Dita Pepe v americké televizní stanici CNN

Tvůrčích aktivit pedagožky opavského Institutu tvůrčí fotografie Dity Pepe si teď všímá také zpravodajství CNN

OPAVA - Fotografka Dita Pepe patří k výrazným představitelům současné české fotografie. Pozornost upoutala zejména svým cyklem autoportrétů, který byl uveden na významných přehlídkách a získal mnohá ocenění. Cyklus Autoportréty se prolíná autorčinou tvorbou již několik let. Nyní si tvůrčích aktivit Dity Pepe všímá i zpravodajství CNN - zde.

Galerie Opera ostravského Divadla Jiřího Myrona hostí fotografie Petry Hajdůchové a Robina Závodného

Co: výstava „První společná“
Anotace: Společná prezentace prací dvou absolventů Ateliéru reklamní fotografie Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně prostřednictvím jejich projektu dis/connected, jenž se dotýká tématu sociálních sítí a současného fenoménu digitální interakce mezi lidmi.
Kde: Divadlo Jiřího Myrona, Čs. legií 14, Ostrava
Kdy: do 10. prosince 2014; vernisáž 30. října v 17 hodin

O výstavě Petra Velkoborského

Text ve formatu pdf ke stažení

první společná

Tisková zpráva ke stažení

Fotografický festival v Arles naposledy pod vedením Françoise Hébela

Martin Kollár, ze souboru Field Trip, Oskar Barnack Award 2014

Letošní 45. ročník fotografického festivalu v Arles, tradičně probíhající po téměř celé léto, už předem budil velkou pozornost. Bylo to totiž naposledy, kdy v jeho čele stál François Hébel. Ten už Rencontres d’Arles krátce vedl v letech 1986 a 1987, kdy poprvé začal pořádat výstavy v upravených industriálních halách, a potom nepřetržitě od roku 2002. Nepochybně měl zásadní zásluhu na tom, že se skomírající festival podařilo zachránit a vybudovat z něj jednu z nejvýznamnějších fotografických akcí s ohromným rozpočtem (loni 6,3 milionů eur), jakým nedisponují ani organizátoři Benátského bienále, se stále rostoucím počtem návštěvníků, jenž se už přiblížil stovce tisíc, mnoha kvalitními výstavami a projekcemi, ohromnou přehlídkou fotografických publikací, odbornými sympozii i vzdělávacími programy, do nichž se loni zapojilo před deset tisíc žáků. Navíc se na festivalu podařilo vytvořit neoficiózní atmosféru, v níž se umělecké a kurátorské hvězdy prolínají s obyčejnými návštěvníky. Tyto zásluhy Hébelovi nikdo neupíral a neupírá – stejně jako to, že na rozdíl od řady jiných francouzských festivalů prosadil angličtinu jako jeden ze dvou oficiálních jazyků.

V posledních letech však začaly přibývat výhrady k nízké úrovni řady expozic (snad nejhorší to bylo před dvěma roky, kdy byl festival zaměřen na arleskou Národní školu fotografie), k tomu, že Hébel coby bývalý ředitel agentury Magnum dává až příliš velký prostor jejím členům, že při výběru zahraničních tvůrců je zaměřený jenom na určité regiony, jakými jsou kromě Francie či USA třeba Čína, Latinská Amerika a Afrika, zatímco s výjimkou Josefa Koudelky téměř ignoruje fotografy a kurátory z postkomunistických zemí střední Evropy (mezi nominátory soutěže Objevy nikdy nebyl žádný z této oblasti), že spolupracuje se stále stejnými lidmi. Postupně narůstaly jeho neshody s Majou Hoffmannovou, spolumajitelkou švýcarského farmaceutického gigantu Hoffmann - La Roche, která je významnou mecenáškou festivalu i jiných kulturních  institucí. Některých přímo v Arles. Spolu se svým otcem se například zasloužila o vybudování letos otevřené budovy Van Goghovy nadace a už před několika lety představila plán na velké kulturní centrum podle architektonického návrhu Franka Gehryho. Jenže tato budova, na kterou Hoffmannová věnuje prostřednictvím nadace LUMA desítky miliónů eur, bude stát přímo v areálu bývalých železničních opravárenských hal, v nichž bývá umístěna velká část festivalových výstav. Mnoho těchto hal bude zbouráno, proto festival bude mít k dispozici výrazně menší výstavní plochu. Hébel na protest proti tomu odstoupil z vedení festivalu, od příštího roku ho nahradí dosavadní ředitel Elysejského muzea v Lausanne Sam Stourdzé. Bude zajímavé sledovat nakolik se ubrání tlakům Hoffmannové, která před klasickou fotografií, jaká dominovala festivalu v Hébelově éře, dává přednost konceptuálně zaměřené tvorbě.

