Dagmar Hochová Proti zdi Praha 1959

Dům umění v Opavě, 15. března – 29. dubna 2012

Tvorba významné české fotografky Dagmar Hochové je obvykle uváděna v souvislosti s humanistickou fotožurnalistikou, která právě v padesátých a šedesátých letech dvacátého století intenzívně pronikala do českého prostředí a měla zde četné stoupence. V komorní retrospektivě připravené pro Leica Gallery Prague a reprízované nyní v Domě umění v Opavě jsem se pokusil sledovat méně zdůrazňovanou, ale právě tak výraznou, linii tvorby Dagmar Hochové. Výběrem fotografií připomínám, že studovala za války na Střední grafické škole v Praze u Jaromíra Funkeho a to spolu s Emilou Medkovou, se kterou se potom přátelily až od smrti Medkové v polovině osmdesátých let.

            Dagmar Hochová vyrůstala v pražském prostředí prosyceném odkazy na surrealismus a specificky český nadrealismus, přátelila se s řadou jejich protagonistů z řad malířů, literátů, fotografů i teoretiků umění.  Na čtyřech desítkách vystavených fotografií sleduji tyto ozvuky u Dagmar Hochové jak při fotografování lidí, u portrétů, tak také v méně známých nalezených zátiších. Řada takových fotografií zatím ještě čeká, dosud nenazvětšována, v jejím archivu.

Tomáš Pospěch

z úvodního slova k výstavě

http://www.itf.cz/index.php?text=167-akrobat-na-globu-zivota#next