Menu

17/7/2006

Fotografický projekt „Obrazy z mé rodné vesnice“, Lipová 1915-2005

Fotografický projekt „Obrazy z mé rodné vesnice“, Lipová 1915-2005
     

Dovolujeme si všechny pozvat na výstavy k projektu „Obrazy z mé rodné vesnice“, Lipová – Spansdorf 1915-2005, který vznikal víc než rok a půl.

Neoficiální představení celého souboru, který obsahuje přes sto padesát snímků, proběhne v sobotu 22. července 2006 přímo v obci Lipová u Ústí nad Labem. Od 14 hodin se budete smět projít po obci a přímo pod širým nebem si prohlédnout, jak tato vesnice vypadala před devadesáti lety a nyní.

Vernisáž oficiální výstavy se uskuteční v pátek 4. srpna v kostele sv. Vojtěcha v Ústí nad Labem. Vybrané snímky zde budou vystaveny do 26. srpna.

Fotografický projekt „Obrazy z mé rodné vesnice“, Lipová 1915-2005
     

Pár informací o projektu

Počátek tohoto fotografického projektu spadá do období první světové války, přesně do roku 1915, kdy nadšený fotoamatér a rodák z pohraniční obce Lipová (tehdy Spansdorf) Franz Josef Umlauft s pomocí svého přítele ústeckého katechety Rudolfa Jenatschkeho fotograficky zmapoval svou rodnou obec.  F.J. Umlauft (nar. 1883) vystudoval na Karlově univerzitě němčinu, latinu a řečtinu, působil na několika německých gymnáziích a roku 1913 se stal řádným profesorem na německém gymnáziu v Ústí nad Labem. V roce 1920 převzal ústecký městský archiv a od roku 1922 mu byla svěřena i funkce okresního konzervátora Státního památkového úřadu. Po druhé světové válce ho stihl stejný osud jako většinu německých obyvatel – byl odsunut a až do své smrti (1960) žil v německém Bayreuthu.

Jeho fotografické mapování Lipové jistě souvisí s tím, že v té době začal sbírat podklady k dějinám této obce a jejímu rodopisu. Tuto práci bohužel nikdy nedokončil a jeho bohaté poznámky, stejně jako kontaktní fotografie uspořádané do malého alba „Bilder aus mein Heimatdorf“, jsou uloženy v Archivu města Ústí nad Labem.

Album „Bilder aus mein Heimatdorf“ je sestaveno ze 77 snímků, na kterých jsou zachyceny všechny tehdejší domy v Lipové i se svými obyvateli a řada širších záběrů na vesnici. Snímky jsou pečlivě komponovány a poskytují nám ucelený a hlavně ojedinělý pohled na malou a celkem nevýznamnou obec. Tento soubor fotografií, mezi archiváři poměrně známý, z trošku jiného úhlu pohledu „objevil“ před několika lety fotograf Jan Vaca a rozhodl se na tento soubor navázat.

A tak od března 2005, přesně po devadesáti letech, začala do Lipové dojíždět skupina fotografů ve složení Jan Jedlička, Martina Novozámská, Jan Vaca a Jaroslav Vraj s jasným cílem: najít přesné místo, ze kterého v roce 1915  F.J. Umlauft s R. Jenatschem pořídili své snímky a vyfotografovat současný stav. Snažili jsme se co nejvíce přiblížit tehdejší technice a formátu negativu, proto jsme používali velkoformátovou kameru.


Význam projektu

Víme, že použitý princip komparace není nijak objevný, snad nejkrásnějším příkladem je rozsáhlá publikace Letem českým světem, přesto se ale domníváme, že v případě Lipové se jedná ještě o něco jiného - a to ze dvou důvodů. Málokterá obec se může pochlubit takto ucelenou a podrobnou fotodokumentací vytvořenou během krátkého časového období. Je to obrazová sonda do poměrně typické malé pohraniční vesničky, vidíme všechna její stavení, kostel se zvoničkou a hřbitovem, honosnou kampeličku, starou i novou školu, hostinec, kovárnu a další a další, často včetně hospodářských budov. Vidíme i obyvatele této vesničky, někdy slavnostně ustrojené, jindy s pracovním nářadím v rukou. Jenže jsme v pohraniční vesničce a o pár desítek let později tady doslova nezůstane kámen na kameni. To je druhý důvod, proč považujeme tento projekt za důležitý. Lipová se tak stává zástupcem desítek a stovek jiných pohraničních obcí, které postihl stejný osud. Osud Sudet. Jejich současný stav vidíme ve druhé části našeho projektu. Opravený kostel sice stále stojí uprostřed vesnice, ale zvonička a hřbitov schází. Jen dva náhrobky nalepené na stěně kostela zůstaly ušetřeny. Nenajdeme už ani hostinec, ani kovárnu a řadu dalších domů, jejichž místo většinou zůstalo prázdné. Právě tato prázdná místa, pokud pojedete do Lipové, vám budou připadat nepřirozená. Jako jizvy, jako bílá místa v našich dějinách, o kterých se donedávna příliš nemluvilo. Ale abychom nekřivdili, několik opravených a udržovaných stavení nám dává naději, že si „nově“ příchozí postupně nacházejí vztah k místu, kde žijí i ke svému majetku. I tato naděje je z našeho projektu patrná.


Fakta o obci

První zmínka o Lipové pochází z roku 1352, tehdy nesla jméno Spineri vila. Od té doby se její název několikrát změnil, po roce 1418 se objevují zmínky o Lipowe nebo Lipovie,  o 150 později se již píše o Spansdorff (Spannensdofu). Jméno vydrželo až do konce 2. světové války.

Až do konce II. světové války žilo v obci kolem 200 lidí. Například při sčítání obyvatel došly úřady v roce 1890 k číslu 178 osob německé národnosti. Změnilo se to až po roce 1945, kdy museli všichni němečtí starousedlíci z Lipové odejít. Nahradili je nově příchozí především z Kolínska. Další vlna stěhování proběhla v sedmdesátých letech, kdy se v obci rozšiřovalo Jednotné zemědělské družstvo.

Ubylo i domů. Lipová má sice stále 41čísel popisných, z domů, které zde stály v roce 1915, jich je dnes pouhých třicet. Vesnice se však měnila už před II. Světovou válkou, ve středu obce například ve třicátých letech vyrostl dům, kde dnes zde funguje prodejna potravin. Na další nové stavby si vesnice počkala dalších čtyřicet roků. Kvůli JZD zde komunistická strana nechala na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let postavit malé unifikované domky a okály (pro zootechniky a další odborný personál) a dva paneláky (pro dojičky, traktoristy a další zaměstnance družstva).

Jan Vaca a Martina Novozámská
Za občanské sdružení 400/27

Partner