JEDEN SVĚT v Opavě

Festival
dokumentárních filmů
o lidských právech
pořádaný společností
Člověk v tísni, o.p.s.
 a Institutem tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě, Opavský filmovým klubem, o.s.
pod záštitou primátora statutárního města Opavy
ing. Zbyňka Stanjury a rektora Slezské univerzity v Opavě doc.PhDr.Rudolfa Žáčka, Dr.
  
 JEDEN SVĚT
 
 v Opavě

pondělí 30.3.- pátek 3.4.
2009

Loutkové divadlo
Husova ul., Opava

Pařížský Měsíc fotografie a Paris Photo 2008

Šimon Kliman, Bez názvu, 2007

Každé dva roky se ve francouzské metropoli setkává jeden z nejvýznamnějších fotografických festivalů Měsíc fotografie s dnes už bezkonkurenčně největším fotografickým veletrhem Paris Photo. Bylo tomu tak i loni v listopadu, i když jenom velmi krátce: zatímco některé z festivalových výstav byly otevřeny celé tři měsíce, Paris Photo trvalo jenom čtyři dny.
 Patnáctý ročník Mois de la Photo v několika směrech příjemně překvapil. Jeho pořadatelé z Evropského domu fotografie v Paříži letos poprvé vydali ve spolupráci s arleským nakladatelstvím Actes sud rozsáhlý festivalový katalog nejenom ve francouzštině, ale i v anglické verzi a konečně tak následovali organizátory festivalů v Arles, Lyonu nebo Lille, kteří už dávno pochopili, že francouzštině dnes mnoho zahraničních hostů a návštěvníků nerozumí. Festivalové téma nebylo tak svazující, jako tomu bylo v některých předchozích ročnících. Pod zastřešující podtitul festivalu „Evropská fotografie od tradice k transformaci“ bylo možno zahrnout širokou plejádu historických i současných expozic nejenom evropských fotografů, ale třeba i fotografie z Evropy od Brazilce Miguela Ria Branca,  Iránky Shirany Shabhaziové či Američanky Lee Millerové. Ale také obsáhlou expozici Sedmdesátá léta, šok americké fotografie, u níž jediným spojením s Evropou byl fakt, že všechny exponáty pocházely ze sbírky Národní knihovny v Paříži.

Nejstarší český fotografický časopis přestal vycházet

Nejstarší český fotografický časopis přestal vycházet po 115 letech

 Sto patnáct let měnil názvy, šéfredaktory, kvalitu obsahu i tisku, rozsah, grafické provedení, počty čtenářů. Přesto to však byl časopis s mimořádnou kontinuitou. Když v lednu 1893 vydal Klub fotografů amatérů v Praze první číslo Fotografického obzoru, šlo o skromný věstník zpráv z klubového života, novinek z fotografické techniky a různých rad. Teprve v meziválečných letech časopis obohatila rozsáhlejší  obrazová příloha, vzorně tištěná firmou Neubert a synové. Jedno ze svých nejlepších období tento oficiální orgán Svazu českých klubů fotografů amatérů paradoxně prožíval na začátku nacistické okupace, kdy se jeho vedení ujal Josef Ehm, který ve spolupráci s Jaromírem Funkem vytvořil z konzervativního časopisu moderně koncipovaný žurnál vysoké úrovně, jenž ještě v listopadu 1940, v době oficiálního odmítání avantgardy coby „zvrhlého umění“, věnoval celé číslo avantgardní fotografii. V září 1944 přestal Fotografický obzor spolu s desítkami jiných českých periodik vycházet, ale už v květnu 1946 na něho programově navázal nový měsíčník Československá fotografie. Za nejsmutnější období celé existence časopisu můžeme považovat roky 1950-1953, kdy pod změněným názvem Nová fotografie a pod vedením nejzběsilejšího ideologa stalinského dogmatismu na poli fotografie Františka Doležala kladl hlavní důraz na „ideovou, třídně stranickou složku díla a na odhalování reakční povahy bezideové, formalistické a společensky indiferentní měšťácké fotografie.“

Světová fotografie v paláci Kinských

Diane Arbusová, Chlapec se cvičným ručním granátem v Central Parku, New York 1962

