18/1/2006
Výstava fotografií Roberta Knotha “Poloviční život”
Robert Knoth, Denis Chajazov může po pěti operacích chodit, 2001 |
Galerie Opera, Divadlo Jiřího Myrona, Čs. legií 14, Ostrava, od 19. 1. do 26. 2. 2006.
V galerii Opera v Divadle Jiřího Myrona v Ostravě bude od až 19. ledna do 26. února 2006 fotografií vystaven soubor dokumentárních snímků předního nizozemského fotografa Roberta Knotha s názvem „Poloviční život - Lidské osudy poznamenané jaderným odpadem z ruského zařízení Majak“.
Výstavu pořádá Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě ve spolupráci s Institututem tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě a ekologickou organizací Greenpeace v Praze.
Výstavu zahájí 19. 1. 2006 v 17 hodin prof. Vladimír Birgus a Mgr. Jiří Siostrzonek.
Robert Knoth, Šestnáctiletý Ramzis Fajzulin se narodil s vodnatelností hlavy, 2001 |
|
Robert Knoth, Deformované embryo v embryologickém muzeu v Čeljabinsku, 2001 |
|
Robert Knoth, Vafir Gusmanov chodí jen s pomocí berlí a nemůže pracovat na poli nebo lovit, 2001 |
Černobílé fotografie Roberta Knotha zachycují běžný každodenní život obyvatel ruské vesnice Musljumovo a blízkého okolí. Lidé, které Knoth fotografuje, však nežijí normálním životem. Obrazy z ulic a domovů nenápadným způsobem dokumentují jejich osudy, které ovlivnil jaderný průmysl a nezodpovědné jednání jeho provozovatelů. Vesnice Musljumovo totiž leží na Urale v čeljabinském regionu, asi 1400 kilometrů od Moskvy, ale jenom 30 kilometrů od největšího jaderného komplexu na světě Majak. Ten byl od roku 1948 nejdůležitějším sovětským zařízením na výrobu plutonia a zpracovávání vyhořelého jaderného paliva. Jeho historie je jedním dlouhým řetězem jaderných katastrof, ekologických havárií a hazardování s lidskými životy. Mezi lety 1948-56 vypouštěl závod vysoce radioaktivní tekuté odpady přímo do nedaleké řeky Teči, kterou více než 124 tisíc tamních obyvatel využívalo jako zdroj pitné vody a bylo tak vystaveno obrovským dávkám radioaktivity. Udává se, že 8 tisíc z nich zemřelo na následky ozáření. V roce 1957 se kovový tank s vysoce radioaktivním odpadem přehřál a explodoval. Došlo k jaderné havárii, při níž bylo radioaktivitou zasaženo více než 23 tisíc km² a postiženo na 270 tisíc lidí, z nichž jenom 10 tisíc bylo evakuováno. Až výbuch jaderného reaktoru v Černobylu v roce 1986 předčil následky této jaderné katastrofy. Celých 16 let bylo z Majaku vypouštěno ohromné množství tekutého radioaktivního odpadu do jezera Karačaj, které v horkém létě roku 1967 vyschlo. Rozfoukaný radioaktivní prach tehdy postihl přes 40 tisíc lidí. Sovětský režim všechny tyto katastrofy tajil. Ale i dnes je situace mnoha lidí v okolí Majaku tragická. Přibližně polovina z dvou a půl tisíce obyvatel Musljumova je sterilních, třetina všech novorozenců má fyzickou vadu a téměř každý obyvatel trpí některou chronickou nemocí.
Nizozemský fotograf Robert Knoth (nar. 1963) přišel v roce 2000 do této vesnice s bohatými zkušenostmi válečného fotoreportéra, který zobrazoval utrpení lidí v Somálsku, Afghánistánu, Angole, Kosovu a dalších bolavých částech světa, publikoval v tak prestižních denících a časopisech, jakými jsou Daily Telegraph, De Volkskrant, Sunday Herald, Süddeutsche Zeitung, Stern, Die Zeit nebo Mother Jones Magazine a který měl na svém kontě několik významných cen ve světové soutěži novinářské fotografie World Press Photo. Svůj soubor Poloviční život, na němž pracoval dva roky, složil ze dvou částí – jednak z bezprostředních dokumentárních snímků v tradici humanistické fotožurnalistiky, jednak ze statických čtvercových portrétů, které svou centrální kompozicí a sugestivními pohledy přímo do kamery připomínají sociologické portréty Augusta Sandera či Walkera Evanse, ale také třeba Antanase Sutkuse, jehož portrétní tvorbu jsme mohli nedávno vidět v Domě umění v Opavě. Knoth se nesnažil o vnějškové efekty a neobvyklou obrazovou skladbu, protože především chtěl vytvořit co nejautentičtější snímky. Snažil se jimi upozornit na tragédie obyvatel okolí Majaku, na nichž se tak krutě podepsala nezodpovědnost a arogance mnohých sovětských činovníků, kteří se tak málo starali o osudy obyčejných lidí. Ukazuje děti, které přišly na svět s Downovým syndromem, starou ženu, která následkem jaderné havárie oslepla, dívku stojící před školní tabulí se svěšenýma rukama, protože jimi nemůže pohnout, dvacetiletého mladíka, který větší část ze svého života strávil v nemocnicích, radioaktivním zářením zdeformovaná embrya v embryologickém muzeu v Čeljabinsku. Ale také fotografuje mladé lidi na diskotéce nebo muže na lovu kachen a ukazuje, že i v těchto strašných podmínkách touží lidé po normálním životě.
Knothovy výmluvné fotografie jsou mimořádné účinným pomocníkem ekologické organizaci Greenpeace v jejím úsilí o záchranu naší planety.
Robert Knoth se narodil v roce 1963 v Rotterdamu. Rok studoval na výtvarné akademii v Utrechtu. V letech 1990-94 se živil jako fotograf rockových hvězd, od té doby pracuje jako fotoreportér pro různé holandské i zahraniční deníky a časopisy. Fotografoval válečné konflikty a různé dramatické situace v mnoha zemích. Získal řadu cen v soutěži holandské novinářské fotografie Zilveren Camera, v roce 1999 obdržel 2. cenu v kategorii Lidé ve zprávách ve World Press Photu.
Výstavu doprovází padesátistránková publikace Half Life s fotografiemi Roberta Knotha a texty Antoinette de Jong a Mika Townsleyho v angličtine a ruštině. Více o putovní výstavě Greenpeace na speciálních webových stránkách http://www.greenpeace.cz/majak/
Redakce