Zaměstnancům minilabů prochází denně rukama stovky fotografií rozmanité kvality, které musí posoudit a roztřídit. Je obdivuhodné, že po takové každodenní vizuální porci mají Kateřina Bínová a Petra Vinárková ještě sílu a chuť na svou vlastní volnou fotografickou tvorbu.
Kateřina Bínová se zaměřila na fotografování aktů hned v počátcích své tvorby ve druhé polovině 90.tých let, kdy dokončovala studium fotografie na střední škole. Již její první snímky se vyznačovaly neobvykle vyzrálou kultivovaností a čistotou výtvarného řešení obrazu, který byl postaven především na estetickém zdůrazňování anatomických linií a tonálně rytmickém členění ploch. Pro tyto její první fotografie detailů lidského těla je obzvláště charakteristická snaha o krásné a pozitivní vyznění obrazů.
Své počáteční zkušenosti z práce s modelem využívá později, když začíná paralelně pracovat na několika souborech aktů. Nové snímky vycházejí z estetiky její prvotní tvorby, ale na rozdíl od dřívějších fotografií mnohoznačněji vyjadřují momentální pocity a nálady. Tyto fotografie jsou většinou volnou improvizací na autorský nápad, který přichází v delším, či kratším mezidobí mezi fotografováním. Autorka totiž pracuje na svém tématu periodicky a přestávky mezi vlastním fotografováním jsou obdobím sbírání podnětů a pocitů. I když se pak při práci v ateliéru mnohé z těchto nahromaděných dojmů přímo a zjevně na snímcích neuplatní, ve výsledném souboru se mohou objevit skrytě a dávají tak vzniknout významově členitějším, interpretačně mnohovýznamovým fotografiím. Přestože výsledné snímky splňují kritéria dokonalé skladby obrazu a vyvážené kompozice, nepůsobí tato ideální harmonie obrazu nijak akademicky, protože ve snímcích naštěstí přetrvává mnohé ze spontánní hravé improvizace, která provází vznik většiny z nich.
Kateřina Bínová se neomezuje pouze na žánr aktu, i když v této oblasti má prozatím největší zkušenosti a získává tvůrčí jistotu. Své autorské nebo i kolektivní výstavy občas doplňuje živými reportážními snímky, které prozrazují suverenitu s jakou se pohybuje i v tomto fotografickém žánru.
Od konce devadesátých let své snímky pravidelně vystavuje střídavě v Telči, odkud pochází a v Ostravě, kde žije a pracuje. Svými fotografiemi se v roce 2000 podílela také  na kolektivních výstavách sdružení fotografů „BBK“ v Domě kultury Vítkovice a v Nové radnici v Ostravě. 
Petra Vinárková pracuje systematicky na souboru dokumentárních fotografií, zachycujících život v Ostravsko – opavské diecézní Charitě - v domech pro matky s dětmi, pro zdravotně postižené, pro sirotky, v domovech pokojného stáří, roztroušených prakticky po celém Moravskoslezském kraji. Prvotním podnětem pro tuto práci bylo fotografování na zakázku, které však po několika návštěvách přerostlo v osobní zaujetí. „Při focení mě začalo zajímat jak žijí staří lidé, ale i mladé svobodné maminky. Zjistila jsem, že to není jen samá bolest  a utrpení, ale také radost ze života a potěšení“, říká o své práci autorka. Jako studentka třetího ročníku Institutu tvůrčí fotografie při Slezské univerzitě v Opavě nyní pokračuje v práci na tomto dokumentu pod vedením zkušeného pedagoga Jindřicha Štreita. Pokračujícími návštěvami charitativních zařízení v Bohumíně, Ostravě, Krnově, Jeseníku, Českém Těšíně i v dalších místech dále rozšiřuje svůj soubor snímků „Charita“. Hodnota této práce však nespočívá pouze ve vlastním fotografickém záznamu, zdokumentování tohoto zdánlivě uzavřeného světa.  Při této práci se mimo jiné projevuje i zvláštní rys, kterým se samotné fotografování vyznačuje – totiž komunikativnost mezi fotografem a fotografovanými. Návštěva mladé fotografky v prostředí opuštěných, nebo postižených lidí, její zájem, pozitivní přístup a kontakt s nimi, to všechno vytváří nové nezvyklé situace, které by bez tohoto fotografického projektu jistě nevznikaly. Lidé se poznávají, navazují se nové vztahy. A tak si autorka zaslouží poděkování nejen za vlastní soubor dokumentárních fotografií, mapující činnost Charity na tak velkém území, ale i za svůj kladný přístup k životu, který snad svými návštěvami tamním lidem přinesla.    
Petra Vinárková se svými fotografiemi zúčastnila putovní kolektivní výstavy studentů Institutu tvůrčí fotografie v Opavě „Obrazy chmur“, která měla premiéru v Ratiboři a dosud byla reprizována v Opavě a Kopřivnici. Její soubor dokumentárních snímků, jehož část představuje nyní v Galerii Život, bude postupně vystaven v Hrabyni, Šternberku a Ostravě.
Výstava Kateřiny Bínové a Petry Vinárkové v Galerii Život potrvá do 31. srpna 2003.