-
-
-
15/6/2012
zobraz celý textNa zámek ve Slezských Rudolticích se opět vrací umění
Organizátoři: photo nophoto o.s., ve spolupráci s obcí Slezské Rudoltice a zámkem ve Slezských Rudolticích
Opava, 14. června 2012 – Renesanční zámek ve Slezských Rudolticích, který byl v polovině osmnáctého století jedním z nejvýznamnějších kulturních center Slezska, se opět naplní uměleckými díly. Na sto dvacet umělců zde bude v termínu 16. června až do 29. září 2012 prezentovat svou tvorbu.
„Našim cílem je podpořit region Osoblažska, vysvětluje Alexandra Bočková, jedna z organizátorů výstavy. Návštěvníci zde mohou shlédnout nejen fotografie známých tvůrců jako Jindřich Štreit, Dita Pepe a Jaroslav Kocián, ale i díla z oblastí grafiky, malby, sochařství a další. Výstava má i zahraniční zastoupení. Pozvání přijali Enrique Verdugo z Chile, Zach Bolinger z USA či Paloma Sanchez ze Španělska. Dále se nám podařilo získat i část bienále fotografického plakátu z Polska. Konečně, snažíme se o rozmanitost, například našemu nejmladšímu vystavujícímu není ani deset let.“
Vernisáž výstavy se uskuteční 16.června 2012 v 15 hodin na zámku ve Slezských Rudolticích. Mimo starosty obce Ing. Mojmíra Pargače výstavu zahájí i MgA Dita Pepe a Mgr. Jiří Siostrzonek Ph.D. Součástí vernisáže je i hudebně kulturní program, včetně prohlídky zámku.
Vedle nejmladších, žáků základních uměleckých škol, budou zastoupeni i studenti a absolventi vysokých škol s uměleckým zaměřením, Fakulty umění Ostravské univerzity a Fakulty umění VUT v Brně. Početné zastoupení budou mít i studenti a absolventi Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě.
Realizační tým „photo nophoto“ tvoří: Lucie Petrůjová, Alexandra Bočková, Dita Pepe, Petra Vlčková, Vladimír Ryška, Bohdan Dvořák a Jakub Kožiál.
-
-
11/6/2012
zobraz celý textČeský člověk - Roman Vondrouš
Dovolte, abychom Vás srdečně pozvali na zahájení výstavy Romana
Vondrouše s názvem Český člověk. Vernisáž se uskuteční dne 20.6.2012 v 18:00 v
Czech Photo Gallery na Újezdě v Praze na Malé Straně.
Dále vás zveme na besedu s Romanem Vondroušem,
která se uskuteční dne 28.6.2012 v 18:00.
Těšíme se a Vaši návštěvu!
Kateřina Krabatschová
Czech Photo Gallery
Újezd 19
118 00 Praha 1 - Malá Strana
info@czechphotogallery.cz
www.czechphotogallery.cz
Tel: 257317277
-
6/6/2012
zobraz celý textSUROVÍÍÍ DOLE
Druhá kolektivní výstava umělecké skupiny Surovííí.
1.6. – 30.6. 2012
NKP Důl Michal, ČSA 413/95, 715 00 Ostrava – Michálkovice
Otevírací doba: úterý – neděle od 9:00 do 16:00
Vernisáž proběhne v pátek 1.června 2012 v 18 hodin v řetízkové šatně Dolu Michal. Výstavu uvede sociolog Mgr. Jiří Siostrzonek, Ph.D.
SUROVÍÍÍ …lidé, kteří se nepokoušejí reformovat vnější svět, ale spíše formovat svůj vnitřní. Tak svými slovy popsal Otakar Matušek otevřenou uměleckou skupinu Surovííí, která se ostravské veřejnosti představila už minulý rok, fotografickou výstavou SUROVÍÍÍ/RAW. Toto seskupení je živoucím organismem uměleckých fotografů a umělců směru New Media, nejen z ostravského regionu, fungujícím pod záštitou občanského sdružení „ALTERNATIWA d.i.y.“.
Na druhém ročníku výstavy, tentokrát pod názvem SUROVÍÍÍ DOLE, vystaví svá díla dvacet autorů, převážně z řad studentů uměleckých škol. Jejich tvorba se nezaměřuje pouze na fotografii, k vidění budou také objekty i díla, která se zabývají transformací prostoru.
Svou tvorbu představí také speciální hosté, ostravský fotograf Otakar Matušek a Openmindz360°.
Letos poprvé byl projekt rozšířen o spolupráci se zahraniční uměleckou scénou, ale i o spolupráci se studenty z českých uměleckých škol v rámci projekce krátkých filmů a animací.
