13/1/2004
European Photography Guide 8
Průvodce evropskou fotografií začal vycházet v roce 1982 a byl nejčastěji ve tříletých intervalech vždy znovu aktualizován. To je pro praktické využití velice důležité. Svět fotografie je velmi dynamický, mnohé zaznamenané informace se proměňují a objevují se celkem nové okruhy, kterým je třeba věnovat soustředěnou pozornost. Sympatický je také seriozně směrovaný a důsledně vedený průzkum do řady východoevropských zemí, které dlouhou dobu ležely za „železnou oponou“ mimo zájem fotografických a uměleckých center v západní Evropě. Nová situace nastala také po rozdělení některých státních útvarů (bývalé Jugoslávie a Sovětského svazu nebo bývalého Československa). Situace ve východní Evropě je kvalitně monitorována editorem Vladimírem Birgusem.
Editor musí ve všech zemích nutně sbírat informace alespoň ze dvou na sobě zcela nezávislých zdrojů, aby nedocházelo k modelování reálných faktů podle skupinových zájmů. Získané informace je třeba konfrontovat i s dalšími možnostmi na webových adresách nebo ve fotografických časopisech či osobně během návštěv regionu.
Celková úprava knihy je velmi střídmá, na standardním papíře. Hlavní důraz je kladen na základní věcné informace a nikoliv na barvotiskové exhibice. Ilustrace jsou pouze v několika decentních černobílých reklamních vstupech galerií, muzeí a knih (průvodce tedy nezatěžují zbytečným komerčním technickým balastem).
Jednotlivé oddíly, věnované situaci v konkrétním státě, jsou přehledně členěny a umožňují čtenářům snadnou a rychlou orientaci, jež může být dále zjednodušena abecedně uspořádaným univerzálním rejstříkem. Úvodní hesla přinášejí nejzákladnější zeměpisné a další praktické údaje o množství obyvatel ve státě, o hlavním městě, o měně a odkaz na turistické informační centrum spolu s mezinárodním telefonním kódem. Následují odborně specializované části, kterých je v základním rozdělení dvanáct. Nejširšímu okruhu zájemců pomůže především část věnovaná galeriím a muzeím, kde získáme všechny podstatné údaje: název galerie, rok jejího vzniku, jméno ředitele či kurátora, souhrnnou velikost prostorů a základní popis jejich dispozic, adresu, telefonní a faxová čísla, webové stránky a e-mailové kontakty. Nechybí otevírací doba (každý, kdo se ocitne na pár dní v metropoli s desítkami galerií jistě ocení) a jména umělců, kteří zde vystavovali nebo jsou galerií zastupováni (což je opět základním vodítkem, zda si pro sebe můžeme adresu podtrhnout nebo ji ve svém programu vynechat).
Kromě nekomerčních festivalů se v seznamu objevují také odkazy na prodejní veletrhy s fotografií. Následuje další velké množství kontaktů na fotografické asociace, specializovaná vydavatelství, knižní obchody, aukce, školy, workshopy a dokonce privátní spojení na významné kritiky. Nechybí informace o grantech a cenách. Některé tyto oddíly (kupř. informace o aukcích) bychom v minulých vydáních hledali marně. Kromě klasické fotografie se dnes navíc v mnohem širších hlediscích pozornost obrací také k novým médiím.
Samozřejmě, že každý, kdo podrobněji poznal institucionální zázemí fotografie v některé z evropských zemí, může podlehnout pokušení zapátrat v paměti a škodolibě poukázat na dílčí informace, které mu v okruzích chybí. To ovšem ničím nezlehčuje precizní sumarizaci obrovského množství shromážděných faktů a jejich nespornou cenu. Na toulky Evropou bych rozhodně průvodce nenechával doma a na cestu do konkrétní země si příslušné listy pro sebe okopíruji.
European Photography Guide 8
Editoři Vladimír Birgus a Lea Gryze
Vydavatel European Photography, Andreas Müller-Pohle, Göttingen 2003