„Velké naděje“. Měsíc fotografie v Krakově

Krakov,beseda s Martinem Parrem

Polská jarní festivalová nabídka je každoročně opravdu pestrá. I když do letošních hlavních dnů VI. Varšavského festivalu umělecké fotografie zasáhl státní smutek po zřícení vládního letadla u Smolenska, o dva týdny později byly krátce po sobě zahájeny fotografické přehlídky v Lodźi a Krakově. Varšavské výstavní prostory letos nabízely především díla mladší generace německých a polských autorů. Jednou z hlavních výstav bylo kurátorsky poněkud rozpačité sledování sentimentální linie v současné německé fotografii, kde byl ze známějších autorů zastoupen Wolfgang Zurbor, ale k vidění byly i samostatné výstavy klasiků polské fotografie Hieronima Neumanna, Piotra Wolyńského, Bogdana Konopka nebo přehlídka současné mladé slovenská fotografie a výstava Nový život, nový dokument autorů z Čech, Slovenska a Maďarska, které už byly představeny mimo jiné minulý rok na Prague Biennale.

Jiří Křenek – Městečka

Jiří Křenek-Městečka

Užívání flešového světla v dokumentární fotografii bylo typické spíše pro americké prostředí, kde byl blesk ve spojení se středoformátovým přístrojem dlouho vyžadován v novinářské praxi. V evropském a ještě více v českém prostředí dlouho dominovalo respektování daného osvětlení. Fotografie si ponechávaly atmosféru daného místa a fotograf tím současně prokazoval takt k situaci, do které nechtěl svou činností příliš zasahovat. Tvrdé a plošné světlo blesku umístěného na těle fotoaparátu odporovalo dobovým přístupům k fotografii, ale v minimálním užití zábleskového světla v momentní fotografii se projevovaly i tehdejší hospodářské podmínky socialistického Československa, kdy bylo drahé vybavení ze zahraničí pro většinu fotografů obtížně dostupné.

Lukáš Jasanský / Martin Polák: 10 000 a chlapi

Jasanský - Polák - pohled do instalace

7. 3. – 9. 5. 2010
Lukáš Jasanský / Martin Polák: 10 000 chlapi, Galerie U  Bílého jednorožce, Klatovy

Lukáš Jasanský a Martin Polák začali tvořit autorskou dvojici už na střední škole, ale cíleně od roku 1986, tedy v době, kdy společná signatura nebyla v českém prostředí ještě zdaleka tak obvyklá, jak je tomu nyní. Stejně tak nebylo příliš časté, aby byli fotograficky pracující autoři zařazováni do „nefotografických“ výstav. Od druhé poloviny osmdesátých let vytváří tato dvojice konceptuálně definované série, kde je patrná „důsledná práce s banalitou a jemná poťouchlost“ (Pavel Vančát). Jejich díla se obracela ke kontextu konceptuálního uvažování a instalací, ale stejně tak těžila ze zažitých fotografických postupů a ironicky se strefovala do kánonů fotografie architektury a památek, klišé reportáže, abstrakce i krajiny.
V dnes již klasickém souboru Pragensie (1986–1990) pořizovali s chladným odstupem záběry běžné zástavby Prahy, pohledy na neurální místa, která dosud stála stranou zájmu fotografů a která na fotografiích z tohoto města běžně nenajdeme. Objevovali zvláštní poetiku banálních míst, nepatřičných průhledů a nezajímavých dominant. Tedy to, co je z Prahy architektonicky nepodstatné, dosud nefotografované, nudné a …provokující. Co ale čpělo typickým pocitem, nebylo ani výtvarné, ani kritické, jednoznačné, ale současně bylo výstižným popisem tehdejší reálné situace. Důsledně se vyhýbali lidem, dějovým situacím nebo jednoznačným konfrontacím. V rozměrných velkoformátových a až na výjimky černobílých  zvětšeninách akcentovali fotograficky řemeslnou preciznost, ostrost a věcnost vidění, ale oproti „vyprázdněným uličním fotografiím“ Thomase Strutha z konce sedmdesátých let nahradili objektivizující odstup ironickým podtextem, sledováním „nálady doby“ a rozhovorem s klišé fotografického řemesla - pohlednicovou a turistickou fotografií. V obdobné myšlenkové linii se nesly i jejich další projekty: Krajiny-Zemská fotografie (1998-2000), Z Petrohradu (1999), Ignác-Památkářská fotografie (1996-2002), kde svůj výrazový rejstřík rozšiřují o „piktorialistickou“ neostrost, nebo cyklus Vesnice (2000-2002). Na výstavě fotografií v Galerii Václava Špály v Praze v roce 1999 příznačně představili fotografie instalací svých předchozích výstav.
Vykloubení obvyklých očekávání a přepodstatňování vizuálních kánonů je společné i dalším projektům. Druhá část tvorby se odvíjí v různých úrovních vstupu do obrazu, od drobných zásahů, jak je tomu například v cyklech Vtipy (1990-1991), Fluxus (1990), Abstrakce (1994-1995), Příroda (1994-1995), až po složitá aranžování v souborech Staré aranžmá (1986) a Nové aranžmá (1986-1988).
Všechny cykly slučuje práce s neurčitostí, otevřenou informací, v různé míře je zde rozvíjena poetika trapnosti, na přelomu osmdesátých a devadesátých let tak rozšířená; připomeňme jen „tajnou organizaci“ B.K.S., Sklep nebo Dekadentní divadlo Beruška. Jejich jedinečný význam pro české prostředí spočívá v tom, že jako první přinášeli do zdejšího myšlenkového klimatu myšlenky nové topografie, ať už si tyto souvislosti uvědomovali nebo ne. Ironickým napadáním zažitých postupů učili uvažovat o fotografii jinak, než zde bylo obvyklé.
Tvorba pod signaturou Jasanský-Polák je známa především výše zmíněnými cykly. A Právě na pozadí toho, co v Klatovech vystaveno není, vyniká specifičnost tamější výstavy. Oba autoři se v rozhovoru vyjádřili, že jako společné téma souborů v Klatovech vnímají spojující linku nedokončenosti. Já bych ještě přidal prvky seriality a procesuálnosti. Zatímco na své poslední výstavě ve Wannieck Gallery v Brně Lukáš Jasanský a Martin Polák představili právě dokončený cyklus Jan Merta (2009), pro klatovskou přehlídku vybral kurátor výstavy Pavel Vančát tři doposud málo známé či zcela neznámé cykly, které soustředěně pracují především s prvky seriality, repetitivního opakování shodných prvků a z různých úhlů také tématizují procesuálnost tvorby, času, života…. Nejblíže tedy mají k už několikrát představenému cyklu Kuranda (1998), kde v rozsáhlé sérii Lukáš Jasanský s Martinem Polákem fotografovali výskyt korejských a částečně i japonských automobilů na pražských ulicích. Ale obdobné principy jsou přítomen i ve většině ostatních cyklů této dvojice, od početnosti veškerých souborů, neustálé opakování i posun významů vedoucí až ke znudění.

