Opavská kulturní organizace a Institut tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě si Vás dovolují pozvat na vernisáž výstavy

Gustav Ulrich: Altvaterland (nalezené fotografie z Rejhotic z přelomu 19. a 20. století)

V úterý 3. července 2012 v 18 hodin. Úvodní slovo Zdenek Mateiciuc a Jiří Siostrzonek. Otevřeno do 30.8.2012 denně od 10 – 18 hod.

Dům umění v Opavě, Pekařská 12, Opava www.oko-opava.cz, dum.umeni@oko-opava.cz, tel. 553 668 734 www.itf.cz

Nedávno nalezené skleněné negativy rejhotického fotografa Gustava Ulricha nesou v sobě mnohovrstevný příběh, který nevypráví pouze o pohnutých historických událostech dvacátého století na území Sudet, ale svými společenskými i individuálními tématy se významně odkazují k dnešku.

V celém téměř detektivním příběhu hraje významnou úlohu oderský podnikatel a mecenáš Zdenek Mateiciuc, který od podzimu roku 2000 pátral po původu přibližně sta nalezených skleněných desek. Po usilovném a mnohaletém bádání v českých archivech a v Německu Mateiciuc odhalil místo, kde byla celá kolekce záběrů (až na turistické a cestopisné fotografie) pořízena. Jedná se o obec Rejhotice, která již v původní podobě dnes neexistuje a která se stala součástí obce Kouty nad Desnou na Šumpersku. Zdenek Mateiciuc vyhledal a setkal se i s vnučkou fotografa Gustava Ulricha, které věnoval kolekci fotografií, katalog a knihu vydanou jako součást putovní výstavy pod názvem, kterým nazývali sudetští Němci svou vlast pod Pradědem Altvaterland.

Gustav Ulrich byl amatérským fotografem, který v dlouhé časové perspektivě zachytil každodenní život sudetských Němců v jejich původním domově. Jedná se o vzácnou obrazovou kroniku, která svým systematickým pojetím a tokem času získala na neuvěřitelné síle jak v míře zprostředkovaných informací, tak ve svém emocionálním náboji. Fotografie práce, volného času, tehdejší turistiky, stavby železniční tratě, společenských rituálů, portréty obyvatel Rejhotic, krajiny předhůří Jeseníků atd. podává obraz o tehdejším životním stylu obyvatel v kontextu s přirozeným životním prostředím.

Soubor fotografií Gustava Ulricha klade dnešní společnosti řadu nutkavých otázek o vině, pomstě, násilí, moci, válce, ideologii, ale také intimní otázky po smyslu domova, vykořenění, ztráty personální i kolektivní identity.

Jsou to fotografie, které působí silně na vnímání nejen jako celek, ale zároveň ve svých jednotlivostech, v drobných příbězích a událostech lidí, kteří ještě nedávno byli našimi sousedy a dnes už o nich nevíme téměř nic.

Jiří Siostrzonek