Podle osnov avantgardního fotografa, pedagoga a teoretika Jaromíra Funkeho (1896–1945) se na škole proslulé pod názvem uvedeným hned na obálce nové knihy učilo v dekádě 1935–1944. Autor textu Gabriel Fragner je vnukem jedné z Funkeho žaček Věry Gabrielové, takže má k tématu osobní vztah. Práci otevírá historií a organizací školy, aby podrobně vyhodnotil systém výuky, uplatňovaný po příchodu Jaromíra Funkeho. Dokumentuje jej stěžejními příklady praktických výsledků v okruzích struktura – povrch; těleso (předmět) v prostoru; reklama; portrét – člověk – akt; reportáž – žánr; krajina – architektura – plastika. Výklad sleduje zejména dlouhodobý vliv pedagogových myšlenek, totiž to, nakolik se promítaly do praxe stovky absolventů dokonce i v poválečné době, která stála jejich učitele život. Rozkrývá tak zastřené rysy moderních dějin. Ukazuje, že Funkeho působení napomohlo vzniku mnoha fotografií, jež dávno počítáme k zlatému fondu české kultury minulého století. Vše doplňují nástiny osudů protagonisty v kombinaci s medailony nejvýraznějších autorů obdařených jeho školením. Fragner těžil poznatky z rozhovorů s pamětníky a pamětnicemi a zapomínané tvůrce vyzdvihuje analýzami jejich děl i bohatou obrazovou přílohou.

Jedná se o knižní vydání jedné z četných diplomových prací, vznikajících na Institutu tvůrčí fotografie Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě. Autor ji obhájil na podzim 2015. Institut ostatně zveřejňuje bakalářské, diplomové i disertační práce na svých webových stránkách. Viz <http://www.itf.cz/dokumenty/fpf-dp-2015-funkeho-zaci-na-sgs-v-praze-fragner-gabriel-small.pdf>.

Vydal / ITF FPF Slezské univerzity, Opava a KANT, Praha, 2016

Text / Gabriel Fragner

Grafická úprava / Jan Forejt

Měkká vazba, formát 23,5 × 16,5 cm

160 stran, sazba česká