-
5/6/2012
zobraz celý textBack Czech Country aneb Česko na divoko
Výstava fotografií Daniely Ambrožové v zámecké sýpce v Rochlově
28. 5. – 31.12.2012
Daniela Ambrožová je mou spolužačkou v opavské škole fotografie. Její tvorba je mi blízká nejen intimitou ženského projevu, ale také intenzitou vizuálního zpracování. S přihlédnutím k této blízkosti jsem byl fyzicky přítomen zmáčknutí spouště prvních záběrů tenkrát ještě neexistujícího souboru (oheň, smějicí se prase, zvířátka v zahradě, dítko v pláštěnce vlečené krajinou (ne)známo kam...). Není pro mne překvapením, že téma Danielu zaujalo natolik, že se rozhodla intenzivně vyobrazit českou krajinu podle určitého plánu, cituji: "Soubor Back Czech Country aneb Česko na divoko" vznikal zpočátku náhodně a spontánně, aby se posléze přetransformoval do systematického mapování lidově-uměleckých a estetických specifik českého a moravského venkova. Jde o dlouhodobý projekt, který bude mít své pokračování." S ohledem na tato slova uvedu, že některé motivy fotografií Daniela vyhledává pomocí internetu, na jiné přichází náhodně během cest po celé republice, na další ji upozorňují její přátelé.
Autorka se narodila v roce 1978 v Praze, v současnosti žije v Odolena Vodě a pracuje jako fotoeditorka v České tiskové kanceláři (ČTK). Vystudovala výtvarnou výchovu a angličtinu na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, od roku 2010 studuje na Institutu tvůrčí fotografie Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě. Fotografii si vybrala jako téma své praktické diplomové práce už na první vysoké škole. Ovšem nepřehlédnutelný vliv na ni v tomto ohledu měla i práce v regionálním deníku na pozici redaktorky zpravodajství nebo její současné působení v "Četce". Navíc v případě Daniely fotografování volně navazuje na další výtvarné techniky – poznal jsem kresbu, malbu, výšivku, modelování či výrobu šperků..
-
5/6/2012
zobraz celý textTak pravil LaChapelle
Výrazně barevné podle některých názorů až kýčovité fotografie amerického fotografa Davida LaChapella představuje na retrospektivní výstavě od 7. prosince 2011 do 26. února 2012 Galerie Rudolfimum.
David LaChapelle se narodil 11. března 1963 v městečku Farmington ve státě Connecticut na východním pobřeží Spojených států. Jeho matka, která se narodila v pobaltské Litvě, byla emigrantka a výrazně ovlivnila jeho raný pohled na svět vlastnostmi jako šetrnost, slušnost, odpovědnost nebo úcta, které se mísily s okamžiky, které zná každý emigrant: s nejistotou, jazykovou bariérou, ztrátou zázemí, rodiny a přátel. LaChapelle chtěl být od raného dětství umělcem a jak sám k tomu říká: „Rozhodně jsem se nehodlal stát nějakým obchodníkem. Tím jsem si také ospravedlnil, že jsem nedokončil školu, že jsem nemusel dávat pozor při hodinách, hlavně v matice.“
V zásadě banální prostředí amerického maloměsta ho inspirovalo k únikům do jen několik hodin cesty vzdáleného New Yorku – dynamického a neustále se měnícího kulturního centra, kde na přelomu 70. a 80. let nastupovala nová generace umělců. V galeriích například poprvé vystavují umělci jako Robert Mapplethorpe, Andres Serrano, Joel-Peter Witkin nebo Cindy Sherman, která patří k jeho oblíbeným umělcům stejně jako třeba Diana Arbus, Nan Goldin nebo Andy Warhol. V této době navštěvuje newyorské kluby, kde se v průběhu svých návštěv mohl setkat nejen s pop hvězdami, mezi nimiž nechyběli zpěvačka Cher a Michael Jackson, stejně tak jako s tanečníky Michailem Baryšnikovem a Marthou Graham či s malířem Salvatorem Dalím a rovněž se začínajícími umělci jako zpěvačkou Madonnou a skupinou nové vlny Duran Duran a mnohými dalšími. LaChapelle tu poznal nejen blyštivý svět nočního života, ale i jeho drsnější stránky, svět nejen plný rozkoší a přepychu, ale také lidských tragédií a zklamání. Vše zde bylo koncentrovanější než v běžném životě, hudba jasnější, propady hlubší. Možná to bylo první prostředí, v němž se David cítil, že opravdu žije, že vnímá svět, jemuž jaksi podvědomě a intuitivně rozumí. A toto prostředí se později promítlo do jeho fotografií jak výraznou, křiklavou a mnohdy přehnanou barevností tak i výběrem témat. Zásadním pro LaChapella bylo setkání s Andy Warholem. „Andyho Warhola jsem potkával v newyorských klubech. Byl velmi přátelský. Člověk na Andyho narazil, když obrážel kluby nebo mejdany. Oslovil jsem ho s tím, že jsem fotograf, a jestli bych mu nemohl ukázat svoje fotky, a on řekl – jasně. Dal mi první větší flek, kde jsem pracoval jako fotograf – v časopise Interview. To byla moje škola.“ říká k tomu.
