Účastníky výstavy Padesátníci nespojuje stejný umělecký styl, stejná tematika ani stejné tvůrčí názory, ale působení v řadách pedagogů Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě, přátelství a skutečnost, že se všichni čtyři se narodili v rozmezí necelých tří měsíců právě před padesáti lety.

Antonín Braný
Narozen 21. 2. 1954 v Praze. Pochází z fotografické rodiny, dědeček i otec byli fotografy. Vystudoval fotografii na Střední průmyslové škole grafické v Praze (1974) a na FAMU v Praze (1981, titul Mgr.). Od roku 1981 do roku 1995 externě učil dějiny fotografie na Střední průmyslové škole grafické v Praze. V letech 1981-94 byl externím pedagogem a od roku 1994 je odborným asistentem katedry fotografie FAMU, 1983-89 externě vyučoval na Institutu výtvarné fotografie SČF, od roku 1990 externě působí na Institutu tvůrčí fotografie FPF SU v Opavě. Dříve rovněž pedagogicky působil na Krajské lidové konzervatoři v Ústí nad Labem (1980-82), Lidové akademii v Litoměřicích (1982-83), Lidové akademii v Mostě (1985-87) a na Střední odborné škole specializační v Praze (1993-95).
Fotografuje od svých 12 let. Během studií na FAMU se věnoval především na dokumentární fotografii – z jeho prací vynikly např. makety publikací o Václavském náměstí v noci (1978) a o oddělení popálenin (1979). V cyklu Fragmenty, vznikajícím od roku 1981, akcentuje subjektivnější pojetí v neobvykle komponovaných výřezech reality s vizuálními symboly. Nyní se zaměřuje na užitou fotografii především na propagační snímky skla, automobilů a potravin, portréty a různé reklamní kampaně (např. pro Kodak, Simax, Family Frost). Spolupracuje s výtvarnými studii Leonardo, Caverna a.s., Publicis, Merit a s nakladatelstvími Aventinum a Granit. Fotograficky se podílel na řadě knih, např: :Krekulová A. , Doležalová J. : The Jewish Kitchen, Aventinum, Praha 1996, Chartwell Books, New Jersey - Ďuďa R. , Rejl L.: Edelsteine. Aventinum a Natur Buch Verlag, Praha a Augsburg 1997. Dříve se věnoval i fotografické publicistice, s Vladimírem Birgusem vydal roku 1988 v pražském nakladatelství Odeon první českou monografii Františka Drtikola. Autorské výstavy měl v Galerii pod podloubím v Olomouci (1982 – s Jiřím Kovanicem), v Klubu v Řeznické v Praze (1986 – s Jiřím Bursíkem) a v čajovně Bludný kámen v Opavě (2001). Účast na skupinových výstavách (výběr): 1980 – Dokumentární fotografie z FAMU. Muzeum Gorzów Wlkp., Hodonín, Brno a Karlovy Vary, 1980-81. - Fotografové z pražské FAMU, Oberhausen a Kaunas, 1982. – Pět fotografů, Uherský Brod 1983. – Divadlo ve fotografii, Novi Sad 1983. – Divadelní fotografie na FAMU, Praha 1983. – Fotografie z FAMU v Praze, Amsterdam 1984. – Česká výtvarná fotografie, Praha 1984. – Fotografie absolventů FAMU, Brno 1985, Praha 1987. – Mladí čeští a slovenští fotografové, Hamburk a Arles, 1986. – Proměny české dokumentární fotografie, Cheb, Praha a Štětín, 1989. – Pedagogové katedry fotografie, Praha 1996, 1998. – Skupina Milan, Bombaj, Kapské Město, Vilnius, Wroclaw 1999 – 2003. – Praha – Krakov, Krakov 2000. - Pedagogové Institutu tvůrčí fotografie FPF SU v Opavě, Opava, Ostrava, Poznaň, 2001-2002. Jeho fotografie jsou zastoupeny ve sbírkách Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, Moravské galerie v Brně a Asociace litevských fotografů ve Vilnius..

