Jaromír Palas

Vnitřní okruh

Vnitřní okruh na ČT Art
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/276402-odvazna-mlada-fotografie-uzavira-vnitrni-okruh-i-v-olomouci/

Arles kompletni program

PROGRAM ARLES

výstavA ostravského fotografa Martina Popeláře

Dovoluji si Vás pozvat na výstavu ostravského fotografa Martina Popeláře, Fotografie. Výstava se uskuteční  od 6. 6. do 8. 8. 2014 v předsálí kina Kotva v Českých Budějovicích. Za tým kina Kotva zve Václav Němec.

Martin Popelář ( 1971 ) 

Fotografie

Martin Popelář (1971) v roce 1999absolvoval ITF Slezské univerzity v Opavě. Jako reportér bylstálým spolupracovníkem MF Dnes. Je ve svobodném povolání, ajak říká, živí ho technická fotografie. Žije v Ostravě. Mělřadu samostatných výstav (Galerie Šternberk, Klub AtlantikOstrava, knihovna v Rožnově p. Radhoštěm, Palác Akropolis Praha,HaDivadlo Brno, znojemská galerie Žlutá ponorka). Jeho práce jsouzastoupeny ve sbírkách Moravské galerie Brno či Slezskéhozemského muzea Opava. Fotografiemi doprovodil antologii ostravskéumělecké scény 90. let V srdci černého pavouka (Votobia, Olomouc2000). Od roku 2001 spolu s Romanem Poláškem pořádá výstavy vostravské fotogalerii Fiducia. V letech 2009 – 2011 úzcespolupracoval s týmem pro přípravu kandidatury na hlavní evropskéměsto kultury pro rok 2015. Od roku 2010 fotografuje pro Národnídivadlo Moravskoslezské v Ostravě. Spisovatel a kritik Jan Balabáno něm napsal, že je „podobně jako velcí mistři tvůrčíreportáže, kterými byl jistě ovlivněn, lovcem, který dokážepočkat, až situace promluví. A jeho citlivost a přesné viděnízpravidla nedopustí, aby skutečnost znásilnil či proměnil vpouhou kuriozitu a zajímavost. Jeho lidé jsou skutečnýmiuvěřitelnými bytostmi a okamžiky jejich zastavení snad mohou býtokamžiky věčnosti, v níž se nic neztrácí. Je to právě tentopřesah, pramenící z víry, že skutečnosti kolem nás mají ještějinou než inf ormační či estetickou hodnotu, který divákoviumožní uvidět v těchto okamžicích sebe sama a zastavit se nastejném místě.“

V hledáčku mého fotografování jepředevším člověk. Fotografie vycházejí z běžného života,kde se snažím nacházet okamžiky, které by promlouvaly jakosvébytné obrazy, nepopisné k aktuálnímu dění. Fascinuje měkaždá fotka, která obstojí samostatně, kdy není potřebadoplňovat co vidíme jinými dalšími.

Camp

Oldřich Malachta

Soustavně navštěvuji v Českém Ráji jedno a totéž místo, velmi malé území. Je proměnlivé v každém počasí. Pozoruji krajinu a vnímám, že co bylo teď,  nemusí být za chvíli. Nečekané změny nálad pozoruji i v sobě samém. V mém podvědomí tak vznikl soubor subjektivní krajiny a já se stal jeho součástí. Fotografie jsou metaforickým vyjádřením mých vnitřních prožitků.

Oldřich Malachta

*1978, žije v Praze

Zaměřuje se na dlouhodobé sociální dokumenty současné společnosti. Věnuje se tématům jako je nezaměstnanost v malých městech, zajímají ho zvyky a fenomény života na venkově střední a východní Evropy. Často využívá krajinářskou a subjektivní fotografii pro dokreslení sociálních podmínek. Jeho styl je přímočarý a poctivý, vyhýbá se fotografii akční a reportážní. „Moje fotografie  je o prožitku. Musí mě zasáhnout. Musím porozumět ději, pochopit emoce, splynout s tématem. Nedá se to uspíšit. Nejprve prožít, až potom je příběh opravdový.“

Oldřich preferuje práci se středoformátovým filmem, nedá dopustit na milovanou Mamiya 7 II. Má za sebou několik autorských a společných výstav. 

Fotografii studuje na Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity Opava.

www.malachta.com

oldrich@malachta.com

t.: +420 737 227 009

Václav Podestát

Ukradené akty

Fotograf Pavel Mára ve Vysokém Mýtě opět přesvědčuje o velkém citu pro harmonii díla a prostoru

OPAVA, VYSOKÉ MÝTO - Mimořádný zážitek připravili každému, kdo až do 30. června navštíví vysokomýtský kostel Církve československé husitské, pořadatelé výstavy z tvorby Pavla Máry, pedagoga Institutu tvůrčí fotografie Filozoficko-přírodovědecké fakulty. Zaslouží si tedy jmenovat - jsou jimi tamější Husův sbor a Česká křesťanská akademie.

Též nejnovějším vystoupením, jehož obsah představují cykly Madony a Memory, doc. MgA. et MgA. P. Mára potvrzuje vysoce vytříbený cit pro prostor, do něhož své výstavy zasazuje. Nejde přitom zdaleka jen o prostory, jejichž působivost povýšenou využitím pro duchovní potřeby prověřil čas; nevyhýbá se ani interiérům, v nichž instalačně experimentuje, vždy ovšem po důkladném seznámení s nimi a na základě předem promyšlené koncepce. Jako příklad tu lze uvést jeho působivé uchopení někdejšího pražského industriálního prostoru Trafačky, který ho inspiroval k umocnění už tak kreativní tvorby, bez níž si vnitřní proudy současné české fotografie nedovedeme ani představit.

Sledujeme-li Márovu uměleckou dráhu i jeho pedagogické působení na opavském Institutu tvůrčí fotografie, kde ho nacházíme už od roku 1996, když dříve krátce učil na Prvním obnoveném reálném gymnáziu v Praze a později na katedře fotografie FAMU, neuškodí se v souvislosti s vysokomýtskou výstavou zastavit u roku 1999. Jednak jde o čas, kdy zahájil práci na cyklu Madony, jednak se jedná o rok, kdy o něm byl v ostravském televizním studiu natočen medailon pro pořad Moravskoslezský salon, a do třetice v jeho průběhu poskytl jinak povětšinou málomluvný, ale o to více přemýšlivý autor nynějšímu kolegovi z ITF MgA. Petru Wielgusovi, Ph.D., obsáhlý rozhovor (DIGIarena.cz), v němž se mj. vyjádřil k základním principům své práce.