František Drtikol, Tanečnice, 1914

Rozsáhlé prezentace české fotografie byly ve dvacátém století uspořádány několikrát, většinou k výročím vzniku vynálezu v letech 1914, 1939 a především v roce 1989, ale dosud žádná z těchto přehlídek nebyla tak komplexní a monumentální. Nynější ohlédnutí za tuzemskou fotografií uplynulého století volně navazuje na národní přehlídky německé fotografie O tělech a jiných věcech a Slovenská fotografie 1925 – 2000, které jsme mohli vidět ve výstavních prostorách pražské Městské knihovny v minulých letech.

Rudolf Schnieder-Rohan, Studie, kolem 1930, UPM
Antonín Kratochvíl, Maďarsko, 1992, z cyklu Broken Dreams

Sdělovací možnosti fotografie se od jejího vynálezu před více než stopadesáti lety postupně bohatě rozvětvily do řady žánrů, tendencí a směrů. Kurátoři výstavy Vladimír Birgus a Jan Mlčoch pojali přehlídku národní fotografie encyklopedicky. Neprezentují jen využití fotografického média světem umění, ale snaží se ukázat celou šíři upotřebení tvůrčí fotografie. Stranou jejich zájmu tedy zůstala fotografie vědecká, rodinná alba, produkce komunálních ateliérů. Stejně tak široce bylo kurátory definováno, koho považují za českého fotografa. Jak uvádějí v úvodu výstavy, do expozice zařadili ty tvůrce, kteří alespoň po  krátkou dobu měli československé nebo české občanství, narodili se na českém území, nebo byli českého původu. Médium fotografie výstava přibližuje v jeho autonomnosti, vyvázané ze vztahů k ostatním formám výtvarného umění. Prostřednictvím většinou dobových autorských originálů a mnohdy i v původní adjustaci je sledována česká fotografie v celé šíři aktivit: od amatérské fotografie, přes časopiseckou produkci, uměleckou tvorbu užívající fotografického aparátu až po reklamní a módní fotografii. Díky takto široce pojatému přístupu je návštěvník vystaven stovkám jmen fotografů, ovšem ne vždy vynikají stěžejní osobnosti jednotlivých směrů a období. Za to, že můžeme shlédnout celé jedno století české fotografie, se musíme spokojit s tím, že autorským kolekcím se ne vždy dostalo potřebného prostoru a náležitého kontextu. Většina autorů je představena jen několika málo díly nebo i jedním snímkem jako stručná slovníková hesla, za kterými se skrývá dlouhodobá bohatá tvorba.

Co tedy výstava přináší? Její největší přínos spočívá vedle zmíněné komplexnosti v představení méně známých nebo pozapomenutých autorů. Především oddíly věnované starší fotografii obsahují díla některých prakticky neznámých tvůrců jako jsou dosud nevystavené pictorialistické snímky amatérského fotografa hraběte Karla Chotka, u nás téměř neznámé akty ve Vídni žijícího rodáka z Brumlova u Krnova Rudolfa Koppitze, portréty a akty Rudolfa Schneidera–Rohana, snímky grafičky a fotografky časopisu Světozor Marii Stachové, dokumentární záběry jednoho z prvních fotografů cikánů Viktora Richtera nebo teprve nedávno představené surrealistické koláže básníka Vítězslava Nezvala. Na výstavě jsou zastoupeni také představitelé německé avantgardy, kteří u nás alespoň po určitou dobu žili: fotografka Grete Popper, John Heartfield, Raoul Hausmann nebo Werner David Feist. V poválečné expozici najdeme dosud nevystavené autorské adjustace snímků Josefa Sudka, poprvé je v přehlídce české fotografie představen socialistický realismus. Vedle tradiční závěsné fotografie sledují kurátoři i její roli v dokumentaci happeningů nebo využití statického obrazu ve videosekvencích. V závěru je výrazně zastoupena tvorba mladých autorů.

Pražská přehlídka nebude pro svou rozsáhlost v této podobě zřejmě reprizována. Jen z části se v příštím roce představí v prestižním Muzeu umění v Bonnu. Přehledová výstava české fotografie byla již dlouho žádoucí. Nezbývá než se těšit, aby českou fotografii dvacátého století shrnula i stejně reprezentativní publikace. Maďarská, polská i slovenská fotografie takovou zásadní knihu už má.

Tomáš Pospěch
Autor je historikem umění a fotografem

Česká fotografie 20. století
Autoři výstavy: Jan Mlčoch, Vladimír Birgus
Pořadatelé: Uměleckoprůmyslové museum v Praze a Galerie hlavního města Prahy
1. část: Uměleckoprůmyslové museum v Praze, 23. 6. – 25. 9. 2005
2. část: Dům U Kamenného zvonu, Galerie hlavního města Prahy, 29. 6. – 9. 10. 2005
3. část: Městská knihovna, Galerie hlavního města Prahy, 1. 7. – 9. 0. 2005
Více k výstavě: www.ceskafotografie.com