V polovině 80. let, po tom co se LaChapelle přestěhoval natrvalo do New Yorku, se jeho tvorba začala objevovat v malých newyorských galeriích. První výstava připravená roku 1984 pro nově vzniklou 303 Gallery nesla název Dobrá zpráva pro moderního člověka (Good News for Modern Man). Na podzim téhož roku se ve stejné galerii prezentoval ještě jednou se souborem Andělé, svatí a mučedníci (Angels, Saints and Martyrs). Tyto série černobílých fotografií nalezneme v první místnosti Galerie Rudolfinum. Již tehdy v nich hrálo hlavní roli tělo, jak ženské, tak mužské. Oplývají řadou gest a vycházejí z náboženství, i když není zcela jasné z jakého – jestli jde o náboženství křesťanské či pohanské rituály. Soubory mají zvláštní, specifickou atmosféru, jakousi nečasovost. Je v nich jemnost, zajímavá práce se světlem a stínem. Nacházíme v nich zajímavou atmosféru a určitou výtvarnost, která se ale v jeho následujících souborech již neobjevuje. Tyto fotografie by mohly být klidně vytvořeny na přelomu 19. a 20. století, a lze je přirovnat k fotografiím Edwarda Steichena nebo Františka Drtikola. Pokud by u nich nebylo napsáno jméno autora, tak bychom je pravděpodobně k tvorbě Davida LaChapella nepřiřadili. V době kdy vznikaly, již plně zasáhla celou newyorskou uměleckou scénu nemoc AIDS. Jejím nebezpečím byl fotograf přímo konfrontován, protože na nemoc zemřel jeho přítel. Černobílé vidění světa z odstupu vnímal právě v tomto kontextu: „Všechno bylo černobílé, protože barvy pro mne tehdy neexistovaly, všechno jsem tehdy prožíval velmi těžce. I mé rané fotografie z té doby jsou černobílé, jsou náladové a temné v tomto duchu jsem pracoval šest let.“ Z rané tvorby na výstavě najdeme ještě další fotografie z konce 80. let, které jsou spíše experimenty. LaChapelle zde již používá kontrastní a často ostré barvy, do některých fotografií vkládá zajímavé detaily, jinde transformuje barevnost do větších jednolitých ploch a o těch dalších bychom již neřekli, že to jsou fotografie. Na obrazech spojuje fotografii, koláž a grafiku. Fotografie rozstříhává a posléze nalepuje či je vyškrabává a barevně manipuluje – zkouší co vydrží. Hraje si. Je v nich vidět hledání rukopisu a seberealizace autora. Jen, bohužel v jeho pozdější tvorbě nevidíme žádnou návaznost. Další místnost nazvaná Příběhy a tváře prezentuje LaChapellovu tvorbu převážně 90. let. Kdy se během poměrně krátké doby vypracoval na jednoho z nejrespektovanějších představitelů reklamní a komerční fotografie mezi stálice reklamního nebe jako Maria Testina, Annie Leibovitz, ale i velikány Richarda Avedona a Helmuta Newtona, kteří záhy rozpoznali jeho talent a originální přínos. LaChapellovi klienty se postupně staly nejvlivnější značky (např. Maybach, L’Oréal nebo Nokia), nejprestižnější módní časopisy (Vogue, Rolling Stone, The Face nebo Vanity Fair) se předháněly, který má od něj více obálek a fotoeditorialů. Módní svět nejenom fotografoval, ale postupně jej začal i ovlivňovat. Své modely dokázal stylizovat do neviděných kompozic, materializoval jejich i své sny a skryté představy. Mít fotografii od Davida LaChapella se stalo módním hitem, a proto se mu v následujících letech před objektivem vystřídaly celé zástupy slavných a obdivovaných, kteří chtěli podstoupit dobrodružství, které pro ně připravil.
-
4/6/2012
zobraz celý textJindřich Marco
Pohled do časů smutku a naděje (monografie Jindřicha Marca)
Petr Vilgus
Jindřich Marco. Úvodní text a výběr fotografií Vladimír Birgus; grafická úprava Pavel Lev a Klára Hájková, Studio Najbrt; tisk PB Tisk Příbram. Vydal Torst v roce 2011. Počet stran 156, formát 160x180 mm. ISBN 978-80-7215-423-4. Aktuální cena na www.torst.cz 333 Kč, na obálce uvedeno 20 US$.
V tradiční „čtvercové“ řadě FOTOTORST vyšla na konci roku 2011 již 36. publikace. Kvalitně upravenou a skvěle vytištěnou knihu sestavil Vladimír Birgus, který v ní mapuje tvorbu českého reportéra a dokumentaristy Jindřicha Marca. Svazek čítající 156 stran má na titulu snímek z poválečné Budapešti, kde muž s hřebenem vyhledává chlapci vši ve vlasech. Fotografie vhodně symbolizuje autorovo hlavní fotografické téma z období po roce 1945 – evropské procitání z šestileté válečné můry, návrat relativně normálních poměrů a hledání nového řádu.