Výstava je pořádána v rámci mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Jeden svět v Opavě a v rámci oslav 15 let vzniku Slezské univerzity v Opavě

Mezinárodní festival dokumentárních filmů JEDEN SVĚT 2006 Opava
Datum konání: 13. – 17. 3. 2006
Záštita: hejtman Moravskoslezského kraje Ing. Evžen Tošenovský a primátor Ing. Zbyněk Stanjura
Pořadatelé: Společnost Člověk v tísni ve spolupráci se Slezskou univerzitou v Opavě.
Slezská univerzita v Opavě, jedna z nejmladších českých veřejných vysokých škol si brzy bude připomínat 15 let své existence. Dnes má Slezská univerzita téměř pět tisíc studentů a její aktivity se odvíjejí v Opavě, Karviné a Krnově.
Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě, jak její název napovídá, soustřeďuje pracoviště věnující se jak společenským, tak přírodním vědám. Svazek studijních programů a oborů navíc dotváří známý Institut tvůrčí fotografie, jehož kombinované bakalářské a magisterské studium si dokázalo získalo národní a v mnohém směru i mezinárodní prestiž. Také v letošním roce je Institut tvůrčí fotografie hlavním organizátorem festivalu Jeden svět v Opavě.
Kontakt: Mgr. Jiří Siostrzonek, tel.: 776 185 199, e-mail: jiri.sio@post.cz>www.slu.cz
Promítací místo: Klub Classic No. 5 (bývalé kino Odboj), Hálkova 32, Opava-Kateřinky, tel.: 776 185 199

Tři kontinenty, 19 zemí, sedm měsíců natáčení

    Dokumentaristický projekt Marka Vítka a Radana Šprongla, jehož úvodní díl dnes otiskují LN a vysílá Česká televize, mapuje působení českých vojáků po celém světě. Jedná se zřejmě o první seriál, který přibližuje život českých vojáků v rozpáleném Iráku, v zasněžených kosovských horách, v diamantových dolech uprostřed džungle africké Sierry Leone nebo v zapomenutých koutech Konga, kde zemřelo nejvíce lidí od druhé světové války.
    Během výroby dokumentů, která trvala sedm měsíců, projeli jejich autoři 19 zemí tří kontinentů. Uskutečnili zhruba 40 letů vrtulníky, dopravními, vojenskými i nákladními letadly. Na lodích, v džípech, v nejrůznější vojenské technice i v polorozpadlých afrických autech najezdili přes dvacet tisíc kilometrů. Projekt vznikl za finanční podpory ministerstva obrany a ministerstva zahraničních věcí. V rámci seriálu budou představeny české mise v Libérii, Iráku, Afghánistánu, Bosně, Sieře Leone, Gruzii, Kosovu a Kongu.
    Mediálním partnerem projektu jsou i Lidové noviny, jejichž fotograf Michal Novotný se celé akce zúčastnil.

Každý tisící se už domů nevrátil

    Polistopadové Československo a později Česká republika vyslaly do zahraničí celkem šestnáct tisíc vojáků. Čtrnáct z nich zaplatilo životem.
    Bosna, Kosovo, Libérie, Irák... Tyto a další země spojuje nejen fakt, že v uplynulých letech prošly – či stále procházejí – ozbrojeným konfliktem. Také zde působili – či stále působí – i čeští vojáci.
    První „polistopadové“ zkušenosti získávalo 200 českých a slovenských vojáků v roce 1991 při operaci Pouštní bouře v Kuvajtu a Iráku. Tehdejší velitel protichemické jednotky Ján Való vzpomíná, že naše působení v Zálivu bylo hodnoceno velmi dobře. „Stal jsem se dokonce součástí velení celé operace v saúdskoarabském Rijádu.“
    Naše aktivita v oblasti Perského zálivu trvá dodnes. V jihoirácké Basře působí už více než rok stovka příslušníků Vojenské policie. Za úkol mají především výcvik nových iráckých bezpečnostních složek. Tisíce „nových“ policistů, kteří prošli náročným kursem, už působí v iráckých městech. „Policie i armáda se po pádu Saddáma prakticky rozpadly, nahradit je můžeme jenom my,“ říká jeden z účastníků kursu. Své jméno však do médií sdělit nechce. Strach z pomsty Saddámových přívrženců je tady stále velký.
    Tradičně nejsilnější zastoupení mají ovšem naši vojáci na Balkáně, kde působí nepřetržitě od roku 1992. Už první osvobozovací mise UNPROFOR se zúčastnilo 2250 českých vojáků, z nichž tři v bývalé Jugoslávii zahynuli. Letos 1. srpna převezmou Češi dokonce roli vedoucí země mnohonárodnostní brigády „Střed“ v Kosovu. Ani zde se však naše přítomnost neobešla bez obětí. Dva vojáci zde zahynuli v roce 2002 při nehodě obrněného transportéru. Celkem zemřelo v zahraničních misích 14 českých vojáků - většina při dopravních nehodách, několik ovšem i přímo v boji. Týdny příprav Armáda se snaží omezit ztráty na minimum pomocí náročného výcviku. Pro vojáka, který odlétá na zahraniční misi, začíná zvláštní režim už několik týdnů před nasazením. Musí projít psychologickým vyšetřením a testem zdatnosti, absolvovat jazykovou průpravu se zaměřením na vojenskou angličtinu a v neposlední řadě poznat zvyky obyvatel země, do které jede. „Cvičí se různé epizody, jako například obrana při přepadení jedoucího konvoje nebo obsazení nějakého objektu. Jde o to, abychom byli připraveni na nejrůznější situace, kdy může jít o život,“ říká mluvčí vojenských policistů Jan Čermák.

Balkán a oblast Perského zálivu nejsou ovšem zdaleka jedinými místy, kam jsou čeští vojáci vysíláni. Od dubna 2002 přibyl mezi „české mise“ Afghánistán, kde 111 vojáků ze speciálních jednotek pátralo v neprostupných horách po členech teroristické sítě Al Kajda a hnutí Taliban. Za neméně náročné lze označit i mise v Libérii, Sieře Leone, Gruzii či Kongu.

České mise v číslech
* Do dnešního dne bylo do zahraničí vysláno zhruba 16 tisíc vojáků
* V současnosti působí v zahraničí 640 příslušníků české armády
* V zahraničí zahynulo celkem 14 českých vojáků Pramen: Ministerstvo obrany

Česká mise (seriál o nasazení českých vojáků v zahraničí, který byl vysílán na České televizi a vycházel v Lidových novinách v létě 2005.   7. 7. Úvodní díl, 14. 7. Libérie, 21. 7. Irák, 28. 7. Afghánistán, 4. 8. Bosna, 11. 8. Sierra Leone, 18. 8. Gruzie, 25. 8. Kosovo, 2. 9. Kongo)

MAREK VÍTEK, PETR VRABEC, Autoři pracují v agentuře A-NEWS