Spillebouta se netají, že volbou atraktivních témat chtějí přitáhnout široké publikum. To se jim daří. Loni jenom hlavní expozice v ohromných prostorách adaptované bývalé třídírny pošty Tri Postal v centru města navštívilo přes sto tisíc diváků, letos se čekal obdobný počet. Festival má skvělou propagaci – po celém Lille i v širším okolí byly vidět stovky jeho plakátů a billboardů, největší francouzský fotografický časopis Photo mu věnoval téměř celé květnové číslo, pravidelně se o něm referovalo v televizi, rozhlase i tisku. Součástí festivalu bylo i hodnocení portfolií i různé přednášky a projekce. Navíc téměř všechny festivalové expozice proběhly v kvalitních prostorách včetně nádherného Muzea krásných umění a řady dalších předních muzeí a galerií a až na nepatrné výjimky byly přístupné zdarma. To je markantní rozdíl třeba od Měsíce fotografie v Krakově, kde většina výstav letos byla umístěna v různých klubech, hospodách a prázdných bytech, nebo Měsíce fotografie v Bratislavě, kde i mnozí kurátoři, novináři a vystavující autoři jsou nuceni platit vstupné.
 Hlavním lákadlem letošního Transphotographiques měla být gigantická expozice 300 fotografií Karla Lagerfelda s názvem One Man Show. Lagerfeld už mnohokrát prokázal, že není jenom jedním z nejvýznamnějších módních návrhářů současnosti, ale že je také dobrým fotografem. Ostatně loni se stal i laureátem prestižní výroční ceny Mezinárodního centra fotografie v New Yorku. Tentokrát představil rozsáhlý cyklus portrétů, aktů a aranžovaných výjevů, které během posledních sedmi let pořídil se svým modelem a blízkým přítelem Bradem Kroenigem. Ve fotografiích, v nichž se Kroenig stylizuje do podoby Jamese Deana, kovbojských hrdinů filmů Zkrocená hora, upjatého plavovlasého gentlemana středních let nebo sexuálně vyzývavého mladíka, zachytil  jeho dokonalé  proměny a mimikry, v mnoha případech prozradil i leccos intimního o sobě a svých preferencích, ale nakonec příliš nezaujal. Výstava i s doprovodnou projekcí stejných záběrů byla zbytečně rozsáhlá, mnohé snímky se opakovaly v různých variantách, některé doslova nudily. Zcela se tak naplnilo rčení, že méně bývá někdy více. Přísnější výběr kurátora Gerharda Steidla, majitele stejnojmenného německého nakladatelství, které vydalo Lagerfeldův katalog, by této výstavě prospěl. V každém případě však Lagerfeld svou mediálně sledovanou osobní účastí na Transphotographiques výrazně přispěl k propagaci festivalu.
 Skvěle vybraná naopak byla expozice výhradně černobílých snímků od světoznámého francouzského fotografa módy Jeanloupa Sieffa. Na stále svěžích inscenovaných záběrech, pořizovaných převážně v exteriérech za invenčního využití možností širokoúhlých objektivů, ukazovala, že Sieff je právem řazen spolu s Williamem Kleinem, Frankem Horvatem, Helmutem Newtonem a Guy Bourdonem k nejvýraznějším inovátorům evropské módní fotografie 60. let, která adekvátně reagovala na tehdejší převratné změny v módní tvorbě. I Sieff raději fotografoval v exteriérech než v ateliéru, nechal se inspirovat reportážní fotografií a tehdejšími filmy, v jeho případě především díly režisérů nové vlny francouzské kinematografie, ve svých módních záběrech nezřídka spolupracoval s předními herečkami a herci té doby, akcentoval šokující aranžmá i erotiku. Festival Transphotographiques jeho dílo představil nejenom na samotné výstavě, ale také v dokumentárním filmu, který vznikl v  v těsné spolupráci s rodinou a přáteli dnes už nežijícího fotografa.
 Velkým objevem pro mnohé návštěvníky byla výstava módních fotografií Petera Knappa z let 1960-1980. Také tyto výtvarně mimořádné působivé snímky, jednou pořízené v graficky redukované podobě stylu op-artu, podruhé v jednoduchých kompozicích s výraznými barvami adekvátně zvýrazňujících dobové modely firem Courréges a Dior a potřetí šokujících ve složitých exteriérových aranžmá, které jakoby předjímaly mnohé prvky postmodernismu, dodnes nic neztratily na své síle. Naopak, současná nostalgická vlna zájmu o 60. a 70. éta ještě umocňuje jejich sílu.
