-
-
11/1/2016
zobraz celý textŠest pedagogů ITF vystavuje v Art centr Galerie 4 v Chebu
Pilotní výstavy zpřístupňující nové Art Centrum Galerie 4 v Chebu se účastní stovka fotografů a fotografek. Je mezi nimi šest pedagogů Institutu tvůrčí fotografie FPF SU: profesoři Vladimír Birgus a Jindřich Štreit, docenti Pavel Mára a Václav Podestát, doktor Tomáš Pospěch a magistr Josef Moucha. Posledně jmenovaný přispěl do knižního katalogu textem, rekapitulujícím tři desítky let činnosti nejstarší fotografické výstavní síně na západě Čech. Kurátorem výstavy nazvané Art Centrum Galerie 4 a editorem stejnojmenného katalogu je zakladatel a ředitel instituce Zbyněk Illek. K žánrově pestré výstavě přizval osvědčené autory z osmi zemí, jejichž díla vystavoval v historické Galerii 4. Uskutečnil v ní celkem 556 výstav: 344 pod vlastní hlavičkou, 138 u tuzemských a 74 u zahraničních partnerů. Současnou instalaci chebské fotografické galerie, sídlící v pěti podlažích bývalé barokní sýpky, vystřídá v březnu inovovaná verze rozsáhlé expozice Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity, připravená k čtvrtstoletí jeho činnosti. Premiéru měla loni v Domě umění v Opavě a reprízy v galerii Opera v Ostravě a v galerii Medium v Bratislavě, kde byla uvedena v rámci mezinárodního festivalu Měsíc fotografie. Více informací: https://www.youtube.com/watch?…
-
-
11/1/2016
zobraz celý text -
6/1/2016
zobraz celý textOFF_festival Bratislava 2015
David Váňa
Off_festival příjemně doplňuje Měsíc fotografie v Bratislavě o svěží tvorbu současných umělců. Poslední, již pátý ročník se koná ve dnech 6. – 20. listopadu 2015 opět v prostorách Pisztoryho paláce. Samotné prostory bývalého Leninova muzea dávají festivalu zvláštní atmosféru. Lehce omlácené zdi, poškrábaná dřevěná masivní futra dveří, vysoké stropy se secesními prvky a všudypřítomné vrzání dubových parket, které s každým krokem vypráví příběhy z časů zašlé slávy. Festival poskytuje velkorysé podmínky pro prezentace děl mladých umělců pracujících s médiem fotografie. Off_Festival se v roce 2010 uvedl výstavou Young & Fresh, v roce 2011 zkoumal rozdíl mezi fikcí a faktem. Ročník 2012 se nesl v duchu subjektivního vnímání krásy a bizarnosti a v roce 2013 zprostředkoval celkový pohled na slasti a strasti generace Y (dětí narozených mezi léty 1986 – 1995). Následující ročník přinesl revoluční manifest, jak tvrdí autoři festivalu. Poslední ročník je o hledání smyslu a autentičnosti v interpretacích nebo apropriacích. „Vše už tady jednou bylo. Vše už bylo jednou řečeno. Poznáme hranice autenticity a originality? Vytváří interpretace a apropriace výtvarných, literárních, či hudebních děl dílo nové? Nacházíme smysl v rekonstrukci už vypověděného a v replikaci unikátního s novým kontextem?“ – ptají se pořadatelé. Festival se skládá z 21 výstav, jednotlivých autorů nebo škol. Mimo jiné zde vystavuje Institut tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě a Univerzita umění v Poznani. Z jednotlivých autorů například Tomáš Mikule, Tomáš Chadim, Lenka Lukavičová. Festival reflektuje a potvrzuje současný trend moderní fotografie, kdy se fotografie stává více konceptuálním dílem. Ze současné fotografie jako by se pomalu vytrácel její 2D zážitek a je doplňován jiným rozměrem. Fotografie bez explikace není kompletní. Autorka Daesung Lee (Jižní Korea) představuje sérii fotografií ze současného Mongolska. Obyvatelé mongolských stepí jsou vyfotografováni v tradičních krojích představujících jejich způsob života. Fotomontáží je za ně vložena fotografie původní krajiny, v kontrastu s krajinou současnou, kdy autorka upozorňuje na podstatnou proměnu krajiny v nehostinnou poušť. 35% Mongolů žije kočovným způsobem a jejich přežití závisí na přírodě. Cyklus Šedá kniha od Lenky Lukačovičové (SK) je nazván dle spisu nepravdivých výpovědí obětí politických procesů z padesátých let v bývalém Československu, při kterých byly neprávem vězněny, mučeny nebo popraveny desetitisíce lidí. Autorka se zaměřila hlavně na osudy ženských vězeňkyň. Současně se volně inspirovala příběhem Dagmar Šímkové a Milady Horákové. Instalace se skládá ze šesti částí překračující hranice fotografie. Autorka používá kolódiový proces přenesený na sklo. Portrét dvou žen originálně zasazených do pórobetonové tvárnice se průhledem překrývají a vytváří tak zajímavou a velmi působivou iluzi. Jedním z dalších částí instalace je citace z deníků Dagmar Šímkové. Text deníku je velmi silným zážitkem.
-
-
-
-