Glocal Girls – Mladé české a slovenské fotografky na Praguebiennale 3

Soňa Goldová, Landscape I

Praguebiennale 3. Glocal and Outsiders: Connecting Cultures in Central Europe.
Karlínská hala, Thámova 14, Praha 8, 24. 5. – 16. 9. 2007. Otevřeno denně 11-19 hodin.
Hlavní kurátoři bienále: Giancarlo Politi a Helena Kontová.
Kurátor Vladimír Birgus.
www.praguebiennale.org

V prvním století existence fotografie se v českých zemích a na Slovensku ženy uplatňovaly jenom minimálně. I když některé provozovaly portrétní ateliéry, studovaly fotografii na Státní grafické škole v Praze nebo na Škole uměleckých řemesel v Bratislavě či fotografovaly pro různé časopisy, žádná z nich výrazněji nezasáhla do vývoje fotografické tvorby. Teprve po 2. světové válce se začaly v české a slovenské fotografii objevovat první autorky s vyhraněným rukopisem, jako třeba Emila Medková, Dagmar Hochová, Běla Kolářová nebo Magdaléna Robinsonová. Jejich počet se však výrazněji rozšířil až v 60. a 70. letech s nástupem nových generací,v nichž už důležité místo měly fotografky Olga Bleyová, Zuzana Mináčová, Milota Havránková, Ĺuba Lauffová, Judita Csáderová, Markéta Luskačová,  Marie Kratochvílová, Dana Kyndrová, Iren Stehli a další. Ani tehdy však ještě ženy-fotografky nehrály tak zásadní roli jako dnes, kdy tvoří téměř polovinu studentů mnoha fotografických a výtvarných škol a kdy jejich díla často patří k nejkvalitnějším a nejoriginálnějším příkladům současné české a slovenské fotografie a z fotografie vycházející výtvarné tvorby. Situace v České republice i na Slovensku  se v tomto směru zapadá do globálních tendencí a nijak se nevymyká z mezinárodní umělecké scény současnosti, v níž díla řady fotografujících žen, jako jsou Cindy Sherman, Candida Höfer, Sam Taylor-Wood, Tracey Moffatt, Vanessa Beecroft, Barbara Kruger, Sandy Skoglund, Mariko Mori,  Nan Goldin, Annie Leibovitz, Tina Barney, Mary  Ellen Mark, Christina García Rodero, Susan Meiselas, Sally Mann, Rineke Dijkstra či Loretta Lux, patří k vrcholům.

RETROUVE

Galerie 5. patro Vás zve na vernisáž výstavy

RETROUVE
Walter Pfeiffer (CH)
Veronika Bromová (CZ)
Markéta Bendová (CZ)
Fotografie a digitálni fotoprojekce
 
Vernisáž se koná ve čtvrtek 31. května 2007 od 18.00 hodin
v galerii 5. patro, Myslíkova 9, Praha 1 (naproti Mánesu)
 
Úvodní slovo: Pavel Mára
Hudba: DJ Kitten

galerie 5. patro | artkunst
Myslíkova 9
110 00 Praha 1
St - Pá 12.00 – 18.00 | So 11.00 – 16.00
mobil: 777 747 263
Tel/fax: +420 222 210 860
E-mail: info@artkunst.cz
www.artkunst.cz

PRAGUEBIENNALE 3

vernisáž 25. 5. 2007 od 16 hodin
výstava bude otevřena do 16. 9. každý den vždy od 11 hodin do 19 hodin

Karlínská hala
Thámova 14, Praha 8

Měsíc fotografie v Krakově 2007

Adam Broomberg  + Oliver Chanarin, z cyklu Ghetto (Kuba)