FOTOFRAFIS Collection Reloaded, Národní galerie, Palác Kinských, Staroměstské náměstí 12, Praha, 17. 12. 2008 – 8. 2. 2009. Výstavu pořádá Bank Austria Kunstforum ve spoluoráci s NG.
 Od roku 1989, kdy v pražském Mánesu proběhla výstava k 150. výročí vynálezu fotografie, jsme u nás nemohli najednou vidět tolik vzácných originálních fotografií od takových světoznámých mistrů jako jsou Nadar, Julia Margaret Cameronová, Edward Weston, Man Ray, André Kertész nebo Diane Arbusová.  Na výstavě s pramálo atraktivním názvem FOTOGRAFIS Collection Reloaded totiž Národní galerie v Praze od poloviny loňského prosince až do začátku letošního února uvedla v paláci Kinských reprízu stejnojmenné výstavy, která na podzim ve Vídni představila mistrovská díla ze stejnojmenné sbírky. Tu založila Österreichische Länderbank už v roce 1975, tedy v době, kdy sbírání fotografií ještě nebylo příliš rozšířeno a kdy se vintage printy i těch nejslavnějších fotografů daly koupit za zlomky dnešních cen. Banka navíc měla šťastnou ruku, že pro vedení sbírky získala Annu Auerovou a Wernera H. Mraze, kteří od roku 1970 provozovali vídeňskou galerii Die Brücke. Nešlo sice o „první evropskou galerii, která se specializovala výlučně na fotografii“, jak tvrdí Lisa Kreil v  katalogu (a jak bohužel bez upozornění na omyl přebírá i český překlad), protože tou byla Výstavní síň Fotochema v Praze, otevřená už v roce 1957 (jenom o rok mladší byl Kabinet fotografie Jaromíra Funkeho v Domě pánů z Kunštátu v Brně), ale rozhodně k nejstarším fotografickým galeriím patřila. Auerové, dnešní prezidentce Evropské společnosti pro dějiny fotografie, se s Mrazem podařilo během jedenácti let získat úctyhodný soubor děl, která v reprezentativních ukázkách zahrnují řadu etap z  dějin fotografie.  Výborně je zastoupena tvorba z 19. století od nejstarších fotogramů rostlin od jednoho z vynálezců fotografie Talbota přes Watkinsovy záběry romantických krajin na západě USA až po skvělé portréty Hilla s Samsonem, Nadara, Carjata a Cameronové. K dalším akcentům sbírky patří impresionistický a secesní piktorialismus, reprezentovaný třeba ušlechtilými tisky Heinricha Kühna, Leonarda Misonneho nebo našeho Františka Drtikola. Čeští autoři jsou nejlépe zastoupeni v části sbírky věnované meziválečné avantgardě. Abstrahující kompozice Funkeho nebo experimentální portréty Rösslera byly na výstavě důstojnými partnery děl Westona, Moholy-Nagyho, Brugiéra, Hausmanna nebo Man Raye. Aerová s Mrazem však šli v nákupech mnohem dále, až téměř do tehdejší žhavé současnosti, jak jsme se v Praze mohli přesvědčit v souboru stále nesmírně silných portrétů Diany Arbusové. 
 

Mezinárodní festival dokumentárních filmů

Ozvěny
Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Jihlava
v Opavě

úterý 10. a středa 11. února

v prostorách Slezské univerzity
Hradecká č. 17
učebna H3

pořádá Institut tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě ve spolupráci s Filmovým klubem Opava

Bratislavský měsíc fotografie - 2008

Annemie Augustijns, kino v hotelu Thermal, Karlovy Vary,2005

Bratislava, listopad 2008

 Když Měsíc fotografie v Bratislavě před osmnácti lety začínal, neměl ve střední a východní Evropě téměř žádnou konkurenci s výjimkou kulturní části Photokiny v Kolíně nad Rýnem. Dnes je jedním z mnoha fotografických festivalů, které probíhají v Moskvě, Berlíně, Hamburku, Mannheimu, Vídni, Poznani, Lodži, Varšavě, Krakově, Budapešti, Kaunasu i řadě dalších měst  Přesto si mezi nimi udržel specifické postavení především orientací na fotografickou tvorbu ze zemí z bývalého sovětského bloku, které se žádný jiný festival nevěnuje tak důsledně. Byla i dominantou loňského ročníku, v jehož výstavním programu měla významné místo také italská fotografie.

Europeans

Česká fotografie se v New Yorku líbí

NEW YORK Česká fotografie se na Manhattanu představuje letos už poosmé a díky tomu má jak mezi odborníky, tak i laickou veřejností velmi dobré jméno. Každá další přednáška či vernisáž je pro návštěvníky sázkou na kvalitu.
Ta zatím poslední se jménem „Evropané“ přinesla do prestižní galerie Leica v newyorském Soho fotografie českých umělců Vladimíra Birguse (* 1954), Jindřicha Štreita (* 1946) a Jindřicha Marca (1921–2000) pořízené na různých místech v Evropě od poválečné doby až po současnost. „Prvním záměrem výstavy je již zmiňované osmé pokračování každoročních prezentací české fotografie a v další rovině jsme se snažili v rámci našeho předsednictví Evropské unie představit zde v New Yorku české umělce právě v evropském kontextu,“ řekl Marcel Sauer, ředitel Českého centra, které se na výstavě fotografií podílí.
„Ať fotíte v Evropě, či ve světě, kde chcete, všude si lidi musíte získat srdcem a vzbudit jejich důvěru. Není proto rozdíl, zda fotíte v českých Albrechticích, nebo v Lorientu ve francouzské Bretani,“ řekl fotograf Jindřich Štreit v přednášce, jež předcházela vernisáži.

Martin Kollár: Nic zvláštního?

Martin Kollar: Nothing Special. Text Katarína Kerekešová a Peter Kerekeš, Actes Sud, Arles 2008, 104 stran, rozměry: 22x28 cm, ISBN: 2742767428.