Aleš Kuneš
Narozen 18. 2. 1954 v Praze. Vyučil se fotografem (1972), vystudoval fotografii na Střední průmyslové škole grafické v Praze (1976) a na FAMU (1986, titul Mgr.). Od roku 1978 se zabývá pedagogickou činností v oblasti fotografie. Po roce 1990 vyučuje na Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě. V roce 2002 se na FAMU v Praze habilitoval jako docent v oboru fotografie. Je členem Syndikátu novinářů ČR a Pražského domu fotografie, v letech 1993 - 1997 byl členem jeho správní rady.
Fotografuje od roku 1969. Téměř výhradně se věnuje volné tvorbě, která se po tradičněji pojatých fotografiích statických motivů z první poloviny 80. let (snímky z Terezína nebo cyklus Imanence) orientuje hlavně na různé formy výtvarných experimentů (kombinace velkoformátových negativů s reálnými předměty, fúze fotografií a fotogramů, fotomontáže) a na happeningy a performance (např. Pěst na oko, 1. polovina 90. let) včetně instalací fotografií v exteriérech apod. Je činný i jako fotografický kritik a publicista – psal a píše kritiky a články pro deníky a časopisy Revue Fotografie (do 1994) Denní Telegraf (do roku 1997), Lidové noviny, Týdeník rozhlas, Ateliér, Fotografie Magazín, Analogon, Divus, Umělec, Imago, pravidelně připravuje recenze pro Český rozhlas. Je autorem skript Věci ve fotografické tvorbě (Opava 1992) a s Tomášem Pospěchem skript Čítanka z teorie fotografie (2003), v roce 2003 vydal v nakladatelství TORST monografii Václava Chocholy, statí o české fotografické teorii je zastoupen v knize Česká fotografická avantgarda 1918-48 (Praha 1999). Podílí se také na organizaci různých fotografických a výtvarných akcí – např. festival Funkeho Kolín (1993 – s Jolanou Havelkovou), výstav Bazar nábytku na Libeňském ostrově (Praha 1995 - ve spolupráci s Ivanem Mečlem), Nádraží (Praha 1996, rovněž s Ivanem Mečlem), Fotografie Festivalu spisovatelů (Praha 2001 – s Petrou Benešovou), Z okraje do středu (České Budějovice 2003). Sestavil nebo podílel se na přípravě mnoha výstav – např. Hranice fotografie (Praha 1995), Emila Medková (Praha 1995 a Berlín 1997), Surrealistické incidence ( Praha 1996 aj.), Jan Hudeček (Praha 2001).
Autorské výstavy měl například v Divadle v Nerudovce (spolu s Janem Hudečkem, 1981) v Galerii Melantrich v Praze (spolu s Janem Hudečkem,1988), v Pražském domě fotografie (1992), v Pallas Parkkering v Aalborgu (1992), v Galerii Karin Friebe v Mannheimu (1993), na Waalse Kaii v Antverpách (1993), ve Fotografisk Galleri v Kodani (l993), v Galerii mladých U Řečických v Praze (1994 –s Jolanou Havelkovou), v Galleri Matador v Halmstadu (1995), Slezském zemském muzeu v Opavě (1995), v Evropském kulturním centru Ignis v Kolíně nad Rýnem (1996), v Galerii Pod kamennou žábou v Českých Budějovicích (1996), v Divadle hudby v Olomouci (1997), v Groningenu (1997), v Malé výstavní síni v Liberci, Galerii U mloka v Olomouci (2004, obě s Petrou Benešovou) aj. Zúčastnil se řady skupinových expozic, např. Fotografie absolventů FAMU (Brno 1985, Praha 1987), 10 mladých československých fotografů (Gorzów 1986), Mladí českoslovenští fotografové (Hamburk 1986), Současná československá fotografie (Amsterdam 1989), Československá fotografie současnosti (Kolín nad Rýnem 1990 a 10 repríz), 2. Fototriennale (Esslingen 1992), Jistoty a hledání v české fotografii (Praha 1996, Brno, Karlovy Vary, Bratislava a Berlín 1997-98), Inscenovaná fotografie (Braunschweig 1996), Umělecké dílo ve veřejném prostoru v (Praha 1997), Česká fotografie 90. let (Chicago, Kaunas, Vilnius 1999), Česká a slovenská fotografie 80. a 90. let 20. století (Olomouc a Bratislava 2003), Pedagogové Institutu tvůrčí fotografie FPF SU v Opavě (Opava, Ostrava, Poznaň, 2001-2002) aj. Jeho práce jsou zastoupeny například v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze, Moravské galerii v Brně, Muzeu Viktorie a Alberta v Londýně, Evropském domě fotografie v Paříži, Muzeu pro fotografické umění v Odense, Muzeu Ludwig v Kolíně nad Rýnem, Státním muzeu v Mannheimu a dalších sbírkách institucí i soukromých sběratelů.

