16/11/2011
Romantický konstrukt
Magda Wunsche Jinoch s trávou |
PRAGUE BIENNALE PHOTO 2
Romantický konstrukt
Kurátoři: Daniela Dostálková a Tomáš Pospěch
Výstava byla připravena pro prostory bývalého officeroomu pražské výškové budovy z osmdesátých let. Sleduje instalační, performační a do jisté míry i subverzivní tendence v současné fotografii, které evokují odkazy k romantické tradici. Podobně jako distance několika desetiletí přeformulovala náš pohled na kancelářské prostory státního socialistického podniku, se hledáček našeho kurátorského výběru soustředí na umělecké a sociální strategie aplikované na romantické vnímání přírody nebo domova. Ve snaze pochopit samotný název Romantický konstrukt se nabízí jakási mezioborovost umělců, kteří volně interpetují témata krajiny nebo zátiší. Les, kytka, jakýkoli materiál je pro ně výzvou. Zastoupení umělci nejrůznějšími způsoby remixují romantické formy, umělecké strategie užívají jako mustr na vnímání personálního prostoru – idyly domova, nebo přenášejí na vnímání vzdáleného prostoru – krajiny, kterou neobýváme, ale kam zajíždíme, a kterou rozhodně známe z nánosů vizuálních obrazů. V mnoha případech si také pohrávají s otázkou po podstatě skulptury a performance, vytvářejí jejich estetické formy pro hledáček fotoaparátu. Vedle toho se u nich objevují také formy překatalogizování, remixy vizuální tradice a systémů třídění. Tyto projevy sledujeme ve třech vzájemně se prostupujících tématech, vedoucích od idyly domova a jejich romantických rituálů přes romantické reminiscence v prožívání přírody až po performance pro fotoaparát, které překonstruovávají přírodu a aplikují na ni umělecké a sociální strategie.
Matthieu-Lavanchy-The Aftermath |
Musilová-Kamila-Dědeček a babička |
Romantický konstrukt-pohled do instalace |
Sanna Kannisto-Leptophis ahaetulla 2006 |
Soudobé užívání fotografie v současném umění je formováno množstvím paralelních vývojových tendencí. Dnešní fotograf ve své profesi slučuje dovednosti aktivisty, dýdžeje, moderátora, editora, sochaře a architekta, filozofa, sociologa, zahrádkáře nebo konstruktéra. Na základě forem, kdy v sobě fotograf probouzí performera a sochaře, výstava sleduje přeformulovávání vztahu k přírodě nebo k domovu, ale ne tak, jak je reflektovala romantická tradice v odkazu na dekadenci, nostalgii nebo sentiment nebo jak je recyklována v současné módní fotografii. Spíše než romantismus, jak jej chápe filozofie, nebo se projevil v literatuře a umění, sledujeme jeho „obyvákovou podobu“. Přírodu a formy, které ji tvoří, si obvykle naivně fetišizujeme stejně jako konstrukty „vlasti“, „idyly domova“, „návratu k přírodě“ atd. Zastoupení umělci vnášejí do krajiny (přinejmenším od vrcholného středověku lidmi systematicky modifikovaného konstruktu) zkušenost ze světa umění a pomocí těchto nástrojů předstupují před krajinu novým pohledem. Kulisy, které se rozkládají před fotoaparátem se vcelku nemění, ale obsah je zbrusu nový. Zdá se, že tato romantika je poněkud chladná a zvrácená, ale při bližším pohledu je spíše zřejmé, že na staré vzory jsou nanášeny nové utopie.
Tomáš Pospěch a Daniela Dostálková
Artists:
Jan Adriaans, Netherlands
Melanie Bonajo, Netherlands
Amira Fritz, Germany
Sanna Kannisto, Finlandia
Matthieu Lavanchy, Switzerland
Kamila Musilová, Czech Republic
Bára Přidalová, Czech Republic
Yan Renelt – Kryštof Kalina, Czech Republic
Jaap Scheeren, Netherlands
Diana Scherer, Netherlands
Michaela Thelenová, Czech Republic
Martin Tůma, Czech Republic
Tomáš Werner, Slovakia
Henk Wildschut, Netherlands
Magda Wunsche, Poland