POP THE BUBBLE

Česká fotografie v Tokiu

 DARKNESSES FOR LIGHT
- CZECH PHOTOGRAPHY TODAY - SHISEIDO GALLERY GINZA
(19. 6. - 8.8. 2010)

 
DESET ČESKÝCH FOTOGRAFŮ SE PŘEDSTAVUJE V PRESTIŽNÍ SHISEIDO GALLERY NA TOKIJSKÉ GINZE
Dosud největší projekt české fotografie na japonském území uskutečněný v úzké spolupráci slavné Shiseido Gallery s Českým centrem Tokio byl zahájen v pátek 18.6. vernisáží, jíž se kromě prezidenta a nejvyšších představitelů mezinárodně věhlasné kosmetické firmy SHISEIDO Co., Ltd., a za velké pozornosti sdělovacích prostředků zúčastnil také velvyslanec České republiky v Japonsku Jaromír Novotný a ředitel Českého centra Tokio Petr Holý. K výstavě byl vydán obsáhlý katalog, který současně představuje první ucelenější pojednání o české fotografii na japonském trhu.

Jitka Horázná / Nedělní odpoledne

Zahájení výstavy 22. 6. 2010 v 17 hodin. Café Amadeus, Václavské náměstí 3 Olomouc.

Úvodní slovo pronese Jindřich Štreit.

Darkness for Light – Czech Photography Today

Vystavují: Vladimír Birgus, Václav Jirásek, Antonín Kratochvíl, Michal Macků, Dita Pepe, Ivan Pinkava, Rudo Prekop, Tono Stano, Jindřich Štreit, Tereza Vlčková

Shiseido Gallery, 8-8-3 Ginza, Tokio. 19. 6. – 8. 8. 2010. Vernisáž 18. 6. 2010 od 17 hodin. Přednášky Vladimíra Birguse a Ivana Pinkavy 20. 6. 2010 od 15 do 17 hod. K výstavě vychází japonsko-anglický katalog o 100 stranách.
http://www.shiseido.co.jp/e/gallery
 

Pavel Mára

Madony / Madonnas / 1999
Mechanické corpusy / Mechanical Corpuses / 1997
Černé corpusy / Black Corpuses / 2001
Memory / 2009


Katalog vydaly pro 10. ročník česko-slovenského semináře Kognice a umělý život X
(31. 5. –4. 6. 2010, hotel Sepetná, Ostravice)

Ústav informatiky a Institut tvůrčí fotografie Filozoficko-přírodovědecké
fakult y Slezské univerzity v Opavě, Bezručovo nám. 13, 746 01 Opava
This catalog was published on the occasion of the 10th Czecho-Slovak Workshop
on Cognition and Artif icial Life X (May 31 – June 4, 2010, Sepetná hotel, Ostravice)
by the Institute of Computer Science and Institute of Creative Photography,
Facult y of Philosophy and Science, Silesian University in Opava,
Bezručovo nám. 13, 746 01 Opava

P A V E L M Á R A

narozen 20. října 1951 v Praze / born October 20, 1951 in Prague
studia
1967–1971 Střední průmyslová škola grafická v Praze, obor užitá fotografie
1971–1975 FAMU Praha, obor kamera
1976–1981 FAMU Praha, obor fotografie
pedagogická činnost
1995–1996 FAMU Praha, katedra fotografie
V současnosti je docentem na Institutu tvůrčí fotografie Filozoficko-přírodovědecké
fakulty Slezské univerzity v Opavě, kde učí od roku 1996


1967–1971 Secondary Graphic School Prague, specialization Applied Photography
1971–1975 Film and TV School of Academy of Performing Arts in Prague, Department of Cinematography
1976–1981 Film and TV School of Academy of Performing Arts in Prague, Department of Photography
teaching activities
1995–1996 Film and TV School of Academy of Performing Arts in Prague, Department of Photography
Presently works as Associate Professor at the Institute of Creative Photography, Faculty of Philosophy
and Science, Silesian University in Opava, where he‘s been teaching since 1996
www.pavelmara.cz