11/1/2005
Praha-Varšava-Bratislava
Studentské práce Institutu tvůrčí fotografie FPF SU v Opavě.
Galerie U Mloka, Olomouc, 31. 5. – 11. 6. 2004.
Institut tvůrčí fotografie Filozoficko-přírodovědecké fakulty v Opavě je dnes největší českou vysokou fotografickou školou a současně jedinou školou, která poskytuje výuku fotografie v kombinovaném studiu. Vystavené fotografie několika vybraných studentů této školy byly vytvořeny jako klauzurní, bakalářské nebo magisterské diplomové soubory, tedy jako volná tvorba omezená nanejvýš počtem předkládaných prací, ale nikoliv už tématem, užitou technikou, formátem a způsobem adjustace. Pro výstavu doprovázející multikulturní festival Křižovatky byly vybrány takové práce, které se zabývají mapováním života v České republice, Polsku nebo na Slovensku a jsou věnovány některým specificky současným kulturním fenoménům uvedených zemí, jako jsou mobilní telefony, konzumní způsob života, volba z širokého rejstříku nabízejících se životních, módních stylů a identit, vyrovnávání se s komunistickou minulostí nebo německý odsun.
Galerie U Mloka, Olomouc, 31. 5. – 11. 6. 2004.
Institut tvůrčí fotografie Filozoficko-přírodovědecké fakulty v Opavě je dnes největší českou vysokou fotografickou školou a současně jedinou školou, která poskytuje výuku fotografie v kombinovaném studiu. Vystavené fotografie několika vybraných studentů této školy byly vytvořeny jako klauzurní, bakalářské nebo magisterské diplomové soubory, tedy jako volná tvorba omezená nanejvýš počtem předkládaných prací, ale nikoliv už tématem, užitou technikou, formátem a způsobem adjustace. Pro výstavu doprovázející multikulturní festival Křižovatky byly vybrány takové práce, které se zabývají mapováním života v České republice, Polsku nebo na Slovensku a jsou věnovány některým specificky současným kulturním fenoménům uvedených zemí, jako jsou mobilní telefony, konzumní způsob života, volba z širokého rejstříku nabízejících se životních, módních stylů a identit, vyrovnávání se s komunistickou minulostí nebo německý odsun.
Institut tvůrčí fotografie Filozoficko-přírodovědecké fakulty v Opavě je dnes největší českou vysokou fotografickou školou a současně jedinou školou, která poskytuje výuku fotografie v kombinovaném studiu. Vystavené fotografie několika vybraných studentů této školy byly vytvořeny jako klauzurní, bakalářské nebo magisterské diplomové soubory, tedy jako volná tvorba omezená nanejvýš počtem předkládaných prací, ale nikoliv už tématem, užitou technikou, formátem a způsobem adjustace. Pro výstavu doprovázející multikulturní festival Křižovatky byly vybrány takové práce, které se zabývají mapováním života v České republice, Polsku nebo na Slovensku a jsou věnovány některým specificky současným kulturním fenoménům uvedených zemí, jako jsou mobilní telefony, konzumní způsob života, volba z širokého rejstříku nabízejících se životních, módních stylů a identit, vyrovnávání se s komunistickou minulostí nebo německý odsun.
Slovenský fotograf Andrej Balco se ve své volné tvorbě věnuje černobílé dokumentární fotografii, ve které si všímá především sociálních vazeb, nové tváře současného Slovenska – velkoměstského života, forem současné masové zábavy, reklamních akcí, soutěží, striptýzů a podobně. V barevných snímcích stojících na pomezí sociální a subjektivně dokumentární fotografie načrtává další slovenská fotografka Lucia Nimcová mozaiku možných údělů slovenské ženy, kdežto polský fotograf Grzegorz Dabrowski si všímá spíše tradičních podob rolnického života v úzkém sepjetí s náboženstvím obyvatel východního Polska. Těžké zkušenosti cizince žijícího v České republice zúročil ve svých černobílých sociálně dokumentárních snímcích Vladimír Krynytsky. V souboru Kus života načerno zachytil životní podmínky ukrajinských dělníků v Olomouci. Výrazně stylizované dokumentární fotografie vytváří Jan Bartoš, který už ve svém prvním souboru Orbit GSM reagoval na současné principy mezilidské komunikace – svět mobilů, prostředků moderní reklamy a komunikace.
