Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě
a Institut tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity
v Opavě Vás srdečně zvou na otevření výstavy
Galerie Opera, Divadlo Jiřího Myrona, Čs. legií 14,
Ostrava. Výstavní projekt je realizován za podpory
statutárního města Ostrava.
ve čtvrtek 29. října 2009 v 17 hodin.
Kurátor Aleš Kuneš.
Výstava, kterou zahájí Jiří Siostrzonek, bude
otevřena do 9. prosince 2009 vždy hodinu
před představením.
Klauzurní a diplomové
práce Institutu tvůrčí
fotografie za rok 2009
1. část: Portrét

Jitka Teubalová Žižkovska Ona s dítětem, 2009

Marek Pavala

Jacek Hajduga

David Macháč

PORTRÉT 009 
Klauzurní práce a diplomové práce Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě I..

Ester Erdélyová
Joanna Gorlach
Elena Halická        
Jacek Hajduga 
Agata Marzecová 
Marek Pavala      
Jitka Teubalová 
David Macháč                  

Galerie Opera, Divadlo Jiřího Myrona
Čs. legií 14, Ostrava
od 29. 10. 2009 do 9.12.2009
Vernisáž 28. 10. 2009 v 17 hodin. Výstavu zahájí Jiří Siostrzonek.

Zatímco studentské klauzury Institutu tvůrčí fotografie v bakalářském studiu bývají velice živým proudem různých pokusů, tendencí, proudů  i objevů - a samozřejmě také omylů - kterými se posluchači  postupně prodírají  k samostatné tvorbě,  u diplomových prací očekáváme  určitou stabilitu a vyhraněnost názoru. V letošním roce jsme se proto rozhodli,     že obě tyto části spojíme do společné výstavy a setkávají se tak vedle sebe první impulsy       ze vstupního bakalářského ročníku s vyzrálou prací z magisterských diplomek. 
             Zhruba před rokem jsem měl příležitost vybírat pro stejný prostor divácky úspěšnou výstavu Nad hladinou ženy,  kde jsem odstoupil od standardního „školního“ způsobu poskládat  barvitou mozaiku výborně hodnocených prací.  Pokusil jsem se z několika desítek souborů vybrat tematický okruh zaměřený do života ženy. Hledal jsem symbolický okamžik jejího „nádechu“, tedy okamžik, který má (nebo teprve nachází) svou důležitost.
               I pro aktuální výběr jsem se rozhodl  právě k tomuto tematickému slévání.  Stejně jako loni bylo vybráno celkem „mezinárodní“ společenství,  kde kromě domácích fotografů (jeden  je dokonce z blízkého okolí) se objevují rovněž autoři z Polska a Slovenska. Tento okruh studentů je totiž jednou z velmi inspirativních charakteristik Institutu tvůrčí fotografie. Škola je místem setkávání různých národností euroregionů, což jednoznačně přispívá  k otevírání alternativních pohledů do různých stereotypů.
              Portrét často vnímáme bezprostředně v prvním plánu jako jednu z každodenností svého života na dokladech, ale rovněž  v rodinných albech po babičce či ve veřejném prostoru na stránkách bulvárů, novin a obrazových časopisů.  Aktuálně na monitoru počítače, v různých chatech, blozích a sociálních sítích vůbec. Naše výstava v Divadle Jiřího Myrona nezdůrazňuje konkrétní vlivy žádného pedagoga, ačkoliv by si to jistě někteří zasloužili.
Vybrané práce totiž vznikaly pod různým vedením a podtrhávají více celistvý stav tohoto tradičního žánru v současné atmosféře školy.
          Ještě před několika lety byla portrétní fotografie spíše na okraji zájmu mladých tvůrců, zatímco nyní se dostává doslova do jejího středu. Osobně si myslím, že je v mladé fotografii jako celku vůbec odklon od vyhraněné subjektivity (která si logicky nachází svůj okruh diváků velmi obtížně) k tématům, které často velmi bezprostředně procházejí volně veřejným prostorem. Nejde samozřejmě o nějaké „zbulvarizování“ fotografie, ale spíše o charakteristiky média, které vždy širokému okruhu diváků patřilo.
 
         Hlavní linií mého výběru je alternativní přístup k různým stereotypům. Není to tedy ten typ portrétů zavěšovaných na server  http://libimseti.cz/, ani oficiální portrét z výroční zprávy firmy. Vlastně jsou to někdy fotografie, které už s tradičním portrétem souvisejí  jen v některých obrysových bodech. Ukazují člověka širším souborem snímků v konfrontaci s jeho prostorem a věcmi, život vyhraněných sociálních skupin, touhy emigrantů atd..       
          Stereotyp (jak nám nabízí jedna z definic) je předjímaná myšlenka, která připisuje jisté vlastnosti všem členům třídy nebo vrstvy . Nebudeme se zde pokoušet o sociologický výklad,
ale všichni vybraní autoři nesledují zjednodušovaný, zveličený, či dokonce ponižující předpoklad daný určité skupině. Práce Marka Pavaly Daniel  je jakousi portrétní obrazovou esejí, aniž by se ovšem vytrácely zcela konkrétní obrysy portrétu jeho romského přítele. Ačkoliv většina z nás vnímá Romy hlavně v jejich „jinakosti“ (tedy často spíše v jejich „jinakosti“ na druhou), Pavala sleduje mladého selfmademana, jež by mohl v budoucnu řídit úspěšnou (a dokonce i zcela seriozní) firmu. Polský horník  Jacek Hajduga v souboru Horníci a jejich vášnivé touhy hledá opět alternativní vrstvy u svých spolupracovníků, kde jejich těžkou a nebezpečnou dřinu v dolech konfrontuje s volbou jejich koníčků. Slovenka Ester Erdélyová se zaměřila do mikrosvěta svobodných matek a jejich dětí a autorce se daří vyhýbat bulvárním sladkobolným stereotypům. Lásku (nikoliv erotiku či flirt) po síti si vybrala za své téma Elena Halická. Ačkoliv výrazná tvorba Agáty Marzecové  se pohybuje se stejnou jistotou v oblasti nového dokumentu, inscenované fotografie nebo nalezených zátiší, dominující je zde zájem o „portrét“ lidí , jež jej ještě dále modelují vlastními „teritorii“. 
Bakalářská diplomová práce Jitky Teubalové hledá inspiraci v prostých jihoamerických svatých obrázcích Madony a magisterská diplomová práce  Davida Macháče se soustředila  přímo zde v regionu na to vůbec nejtěžší. V kontextu domácího prostředí hledá charakteristické rysy „chlápků od vedle“.  Tedy sousedů, které často (přes zdánlivou blízkost) známe nejméně.
        Aleš Kuneš