The Photography Festival Les Rencontres d’Arles 2014

Arles - poster

This year the 45th edition of the photography festival in Arles, traditionally held throughout most of the summer, garnered a great deal of attention even before it started. This year would be the final one with François Hébel at its head. Hébel already had a short stint as head of Rencontres d’Arles in 1986 and 1987, when he first began organizing exhibitions in converted industrial complexes; he was then head of the festival uninterruptedly from 2002 until 2014. Without question he was instrumental in saving a waning festival and helping to build it up into one of the most important international photography events, complete with a fantastic budget (in 2013 6.3 million Euro), something even the organizers of the Venice Bienniale cannot boast, and an ever-growing numbers of visitors – approaching a hundred thousand at this point, with a large number of fine exhibitions and screenings, a vast presentation of photographic publications, as well as expert symposia and educational programs, which alone counted ten thousand participants last year. In addition, the festival succeeded in creating a relaxed atmosphere, where star artists and curators can mix with regular visitors. This will always remain to Hébel’s credit – along with the fact that unlike many other French festivals, he forced through the use of English as one of two official festival languages.

In recent years, however, there has been a growing criticism of the inferior quality of a number of exhibitions (two years ago was probably the low point, when the festival focused on the Arles-based National School of Photography), as well as the perception that Hébel as the former director of Magnum agency allowed its members more than their fair share of exposure, that his selection of foreign photographers focused heavily on some regions to the exclusion of others – apart from France, leaning towards China, Latin America and Africa, while with the exception of Josef Koudelka ignoring photographers and curators from the post-communist countries of Central Europe (not one individual from this region was ever listed among the Discoveries Award nominators), that he collaborated with the same unchanging group of people. Over time there was also mounting discord with Maja Hoffmann, co-owner of the Swiss pharmaceutical corporation Hoffmann-La Roche, a major patron of the festival as well as of other culture institutions, some also located directly in Arles. Together with her father, Hoffmann contributed heavily to the construction of the Van Gogh Foundation building which opened this year, and already some years ago backed a plan for a large cultural center designed by Frank Gehry. There is a rub, however, as the said building to which Hoffmann is to donate tens of millions of Euro through the LUMA Foundation is to be located directly on the premises of the former rail depot facilities which now host a sizeable part of the festival exhibitions. Many of these depots are set to be demolished and the festival will thus lose a significant exhibition area. In protest against this, Hébel resigned in his capacity as the head of the festival, and as of next year the position will be filled by Sam Stourdzé, director of the Musée de l'Élysée in Lausanne. It will be curious to see how far will he in turn be able to withstand pressure from Hoffmann, who prefers conceptual photography to the classical photography which dominated the festival during Hébel’s tenure.

Studenti a absolventi ITF byli opět úspěšní v soutěži Slovak Press Photo

Daniel Laurinc, Z cyklu Kořeny, 1. cena v kategorii Portrtét

Ve třetím ročníku soutěže Slovak Press Photo byli opět velmi úspěšní studenti a absolventi Institutu tvůrčí fotografie FPF SU. Sedmičlenná mezinárodní porota pod vedením Paula Martinka, slovenského fotoreportéra žijícího v New Yorku, hodnotila celkem 1115 fotografií od 133 autorů. První cenu v kategorii Každodenní život získala letošní absolventka Lena Jakubčáková za soubor Baba z lesa, který byl součástí její praktické diplomové práce. V kategorii Portrét zvítězil student 3. ročníku Daniel Laurinc se svým cyklem Kořeny, druhou cenu získal absolvent Maňo Štrauch. V kategorii Zahraniční fotografie získali všechny ceny současní studenti ITF: Eva Skaláková první cenu za soubor O chlapci z plakátu, Patrik Sláma druhou cenu ze svou letošní klauzurní práci Zmizelé výkřiky, Martin Holík třetí cenu za cyklus Volcán de Pacaya a Marcin Lachowicz čestné uznání za soubor Koncentrační tábor Birkenau.  Na ITF také studovala Dominika Jackiliaková, která obdržela 3. místo v kategorii mladých autorů. Výstavu nejlepších fotografií v Muzeu města Bratislavy 22. října 2014 zahájil slovenský prezident Andrej Kiska, který také předal Grand Prix Michalu Burzovi za soubor fotografií z kyjevského Majdanu. Výstava bude otevřená do 30. listopadu 2014.

DRTIKOL / RÖSSLER / FUNKE / WIŠKOVSKÝ