28 - volné sdružení fotografů

Dvacátý rok Institutu tvůrčí fotografie v Brně, Praze a Oxfordu

Dušan Kochol, z cyklu An Eye of Providence, 2009

Brno, Divadlo Reduta – Národní divadlo Brno, 1. 4. – 2. 5.; Praha, Galerie GAMU, 4. 5. – 11. 6.; Oxford, University of Oxford, Linacre College, 19. 5. - 20. 6. 2010.

Jaká byla česká fotografie před 20 lety? V Československu naplňovala krátce po listopadu 1989 hlavně hlad po domácích reportérských aktualitách a po světě se mohla (vlivem probuzeného zájmu o stav věcí za železnou oponou) „vyhřívat“ s nejrůznějšími nápady. Převládala inscenovaná fotografie, která však měla svůj zenit již za sebou. V prvním plánu úvah se médium té doby jeví – technicky vzato – celkem odlišné od stavu dnešního. Většina printů mohla být tehdy černobílá, některé s náročnými rukodílnými a řemeslně složitými zásahy do pozitivu či negativu. Všechny vzniklé analogovou cestou (první verze Adobe Photoshopu (1.0) vyšla rovněž před 20 lety pro Mac OS, ale praktické využití ve volné tvorbě se u nás projeví s mnohaletým skluzem). Jiné byly také skromné realizace, adjustace a instalace. Jediná možnost vysokoškolského studia fotografie byla ukotvena na pražské FAMU, od roku 1975 samostatně.
 Vznik Institutu tvůrčí fotografie Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě (zkráceně ITF) znamenal – bez přehánění – důležitý impulz pro uchazeče, kteří v předchozí politické periodě neměli nejmenší šanci se vtěsnat do uzoučkého výběru několika posluchačů katedry fotografie FAMU. ITF se otevřel do regionů, stala se místem setkávání a komunikace fotografů z celé republiky. Postupem času přerostl (také díky své strategické poloze na hranicích mezi Českou republikou, Polskem a Slovenskem) do významné části středoevropského prostoru. V současnosti zde studuje kolem 200 posluchačů bakalářského, magisterského i doktorandského programu (je největším z českých vysokoškolských pracovišť se samostatnou výukou fotografie). Přes tento, pro české umělecké školy rozhodně neobvyklý status může být do bakalářského programu po dvoukolových přijímacích zkouškách přijat zhruba každý devátý zájemce.

Antonín Kratochvíl - MOSCOW NIGHTS

Galerie Pecka
a Nadace českého výtvarného umění / the Czech Fine Arts Foundation
Vás srdečně zvou na zahájení výstavy / invite you to the opening of the exhibition
v úterý 1. června 2010 od 19. hodin ve výstavní síni Mánes /
on Tuesday, 1st June, 2010, at 7 p.m. at the Mánes Exhibition Hall
úvodní slovo / introductory word by Vladimír Birgus, hudba / live music by Jan Budar and Eliščin band
výstava potrvá do 30. června 2010, otevřeno denně mimo pondělí 10—18 hodin /
the exhibition is open 10 a.m. — 6 p.m. daily except Mondays until 30th June, 2010
MOSCOW
NIGHTS
ANTONIN
KRATOCHVIL

Václav Podestát / fotografie

Národní památkový ústav ÚOP Plzeň zámek Kozel - jízdárna

Vás srdečně zve na výstavu fotografií Václava Podestáta.

Výstavu uvede ve středu 26. 5. 2010 v 17 hodin Vladimír Birgus.

Výstava probíhá ve denech 3. 4. 2010 - 30. 6. 2010

Otevřeno: duben: soboty a neděle 9 - 16 hodin.

Květen úterý až neděle 9 - 16 hodin.

Červen úterý až neděle 9 - 17 hodin.

Program ke stažení zde

Helena Lukasová: Memento

Helena Lukasová, z cyklu Memento

 Memento, tak zněl název fotografické výstavy, která skončila 7.3. 2010 v Ateliéru Josefa Sudka na Újezdě v Praze. Autorkou série je Helena Lukasová, fotografka českého původu žijící v USA, dcera fotografa Jana Lukase. Výstavu zrealizoval kurátor Pavel Lagner za pomoci zřizovatele PPF Art.
 Helena Lukasová prezentuje fotografie, které jsou doslova mementem. Její výstava je vizuální elegií, která vzpomíná na životy dvou sester a dokumentuje to, co zůstalo post mortem. Vidíme zde půvabnou směs pozůstatků, jako například kousky šatů a krojů, obuv, obsahy schovaných krabic, umělecké artefakty, ale například i osobní poznámky, diáře, vizitky, staré fotografie.  To všechno zachyceno v originálním prostředí, kde původně majitelky žily (Florida a Itálie).
 Prostřednictvím těchto materiálních pozůstatků a v nich obsažených vzpomínek jako bychom nahlíželi do minulosti. Jsou to ta mementa, která žijí dále díky autorčinu uměleckému záznamu. Vizuální poetika Heleny Lukasové umožňuje těmto předmětům vyprávět a zaroveň nás dojímá. Vyfotografované předměty, oduševnělé metaforou, symbolem a obrazem, komplexně a úspěšně výjadřují ideu pamatování substancí věcí.
 Výstava se skládá z 27 barevných fotografií v rozměru 35,5 x 23,5cm, které jsou zapaspartovány do černých krabic beze skel. Tyto krabice, jakási mělčí diorámata, vtáhnou diváka dovnitř, z přítomnosti do minulosti, z povrchu do idejí. V opačném směru k nám vystupuje z temnot krabic plastičnost předmětů díky matnému tisku s jeho sytými inkoustovými barvami. Jemné lyrické přechody inkoustů perfektně vystihují pastelovou paletu kolekce dávné módy.
 Stylizace a kompozice jakoby umožňovaly cestování v čase prostřednictvím věcí. Zátiší jsou surreálně elegantní a emotivní a zároveň snadno čitelná díky svým jednoduchým kompozicím.
 Prezentace vytváří svou specifickou zvláštností velmi intimní dojem. Fotografie jsou vystavovány bez názvů a popisek. Jediná slova, která najdeme na zdí, jsou ručně psaná - stopy autorky samé. Jsou tu překlady slov a vět, které vidíme v originálním jazyce na fotografiích. Také čteme dva podepsané listy papíru, jež označují dvě části výstavy, každá z nich je věnována jedné ze sester - „La Magia v 19 krabicích (černých), v červnu 2006“ a „Atlantis v 8 krabicích, v roce 2007 a 2008“. Na první pohled se tento osobní prvek může zdát provizorní, ale svým akcentem na jazyk vzpomínání je v souladu s celkovým konceptem výstavy. 
 

Chvíle šampiónů

Lenka S Leonidová - Klec bez hranic