Jiří Siostrzonek
Narozen 31. 3. 1954 v Opavě. Absolvoval Střední průmyslovou školu strojní v Opavě (1974), čtyři roky studoval na Vysoké škole báňské v Ostravě, v roce 1982 ukončil pomaturitní studium na Střední průmyslové škole elektrotechnické ve Frenštátě pod Radhoštěm. V letech 1987-92 absolvoval externí studium na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci (titul Mgr.), nyní na stejné fakultě studuje třetí ročník doktorského studia. Je zástupcem vedoucího Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě. Od roku 1993 vyučuje základy sociologie a psychologie umění na Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě, od roku 1995 i dějiny výtvarného umění a dějiny filmu, pro Ústav společenských věd FPF SU přednáší kulturologii. Je členem mediální rady České televize Ostrava, dramaturgem Jazzového klubu v Opavě, spolupracuje na výstavách v Domě umění v Opavě, na kulturním festivalu Další břehy, je členem expertní komise projektu Phare pro kulturu, člen Kulturní rady Hlučínska. V letech 1995-2003 byl vedoucím a dramaturgem Univerzitního klubu Bludný kámen v Opavě, kde ročně připravoval a realizoval s Dr Martinem Klimešem na 150 pořadů, přednášek, besed s významnými osobnostmi a výstav. Po mnoho let vedl Filmový klub v Opavě, organizoval a moderoval národní soutěže audiovizuální tvorby Diafon v Opavě. V 80. letech spoluorganizoval semináře a filmové přehlídky.. Od roku 1990 je ředitelem Domu kultury v Dolním Benešově.
Napsal několika sbírek poezie (např. Jednou, Praha 1987). S Alešem Koudelou píše, režíruje a vede Příležitostný divadelní gerontologický soubor v Opavě a s Janem Horákem píše vytváří autorský repertoár pro soubor Děsně fajn revival. S Alešem Koudelou napsal několik divadelních her (např. Pobřežní hlídka, Kam zmizel John Plymouth?, Čikita a Pepito) a řadu scénářů pro televizní a rozhlasové pořady. Prakticky i teoreticky se zabývá výtvarným uměním. Ve své výtvarné tvorbě se orientuje na strukturální grafiku, kterou představil na autorských výstavách v Opavě (1981, 1999, 2000), Valašském Meziříčí (1981), Ostravě (1981, 1984), Brně (1983) aj. Ilustroval několik knih - např. Eva Syřišťová: Skupinová psychoterapie psychóz (Praha 1989), Anastáz Opasek: Z té dálky (Mnichov 1990), Eva Syřišťová: Puklý čas (Brno 1991), Eva Syřištová: Člověk v kritických životních situacích (Praha 1994), Paul Celan: Domov v bezdomoví (Praha 1994). S Martinem Klimešem organizačně připravuje festival současného avantgardního a experimentálního umění Pohyb – zvuk – prostor (2000) Etnojazz /2002/ Připravuje scénáře výstav, vzdělávacích, kulturních pořadů a externě spolupracuje s televizí a rozhlasem. Sám rovněž fotografuje, soubor Sakrální architektura na Hlučínsku, který vytvořil s Vojtěchem Bartkem, byl v roce 1998 vystaven v Galerii v zámku v Dolním Benešově, Galerii Opera v Ostravě a v Zámecké galerii v Kravařích. Dokončil cyklus o kapličkách na Hlučínsku /výstava na zámku v Dolním Benešově, na zámku v Kravařích/ Jako organizátor, sociolog i jako fotograf se podílel na projektech Lidé Hlučínska 90. let 20. století a Zlín a jeho lidé, pro publikaci Lidé Hlučínska 90. let 20. století napsal úvodní text, v současnosti se podílí na vedení fotografického projektu ITF Opava na prahu nového tisíciletí.