Přes nepochybně silné zastoupení dokumentární fotografie a neobyčejný zájem o tento žánr je Institut tvůrčí fotografie univerzální školou, kde vedle dokumentu najdeme řadu dalších přístupů k výtvarné fotografii. Dosud stále aktuální trendy konceptuálně laděné inscenované fotografie na škole zastupuje například Daniela Dostálková souborem Life manual. S ironickým odstupem zde ve stylu návodů k upotřebení nejrůznějších výrobků, za pomocí ideogramů, hesel a klinicky čisté grafické úpravy ztvárnila návod na užívání základních životních hodnot a dovedností spjatých s obyčejnými denními činnostmi – čištění zubů, česání vlasů, líbání, řízení automobilu, čtení knihy, sázení květin, vaření kávy, sledování televize, pojídání čokolády a poskytla nám tak návod „jak máme žít“. Přirozenou součástí tohoto souboru je „podvratnost“, - parazitování na světě reklamy, jejich klišé a stereotypů. Jan Vaca ve své tvorbě systematicky tematizuje otázky česko-německého soužití a složité historie česko-německých pohraničních oblastí. V souboru Ústí/Aussig formou montáže konfrontoval fotografie německých vojáků a pohledů do současných ulic Ústí nad Labem. Na těžko vymezitelném pomezí dokumentární a inscenované fotografie se pohybují fotografické komparace Martina Plitze. Při realizaci tohoto souboru vyhledal ženy, jejichž štěstím zářící tváře se objevovaly v padesátých letech na obálkách časopisu Vlasta, a nafotografoval je po mnoha letech ve stejných pozicích a při obdobných pracovních činnostech.
V rozsahem skrovných prostorách Galerie U Mloka jsou tak představeny výběry několika fotografií ze studentských souborů, které postihují stručný přehled různorodých poloh současné tvorby studentů Institutu tvůrčí fotografie a současně témat, které jsou pro společnost v České republice, na Slovensku a v Polsku aktuální.
Tomáš Pospěch
Upravené úvodní slovo
Slovenský fotograf Andrej Balco se ve své volné tvorbě věnuje černobílé dokumentární fotografii, ve které si všímá především sociálních vazeb, nové tváře současného Slovenska – velkoměstského života, forem současné masové zábavy, reklamních akcí, soutěží, striptýzů a podobně. V barevných snímcích stojících na pomezí sociální a subjektivně dokumentární fotografie načrtává další slovenská fotografka Lucia Nimcová mozaiku možných údělů slovenské ženy, kdežto polský fotograf Grzegorz Dabrowski si všímá spíše tradičních podob rolnického života v úzkém sepjetí s náboženstvím obyvatel východního Polska. Těžké zkušenosti cizince žijícího v České republice zúročil ve svých černobílých sociálně dokumentárních snímcích Vladimír Krynytsky. V souboru Kus života načerno zachytil životní podmínky ukrajinských dělníků v Olomouci. Výrazně stylizované dokumentární fotografie vytváří Jan Bartoš, který už ve svém prvním souboru Orbit GSM reagoval na současné principy mezilidské komunikace – svět mobilů, prostředků moderní reklamy a komunikace.
Přes nepochybně silné zastoupení dokumentární fotografie a neobyčejný zájem o tento žánr je Institut tvůrčí fotografie univerzální školou, kde vedle dokumentu najdeme řadu dalších přístupů k výtvarné fotografii. Dosud stále aktuální trendy konceptuálně laděné inscenované fotografie na škole zastupuje například Daniela Dostálková souborem Life manual. S ironickým odstupem zde ve stylu návodů k upotřebení nejrůznějších výrobků, za pomocí ideogramů, hesel a klinicky čisté grafické úpravy ztvárnila návod na užívání základních životních hodnot a dovedností spjatých s obyčejnými denními činnostmi – čištění zubů, česání vlasů, líbání, řízení automobilu, čtení knihy, sázení květin, vaření kávy, sledování televize, pojídání čokolády a poskytla nám tak návod „jak máme žít“. Přirozenou součástí tohoto souboru je „podvratnost“, - parazitování na světě reklamy, jejich klišé a stereotypů. Jan Vaca ve své tvorbě systematicky tematizuje otázky česko-německého soužití a složité historie česko-německých pohraničních oblastí. V souboru Ústí/Aussig formou montáže konfrontoval fotografie německých vojáků a pohledů do současných ulic Ústí nad Labem. Na těžko vymezitelném pomezí dokumentární a inscenované fotografie se pohybují fotografické komparace Martina Plitze. Při realizaci tohoto souboru vyhledal ženy, jejichž štěstím zářící tváře se objevovaly v padesátých letech na obálkách časopisu Vlasta, a nafotografoval je po mnoha letech ve stejných pozicích a při obdobných pracovních činnostech.
V rozsahem skrovných prostorách Galerie U Mloka jsou tak představeny výběry několika fotografií ze studentských souborů, které postihují stručný přehled různorodých poloh současné tvorby studentů Institutu tvůrčí fotografie a současně témat, které jsou pro společnost v České republice, na Slovensku a v Polsku aktuální.
Tomáš Pospěch
Upravené úvodní slovo
