07 / Momentka Tomáše Pospěcha

„Když chcete být slavný, musíte to udělat tak blbě, že to tak blbě před vámi nikdo neudělal.“ To je památná věta malíře a fotografa Miroslava Tichého z jihomoravského Kyjova ve filmu promítaném na jeho výstavě. Blázen, zneuznaný génius, šmírák, konceptualista, alkoholik,  Tarzan v důchodu, moravský Diogenes, takovými a mnoha dalšími výrazy je v posledních dnech častován v médiích. Pravděpodobně je mu to zcela jedno, za svůj život si už zvykl. Snad ani netuší, jakou vyvolal mediální bouři poté, co brněnský Dům umění otevřel jeho první českou výstavu a renomované nakladatelství Torst mu vydalo monografii fotografického díla. Jak upozornili historici fotografie Vladimír Birgus nebo Josef Moucha, většina dohadů se točí kolem nejasností či účelových manipulací v Tichého životopise a dohadů, zda Roman Buxbaum pořádá výstavy, prodává fotografie a inkasuje peníze oprávněně. Hlubší interpretací děl se už zabývá málokdo a přitom to by mohlo poodhalit, zda je opravdu „...na nejlepší cestě se stát nejslavnějším českým výtvarníkem druhé poloviny 20. století“ jak o něm vlastník Tichého fotografií poněkud účelově mluví.

Ačkoliv většina slavných umělců byla za svého života poměrně komerčně úspěšná a projevili velký talent jak umět prodat svůj talent, nejvíce se líbí historky o nepraktických umělcích, romantických zkrachovancích a svobodných bláznech. Na jedné straně bezzubý téměř osmdesátiletý stařec v roztrhaném oblečení žijící ve špinavém kutlochu, který odmítá základní hygienu a vynáší kyble vody z pod umyvadla. Na straně druhé umělec, za nějž někdo prodává fotografie v ceně jediného snímku za desítky nebo i stovky tisíc korun. To už je rajcovné téma i pro média, která jinak o výtvarném umění nepíší. A skvělý piár kolem Tichého tento zájem umně živí. Pro nejasnosti kolem vlastnictví fotografií je odmítli vystavit v Galerii Rudolfinum. Ta v těchto dnech hostí díla holanďanky Rineke Dijkstra, hvězdy současné evropské fotografie, a bez bulvárního přídechu se o ní píše o poznání méně.

Prodat život člověka z maloměsta totalitního Československa, který si zažil psychiatrickou léčebnu, údajně i kriminál, a spoluobčany byl ostarkizován, s nutkavou sexualitou ale prakticky bez možnosti zaujmout nějakou ženu, se zdá být spíše jako skvělý marketingový tah. Život Miroslava Tichého je svými objeviteli interpretován na jedné straně jako osud člověka s těžkou dementní dysfunkcí (Roman Buxbaum) až po vědomé gesto konceptuálního umělce (Pavel Vančát). Styl života, jeho fotoaparáty, šmíráctví, patina snímků, kterou jim dodal svým nešetrným přístupem, činí z každé fotografie neopakovatelný originál. Význam a hodnota Tichého fotografií je nyní přeceňována, přesto mají nepochybnou sílu. Upřímná živočišnost, úchylná roztomilost, kouzlo nechtěného a antifotografičnost jsou jistě osvěžením ve výstavním provozu letošní sezón a vnáší řadu podnětů k úvahám o současném umění. Příběh o Miroslavu Tichém se nám líbí, neboť zapadá do historky o člověku, kterému se ke konci života dostalo zadostiučinění. Teď jde jen o to, aby z toho pan Tichý alespoň ke konci života také něco měl.

Tomáš Pospěch
Autor je historik umění a fotograf
Reflex 14. června 2006

MOMENT

Ateliér fotografie VŠUP pod vedením Ivana Pinkavy a Ateliér reklamní fotografie Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně pod vedením Jaroslava Prokopa si Vás dovolují pozvat na zahájení výstavy

AAAD, Studio of photography headed by Ivan Pinkava and Studio of advertising photography, at The University of Tomáš Baťa, headed by Jaroslav Prokop, háve the pleasure of inviting you to the opening of the exhibition

MOMENT
14. 6. - 31. 7. 2006
Lukáš Prokůpek, Pavel Svoboda, Lenka Grossmannová, Anton Karpita

Ve středu 14. června 2006 v 18 hodin v Kavárně Krásný ztráty, Náprstkova 10, Praha.
On Wednesday, June 14, 2006 at 6 p.m. in Krásný ztráty Café, Náprstkova 10, Prague.

