Jaroslav Malík, Zbigniew Libera

Jaroslav Malík, Zbigniew Libera

ZBIGNIEW LIBERA: POZITIVY, Galerie FUJIFILM, Vernisáž: 21. 3. 2007 v 17.30 hodin
JAROSLAV MALÍK:MATIČKA OSTRAVA, MESTO MIEST, Galerie PROFIL, Vernisáž: 21. 3. 2007 v 18.00 hodin

STŘEDOEVROPSKÝ DŮM FOTOGRAFIE, termín: 21. 3. – 22. 4. 2007
otveřeno denně kromě pondělí od 13.00 do 18.00 hodiny, Prepoštská 4, Bratislava, www.sedf.sk

Gustav Aulehla: Takoví jsme byli

Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě
a Institut tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě
Vás srdečně zvou na zahájení výstavy

Gustav Aulehla: Takoví jsme byli
Fotografie z 50.– 80. let

Galerie Opera, Divadlo Jiřího Myrona, Čs. legií 14, Ostrava
Výstava, kterou zahájí ve čtvrtek 15. března 2007 v 17 hodin
prof. PhDr. Vladimír Birgus, bude otevřena do 18. dubna 2007
vždy jednu hodinu před začátkem představení.
Výstavní projekt je realizován za finanční podpory
statutárního města Ostravy.

Výstava Josef Sudek neznámý v Moravské galerii v Brně

Josef Sudek, Bez názvu, 1929

Moravská galerie v Brně, 5. 12. 2006 – 25. 3. 2007.

Josef Sudek patří k největším osobnostem české fotografie. Může být takový autor vůbec ještě neznámý? O jeho životě i díle byla vytištěna řada publikací a jeho fotografie jsou často prezentovány. Přestože jeho nejznámější snímky patří většinou k autorově pozdější tvorbě, kterou v období 2. světové války nastartoval cyklus „Okno mého ateliéru“, bez povšimnutí nezůstaly ani jeho práce ranější. Hlavní titul výstavy probíhající v Moravské galerii v Brně Josef Sudek neznámý působí v tomto kontextu značně nadsazeně. O expozici tak více vypovídá druhá část jejího názvu Salonní fotografie 1918 – 1942. V podobném duchu se ostatně vyjadřuje i kurátor výstavy Antonín Dufek: „Salonní fotografie (vintage prints), které jsou tématem této expozice, nejsou k vidění poprvé (název výstavy nelze brát doslovně), unikaly však pozornosti.“

Výstava byla připravena ke 110. výročí narození a 30. výročí umrtí autora. Probíhá od 5. prosince 2006 do 25. března 2007 ve Výstavní síni Camera Uměleckoprůmyslového muzea Moravské galerie v Brně. Uzavřený prostor výstavní síně napomáhá vytvořit příjemnou komorní atmosféru, která dobře koresponduje s vystavenými díly. Jednotlivé exponáty většinou představují precizní zvětšeniny. Autor je připravoval s mimořádnou pečlivostí, protože se jednalo o práce přímo určené k hodnocení odborníků a následně i kritickému pohledu svých kolegů fotografů. Zajímavostí je, že ačkoliv se vystavený soubor opírá především o salonní fotografie, zdaleka ne všechny fotografie mají zezadu nálepky osvědčující vystavení na fotografických salónech.  Jednak proto, že ne všechny zaslané práce byly porotou přijaty, ale také proto, že některé ani nebyly odeslány. Autor je možná dělal bez jednoznačného záměru o jejich konečném využití, možná pro pozdější potřebu a možná taky jenom pro radost. Za drobný nedostatek instalované výstavy můžeme považovat to, že informace o tom, jak se jednotlivé fotografie vztahují ke konkrétním salónům, u vystavených exponátů nenalezneme. Zájemci si je musí dohledat v doprovodném katalogu. Přitom právě toto téma mohlo více naplňovat trochu nadnesený název výstavy Josef Sudek neznámý.

Američané ve Vídni

Robert Frank, Oslava v Hobokenu, 1955

Američané. Mistrovská díla americké fotografie od 1940 do současnosti. Kunsthalle, Vídeň, Museumsplatz 1, do 4. února 2007.

Američané. Tak se jmenuje proslulá kniha smutných snímků od Roberta Franka z roku 1958, která je považována za jeden z milníku ve vývoji dokumentární fotografie. Stejný název má i velká expozice děl třinácti amerických fotografů, která je do 4. února otevřena ve vídeňské Kunsthalle.

Přestože tvorba z USA už řadu desetiletí dominuje světové fotografii, příležitostí vidět na jednom místě tolik zásadních děl jejích předních reprezentantů nebývá v Evropě mnoho. Tentokrát se to podařilo díky úsilí zkušeného kurátora a publicisty Petra Weiermaira, který přesvědčil řadu amerických a kanadských muzeí a galerií k zapůjčení vzácných originálů, jejichž ceny se například v případě děl Diany Arbusové  pohybují ve statisících dolarů. Ačkoliv expozice v nedávno otevřené Kunsthalle ve vídeňské Muzejní čtvrti nese všeobjímající podtitul Mistrovská díla americké fotografie od roku 1940 do současnosti, ve skutečnosti je soustředěna na dokumentární a portrétní fotografii a opomíjí například intermediální, konceptuální či inscenovanou tvorbu, mající ve spektru současné americké fotografie významné místo. Ovšem ani díla některých významných dokumentaristů a portrétistů na výstavě nenajdeme, například Weegeeho, Irvinga Penna, Williama Kleina nebo Mary Ellen Markové. Přesto však expozice poskytuje mimořádně silný zážitek a právem byla uvedena jako hlavní atrakce druhého ročníku Měsíce fotografie ve Vídni.