  K největším překvapením festivalu patřila kolekce barevných módních snímků ve stylu děl klasiků světového malířství, kterou na zakázku New York Times nedávno pořídil americký fotograf Joel Peter Witkin, dosud známý hlavně svými apokalyptickými výjevy a zátišími s tělesně postiženými modelkami a modely, mrtvolami z anatomických ústavů či mučenými zvířaty. Jeho uhlazené parafráze Rembrandtových, Picassových nebo Hopperových obrazů byly naprosto nepodobné všemu, co dosud vytvořil. Nepostrádaly vtip, ale ani zdaleka nebyly tak originální, nápadité a vizuálně atraktivní jako módní snímky Sergeho Lutense, který se nechával inspirovat tvorbou klasiků moderního malířství už před několika desetiletími.
 V reprezentativních prostorách Muzea krásných umění, kam zrovna proudily davy návštěvníků na Goyovu výstavu zahrnující i další díla inspirovaná jeho tvorbou (například od Morimury nebo bratrů Chapmanových), proběhla retrospektiva polozapomenutého francouzského fotografa Davida Seidnera, připravená ředitelem Evropského domu fotografie v Paříži Jeana-Lucem Monterossem. Vedle klasických módních fotografií, někdy inspirovaných malířskými vzory, na ní zaujaly osobité portréty desítek předních evropských i amerických výtvarníků. Výstava Hrdinové od Charlese Frégera v gotickém paláci Rihour byla složená z barevných portrétů různých afrických důstojníků a vůdců v uniformách. Snímky ve stylu Augusta Sandera, zachycující portrétované s přímými pohledy do fotoaparátu, nepostrádaly ironii ani surrealistickou přízračnost. Velmi pečlivě připravena byla tematická expozice o motivech krajky ve fotografii v podmanivém prostředí bývalého středověkého hospicu Comtesse, která představila širokou škálu děl od Williama Henryho Foxe Talbota přes Man Raye a Germaine Krullovou až po Annette Messagerovou. Zklamáním naopak byla malá výstava barona Adolpha de Meyera v Domě fotografie, která zahrnovala spíše druhořadé práce a neukazovala jasně autorovo zásadní místo v počátcích módní fotografie v prvních desetiletích 20. století.
Velmi různorodé, a to jak tematicky, tak kvalitativně, byly výstavy představující počítačové manipulace s fotografickým obrazem. Na přehlídce vítězů Arcimboldovy ceny z let 1999-2008 mě zaujaly spíše  jemné zásahy do perspektivy od Patricka Fournaie nebo nápadité parafráze Hopperových obrazů od Christopha Clarka s Virginií Pougnaudovou než efektní, ale také kýčovité snímky nahých dívek svlékajících se z vlastní kůže od Nicole Tran Ba Vang. Křečovitost a snaha o povrchní efekty dominovaly i na řadě dalších výstav počítačově upravovaných snímků. Výjimkou byly vtipné komparace psů a jejich majitelů s vlasy nápaditě podobnými srsti jejich čtyřnohých miláčků od Sabiny Pigalleové.  A především fotografie studentky Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě a současně Ateliéru reklamní fotografie Tomáše Bati ve Zlíně Terezy Vlčkové, která jako jediná účastnice Transphotographiques měla hned tři samostatné výstavy a která svými sugestivními díly mimořádně zaujala jak odborníky, tak široké publikum. Největší ohlas měly její přízračné portréty děvčátek-dvojčat z cyklu Two, ale s mimořádným ohlasem se setkaly i její snímky snově levitujících křehkých dívek na vrcholcích beskydských kopců ze souboru A Perfekt Day, Elise… a originální módní fotografie z cyklu Little Garden. Stala se skutečnou hvězdou festivalu v Lille. Její práce budou ještě během léta představeny na fotografických festivalech v Arles a Lyonu (tam obdrží Cenu BMW, hlavní ocenění festivalu) a na Photokině v Kolíně nad Rýnem. V listopadu bude její samostatná výstava součástí Měsíce fotografie v Bratislavě
 
        Vladimír Birgus

Zdroj: Fotografie Magazín 7/2008
 

Partner