14 studentů ITF

14 STUDENTŮ ITF – VÝSTAVA FOTOGRAFIÍ

ArtPro s.r.o. – Galerie české plastiky a designové studio ATMOSPHERE, s.r.o. Vás zvou na výstavu:

14 STUDENTŮ ITF – VÝSTAVA FOTOGRAFIÍ

Markéta Bendová
Marie Brousilová
Jan Branč
Martin Cenkl
Markéta Hritzová
Alena Krásna
Jan Langer
Branislav Neupauer
Radka Pavlíková
Michal Popieluch
Zdeněk Pryš
Bára Prášilová
Jitka Teubalová
Miloš Vorel

Koncepce: Nadia Rovderová
Úvodní slovo: Pavel Mára
Vernisáž se koná ve čtvrtek 8.6.2006, 19-22 h.

Výstava proběhne 9.6.2006 – 9.8.2006 v prostorách designového studia ATMOSPHERE, ul. Klimentská 52, Praha 1.
Technická spolupráce: Soňa Kubištová, Eugen Kukla, Miro Kloc, Radka Pavlíková, Antonína Štefanová
Grafická úprava: Nadia Rovderová
Poděkování: Studio Marvil, Tomáš Lokvenc
Otevřeno po – pá: 10 – 19 h. Vystavená díla jsou prodejná.

TA DRUHÁ - foto a malba

Kateřina Rusňáková
Michaela Vyoralová
členky skupiny Steiner
5. 6. - 27. 7. 2006

Galerie Artistů ve foyer kina Art
Cihlářská 19, Brno

Institut tvůrčí fotografie ve Varšavě a v Krakově

Varšava – výstava ITF Patnáct

06 / Momentka Tomáše Pospěcha

Dnešní sloupek zasvětím nanejvýš sympatickému výstavnímu projektu. Od začátku května opět brázdí Českou republiku a Slovensko fotografická výstava ve vlaku. Už druhou sezónu - a je vhodné dodat, že minulý ročník měl velký ohlas. Spolu s přehledovou expozicí Česká fotografie 20. století byla vlaková přehlídka Workers dokumentaristy Sebastia Salgada největší fotografickou událostí sezóny. Tentokrát rozváží speciálně upravené vagóny soubor portrétů s názvem Persona od samorostlého reportéra a dokumentaristy Antonína Kratochvíla, českého exilanta žijícího v New Yorku, spoluzakladatele agentury VII.

Za svého působení v Nejvyšším purkrabství Pražského hradu prokázala Leica Gallery, že umí vytvořit divácky atraktivní program, a zprodukovat organizačně i finančně náročné výstavy významných osobností. A i když přes četné protesty fotografické obce ji tento prostor Kancelář prezidenta republiky před více než dvěma lety odebrala, dodržela majitelka Leica Gallery Jana Bömerová nasmlouvaný program tím, že přišla s neotřelým nápadem a přes četné svízele se jí ho podařilo ve spolupráci s Českými drahami nakonec i prosadit.
Expozice ve vlaku je ojedinělou koncepcí výstavy, která pokrývá téměř celou republiku a dostane se do míst, kam by výstava takto prestižního fotografa zavítala jen stěží. Ne náhodou se proto loňská přehlídka zařadila mezi nejnavštěvovanější výstavy roku. Projekt má atmosféru neobvyklé akce, přináší alternativu třetí cesty – mimo oficiální galerijní prostory, kam by si část diváků přijít neodvážila, ale současně bez improvizace a uzavřenosti „samokultury“. Výstavě neubírá na kráse ani komorní a pro někoho možná až stísněné prostory vagónů. Oč méně je to čistý galerijní prostor s přesně daným osvětlením, klidnými stěnami a patřičným odstupem, o to více je to místo, na jehož atmosféru se nezapominá.

Kdo je zvyklý na výstavy trvající týdny nebo i měsíce a jejich návštěvu obvykle nechává na poslední chvíli, stejně jako já, tomu nezbyde, než se vydat na hon za Kratochvílovou výstavou napříč celou republikou. Více než týden se tato neobvyklá vagónová výstava nikde nezdrží. Těším se ale, jak se budu s výstavním vlakem v průběhu léta setkávat na nejrůznějších místech republiky. K atmosféře letních nádraží za poslední dva roky už prostě patří.

Tomáš Pospěch
Autor je historik umění a fotograf
Reflex 8. května 2006

Fotografie studentů Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě

Libor Fojtík, Barbie a Ken, z projektu Opava na prahu nového tisíciletí

Galerie Gaudeamus Městský dům kultury v Ostravě (25. 4. – 27. 6.)

Libor Fojtík – Barbie a Ken (z projektu Opava na prahu nového tisíciletí)
Marcel Žuška – Z cyklu Rodiče
Viktor Szemszö – Z cyklu Bratislava-Petržalka
Lucie Čermáková – Z cyklu Přátelé
Barbora Kuklíková – Z cyklu Duch
David Macháč – Z cyklu Cesta
Grzegorz Klatka – Z cyklu Siesta
Lenka Ouřadová – Bez názvu
Veronika Steinmetz – Bez názvu
Hana Pokorná – Portréty přátel
Hana Pokorná – Autoportréty
Antonín Válek – Volný čas