Carl De Keyzer v Domě umění města Brna

Herci vánočních živých obrazů oblečeni jako andělé, Florida, 1990

Carl De Keyzer: God, Inc. a Zóna. Brno, Dům umění města Brna 12. 12. 2006 – 14. 1. 2007

Výstava belgického fotografa Carla De Keyzera v Domě umění města Brna vyvolala na přelomu loňského a letošního roku podstatně menší mediální zájem, než by si zasloužila. Vždyť na ní představil své dva vynikající cykly jeden z nejlepších světových dokumentaristů současnosti a jeden z nejznámějších současných členů agentury Magnum.

Opět se ukázalo, že naše pragocentrická mediální scéna není připravena na to, že i mimo metropoli mohou být premiérově uváděny zcela zásadní výstavy mezinárodní úrovně. Přitom to zdaleka nebylo poprvé, co se brněnskému Domu umění něco takového podařilo – z oblasti fotografie si připomeňme třeba velkou expozici proslulého holandského portrétisty celebrit Antona Corbijna nebo zatím dosud největší retrospektivu Antonína Kratochvíla. Výstava osmačtyřicetiletého Carla De Keyzera k nim patřila také. I když v jejím případě je třeba uvést, že původně měla být uvedena jako druhá výstava v nových prostorách Pražského domu fotografie v Revoluční ulici a jenom opětovný posun jejich otevření ji náhradně dostal do Brna.

Rudo Prekop: Zátiší 1989-2006

Galerie umění Karlovy Vary, 1. 12. – 18. 2. 2007

Tvorba Rudo (Rudolfa) Prekopa se dočkala průběžné interpretace, stejně jako fotografie celé generace slovenské nové vlny, už v druhé polovině osmdesátých let od Jána Šmoka, Anny Fárové, Antonína Dufka a Václava Maceka. Později na ně navázaly texty Lucie Benické, Lucie Lendelové, Heleny Musilové a dalších. Všichni tyto autoři poukazují na shodná východiska: slovenská nová vlna výrazně rozčeřila zdejší vody, když do středoevropského prostoru v polovině osmdesátých let vnesla směsici postmodernou vyzdvihovaných postupů s principy inscenace a „slovenské“ imaginace. Českou existenciální vážnost uměleckého gesta zjemnili hrou, radostí ze života, vtipem, ironií, pohádkovou snovostí, ale někdy též, a to nejvýrazněji pak u Jána Pavlíka, absurditou a nepokojem. Současně vnesli provokativní rozrušování drobných dobových tabu – od aranžování, svícení, intermediálních zásahů do negativu nebo pozitivu až po časté zobrazování skupinového aktu a mužského těla. Současně přinesli postmoderně uvolněné narušování hranic pevně vymezených žánrů, například spojování aktu se zátiším nebo kombinace fotografie a ručně psaného písma. Byli nepochybně inspirováni dobovou populární hudbou, body artem i postupy stínového divadla nebo divadel malých forem.

Osobnost české fotografie 2006

K vyhlášení a předání ceny "Osobnost české fotografie 2006" fotografu Jiřímu Stachovi a ceny „Osobnost české fotografie 2006 – za dlouhodobý přínos fotografii“ historičce fotografie Anně Fárové Asociací profesionálních fotografů České republiky došlo v pondělí, 26. 2. 2007 ve 12.00 hodin na výroční valné hromadě AFČR v Mánesu.

Asociace profesionálních fotografů České republiky je sdružená v Evropské federaci profesionálních fotografů (FEP. Založena byla 22. ledna 1990. Vedle organizování fotografických výstav se snaží napomáhat realizaci zájmů svých členů a šířit dobré jméno české fotografie. K zlepšení společenské prestiže fotografů každoročně vyhlašuje Osobnost české fotografie. Titul byl udělen počtvrté. Osobností české fotografie 2003 se stal fotograf Josef Koudelka, Osobností české fotografie 2004 je kurátor Jaroslav Anděl a Osobností české fotografie 2005 se stala kurátorská dvojice Vladimír Birgus a Jan Mlčoch.

Martina Novozámská: Určeno k likvidaci?

Praha 2, Francouzská ulice, 20.března 2005

Martina Novozámská je výrazná fotografka mladší generace. Do širšího povědomí se zapsala především svým blíže nepojmenovaným deníkovým souborem z roku 2002 nebo výraznými výstavními prezentacemi s dívčí výtvarnou skupinou Babis. Proto může být její nový projekt Určeno k likvidaci do jisté míry překvapením. Vše je ale pochopitelnější, když připomeneme, že paralelně s touto výstavou byla v nakladatelství KANT vydána kniha, kde Martina Novozámská ve spolupráci s Janem Vacou a Jaroslavem Vrajem nafotografovala ke sto let starým snímkům bývalé sudetské obce Lipová/Spansdorf soudobé pohledy. Náhle se nám představuje jako tvůrce, který je pln pokory fascinován časem, s potřebou postihnout to, co nenávratně odchází.

Ve věku, kdy řetězce nadnárodních supermarketů a hypermarketů likvidují malometrážní obchůdky, a ty rychle střídají svůj sortiment i majitele, vzala Martina Novozámská těžký neforemný fotoaparát a na velký formát negativu nasnímala vchody, výklady a vývěsní štíty krámů a rozličných provozoven českých měst. Její přístup k tomuto uličnímu folklóru byl nanejvýš zdrženlivý: Svět nevkusu, nearchitektury, negrafiky a přesto podivně milý a magický, zachytila věcně a popisně, z čelního pohledu a při měkkém světle. Protláčet  sem výrazně autorský pohled připadalo autorce jako něco nadbytečného, možná i nepatřičného.