Letošní květen byl v Polsku mimořádně bohatý na fotografické festivaly. Zatímco v Krakově ještě zůstávaly otevřené mnohé výstavy z dubnové Dekády fotografie, pořádané Muzeem historie fotografie (například Lartigueova retrospektiva nebo skvělá expozice nepřikrášlených autentických fotografií ze života v době komunistické totality, vytvořených reportéry týdeníku ITD,)  4. května tam byl zahájen 5. ročník Měsíce fotografie. O týden později začalo v Poznani Bienále fotografie a o dalším víkendu proběhlo otevření 6. Mezinárodního fotografického festivalu v Lodži, tentokrát zaměřeného na současnou španělskou fotografii. Je samozřejmé, že takové množství festivalů není většina polských fotografů, teoretiků, kurátorů či fotografických pedagogů absolvovat a že i účast jejich zahraničních kolegů bývá v Krakově menší než třeba na Měsíci fotografie v Bratislavě. Problémem Krakova je i nedostatek vhodných výstavních prostor, proto výstavy probíhaly nejenom v muzeích a galeriích, ale i v prázdné budově bývalého pivovaru, ve zrušených veřejných lázních uprostřed stalinistické čtvrti Nowa Huta, ve vypůjčených bytech, v kavárnách nebo v bývalé továrně. Přes všechny tyto handicapy, k nimž navíc patří velmi omezený finanční rozpočet, se podařilo skupině entuziastických mladých organizátorů pod vedením ředitele Tomasze Gutkowského a uměleckých ředitelů Karola Hordzieje a Andrzeje Kramarze znovu vytvořit příjemný a živý festival s téměř 50 výstavami, řadou hojně navštěvovaných přednášek a projekcí, s hodnocením portfolií i s rozsáhlým polsko-anglickým katalogem o více než 200 stranách.

Po loňském Maďarsku se letos čestným hostem festivalu stalo Německo. To bylo vedle retrospektivy proslulých sociologických portrétů z 20. let od Augusta Sandera zastoupeno především dvěma skupinovými expozicemi. První z nich s názvem Objevování se / Zanikání  (Appearance / Diasapearance) představila ve výběru Michaela Staaba nejenom notoricky známé komparativní soubory těžních věží od Bernda a Hilly Becherových, ale především tvorbu mladší generace autorů ze Severního Porýní-Vestfálska. Všechny vystavené technicky precizní práce, volně navazující na deskriptivnost děl Candidy Hőfer, Andrease Gurského, Thomase Strutha a dalších slavných představitelů Dűsseldorfské školy, zobrazovaly statické motivy s velkou sociologickou výpovědní hodnotou. K nejvýraznějším patřily výmluvné detaily typických interiérů z NDR a drtivě monumentálních lázeňských staveb z hitlerovské éry v lázních Prora na Rujáně od Anji Bohnhof, přízračně působící záběry opuštěných aut v krajině od Bernharda Fuchse či melancholické snímky Laurenze Bergese z vesnice Etzweiler před její demolicí.

Piotr Szymon (1957-2005)

Piotr Szymon, z cyklu Poutníci, Kalwaria Zebrzydowska, 1998-2000

Galerie Opera, Divadlo Jiřího Myrona, Čs. legií 14, Ostrava, 17. 5. – 6. 6. 2007.Zahájení 17. 5. 2007 v 17 hodin. чай Ханибуш

Pořadatelé: Institut tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě, Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě. Fotogalerie B&B v Bielsku-Białe a Generální konzulát Polské republiky v Ostravě. полезные свойства ханибуша

Společníkem mu vždy byl nerozlučný fotoaparát a brašna, pytel nebo taška. Byl stále na cestě, ve spěchu, jakoby chtěl nadpracovat ztracená léta... Neboť Piotrova cesta k profesionální fotografii byla dlouhá a klikatá. První významnější výstavy měl možnost zorganizovat až teprve po třicítce. Do ZPAFu (Svaz polských uměleckých fotografů) byl přijat v roce 2001.

Pocházel z intelektuální rodiny, po otci Slezan, předkové z matčiny strany žijící ve městě Biała Krakowska měli dokonce i české kořeny. Fyzicky byl podobný na pradědečka Kaziurkiewicze. Za mnoho svých povahových vlastností – fantazii, romantiku, otevřenost k lidem, svědomitost, preciznost a pracovitost  – vděčil možná i svým předkům.





 

TĚLO JAKO NÁSTROJ

Marcin Giba – Pod powiekami

Fotografická retrospektiva Karla Kruise