Většina Evropanů vnímá Spojené státy během ultrakonzervativní vlády George W. Busche jako prudérní stát, kde se desítky miliónů lidí pobuřují nad letmo odhaleným ňadrem zpěvačky Janet Jackson v přímém televizním přenosu, kde se bojuje za zákaz vyučovat Darwinovu evoluční teorii, kde jsou cenzurovány výstavy s provokativními díly a kde stále více mladých lidí dobrovolně dodržuje pohlavní abstinenci přes sňatkem. Existuje však i jiná Amerika vzkvétajícího pornografického průmyslu,  Amerika sex klubů, za jejichž dveřmi se realizují i ty nejbujnější erotické sny, a Amerika miliónů swingers, lidí, kteří si na různých večírcích a táborech vyměňují své sexuální partnery a dobrovolně provozují sex před diváky.

Právě část takové Ameriky ukazuje čtyřiatřicetiletá kanadská fotografka Naomi Harris ve svém cyklu Swingers, jehož knižní vydání na rok 2008 připravuje známé kolínské nakladatelství Taschen s textem slavného amerického výtvarníka Richarda Princeho. Autorka, která vystudovala umění a psychologii na York University v Torontu, se v roce 1997 zapsala do devítiměsíčního kurzu fotožurnalistiky a fotografického dokumentu v Mezinárodním centru fotografie v New Yorku a od té doby žije v největším americkém městě, kde se živí hlavně fotografováním pro různé časopisy - její snímky vyšly například v New York Times Magazine, Newsweeku, People, Sports Illustrated, Out či Vanity Fair, v roce 2001 se dostala mezi finalisty Ceny Eugena Smithe. Vedle zakázkové práce se věnuje vlastním fotografií, především portrétům a dokumentaristickým projektům. K těm nejlepším patří její cyklus Haddon Hall, zachycující staré obyvatele stejnojmenného hotelu v Miami Beach, kteří tráví důchod pod floridským sluncem. Její ostře barevné snímky jsou nemilosrdné při zachycování zvráštělé kůže, mohutných vrstev maku upů  a vyumělkovaných úsměvů, ala přesto cyklus působí jako sarkastický výsměch, protože jsou z něho cítit autorčiny sympatie k lidem, kteří nerezignovali před stářím a nemocemi  a chtějí si ještě plnými doušky užívat života.Během pobytů v Miami Beach, kam se vracela dva a půl roku, začala fotografovat na tamní nudistické pláži, kde si všímala, že i zcela běžné činnosti, prováděné lidmi bez šatů, často působí komicky. To si později potvrdila ve svém dosud nejrozsáhlejším cyklu Swingers. Výměny sexuálních partnerů a skupinový sex na různých swingers parties a sjezdech swingerů nebo volbách královny krásy Miss Swingers USA jsou dnes v USA nebo Kanadě rozšířenější,  než tuší většina tamních obyvatel, vždyť podle North American Swing Association se počet amerických swinigerů  pohybuje kolem tří miliónů. Mnoho z nich nežije na Manhattanu ani v Hollywoodu, ale na klidných předměstích mezi obyčejnými lidmi ze středních vrstev. Sama Naomi Harris o nich říká: „Jsou to vaši učitelé ze školy, vaši lékaři, vaši bankovní úředníci, vaši policajti. Nejsou to žádní devianti ani pornohvězdy. Každý den je míjíte v supermarketu, na dálnici, na letišti, ve frontě na poště.“  Právě tito nenápadní obyčejní lidé čas od času zanechávají své děti doma a vyrážejí na divoké večírky a víkendové párty, kde uskutečňují své sexuální touhy s řadou různých partnerů.Při prohlížení často nemladých a nepřitažlivých lidí, zachycených Naomi Harris v situacích, evokujících scény z pornografických filmů, si můžeme klást otázky, jak je možné, že autorka získala jejich souhlas k tomu, aby byli fotografováni a publikováni Většině swingerů je však vlastní notná dávka exhibicionismu, ale ve skutečnosti mnozí z nich, a to z velké části ti mladší, fotografování odmítli. Sanderovsky komponované portréty s lidmi dívajícími se uprostřed snímků upřeně do fotoaparátu a jeho prostřednictvím na diváka, připomínají fotografie Diany Arbusové, mimochodem autorky, které si Naomi Harris velmi váží. Lidé před kamerou jsou sami přesvědčeni, že vypadají atraktivně a důstojně, ve skutečnosti však na nás působí bizarně, groteskně a mnohdy i zoufale osamoceně. K tomu často přispívají i jejich směšné kostýmy, jimiž se snaží upoutat pozornost na tematicky zaměřených večírcích. Ještě absurdněji však vyznívají záběry přímo z různých sexuálních akcí, kdy autorka staví do vyhraněných kontrastů  paralelně probíhající děje (např. orální vzrušování ležící ženy a čištění zubů přihlížející divačky) nebo děje a prostředí (sexuální hrátky v bazénu s plovoucí umělou kachničkou). Lidé před kamerou vědí o přítomnosti fotoaparátu, ale neberou to na vědomí, natolik si Naomi Harris získala jejich důvěru a natolik malý je jejich stud, přehlušovaný hrdostí nad vlastními sexuálními výkony a schopnosti realizovat i ty nejdivočejší fantazie. Důležitou roli ve fotografiích z cyklu Swingers mají i jejich výtvarné kvality, nápadité využití barev i přirozeného světla a působivá obrazová skladba, díky níž z vypjatých scén často zůstávají jenom fragmenty s širokým prostorem pro fantazii.  Sama Naomi Harris tvrdí, že ve svých fotografiích nechce vynášet žádné soudy, ale chce jenom dokumentovat rychle rostoucí, přitom však málo veřejně uváděný fenomén současného amerického života, v němž najdeme tolik sexuálních sportovních výkonů a tak málo erotiky.

      Vladimír Birgus

Zdroj: Fotograf 10/2007.