Menu

29/10/2004

VÍT ŠIMÁNEK – POHLEDY NEMOCNÝCH

 V Galerii Velryba (Opatovická 24) v Praze se od 3. listopadu do 5. prosince 2004 uskuteční výstava fotografií absolventa Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě Víta Šimánka s názvem POHLEDY NEMOCNÝCH.
Vernis
áž se koná 2. listopadu 2004 v 18 hodin.
Kur
átor výstavy: Vladimír Birgus

V cyklu Pohledy nemocných se snažím převést do vizuální podoby pocity nemocných lidí, ležících např. v horečkách, postižených mozkovou příhodou, či ve stavech, kdy jsou napůl v bezvědomí, zkrátka jak skrze svou nemoc vnímají své okolí. Jde mi o to, aby tyto snímky svým obsahem těžko převeditelným do slov, diváka vtáhly do obrazu a přiblížily zdravému člověku, který třeba nikdy prostředí nemocnice nepoznal, co vše nemocný vnímá, co vidí a prožívá."

t Šimánek

Jen málo českých fotografů mladší generace se věnuje něčemu tak málo lukrativnímu, jako je dokumentární fotografie, s takovou urputností a zájmem, tak dlouho a s tak dobrými výsledky jako jednatřicetiletý Vít Šimánek. Na některých svých cyklech pracuje už mnoho let, občas je opouští, aby se mohl věnovat něčemu jinému, ale pak se zase vrací s novým nadšením. Platí to třeba o rozsáhlém souboru Republika Žižkov, postupně rozšiřovaném od poloviny devadesátých let. Vít Šimánek sice nepochází přímo z Žižkova, ale tuto čtvrť dělníků, Romů, Ukrajinců i mladých bohémů dobře zná, vždyť už dlouho pracuje jako sanitář v tamní nemocnici. Intenzivně fotografuje v žižkovských hospodách a na fotbalových zápasech Viktorky, na dvorcích žižkovských činžáků a chodnících žižkovských ulic, při žižkovském masopustu, v bytech několika Žižkováků, jejichž důvěru postupně získal. Postupně tak skládá trochu nostalgický, trochu bizarní, trochu humorný a trochu smutný obraz této specifické části Prahy, který má konkrétní rovinu sociologického dokumentu o prolínání tradičního životního stylu dělnické čtvrti a unifikovaného způsobu života moderního velkoměsta, ale i obecnější rovinu, v níž příliš nezáleží, kde a kdy snímky vznikly. Šimánek svůj pohled na Žižkov naposledy představil loni na společné výstavě s kolegou ze skupiny Rovnýma nohama Karlem Tůmou, studentem fotografie na pražské FAMU.

Druhé téma, které Šimánek už dlouho zpracovává, je život Romů. Věnuje se mu samozřejmě hlavně ve svých fotografiích, ale o romských motivech v české fotografii napsal i výtečnou teoretickou diplomovou práci na závěr svého studia na Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě. I on zobrazuje Romy pod vlivem neopomenutelného Koudelkova vzoru s určitou dávkou romantiky, ale více než specifika v jejich životě hledá koncentrovanou podobu elementárních životních hodnot.

A konečně třetím velkým tématem je pro Šimánka nemocnice, tedy prostředí, v němž téměř denně trávil sám mnoho času. V žižkovské nemocnici vytvořil nejenom řadu humanistických černobílých fotografií, citlivě a obrazově vytříbeně ukazujících bolest, stáří a nemoc a současně i lidskou vzájemnost a schopnost pomáhat potřebným, ale i mimořádně silný obraz neúprosného plynutí času v komparacích současných portrétů pacientů s jejich starými fotografiemi z občanských průkazů. Nedávno se rozhodl fotografovat v nemocnici barevně. Postupně pak vytvořil cyklus Pohledy nemocných, složený z expresivně působících rozostřených záběrů, sugerujících pohledy na nemocniční prostředí očima nemocných pacientů. Některé fotografie jakoby ukazují ruce, nohy a další detaily vlastních těl pozorovatelů, jiné zachycují nemocniční chodby, láhev s čajem nebo vánoční stromeček prizmatem jejich horečnatých pohledů, na dalších zůstávají jen téměř abstraktní rozmazané obrazce. Šimánek dovede nápaditě využívat psychologických aspektů různých barev, které obohacují už tak emotivně silné záběry o další dimenzi. Je zřejmé, že v cyklu Pohledy nemocných vytvořil své dosud nejlepší dílo, které svrchovaně současnou formou v sobě propojuje rysy humanistické fotoreportáže a subjektivního dokumentu i výtvarné a dokumentární fotografie.

Vladimír Birgus

 

In the cycle Eyes of the Ill I am trying to visualize feelings of ill people lying for example fevered, stricken by apoplexy or in states when they are half unconscious, simply the way they perceive their surroundings through their illness. My concern is to draw the spectator into the picture the contents of which can hardly be expressed in words and to unveil to a healthy man who perhaps has never got to know hospital environment what all an ill person can sense, see and experience."

V
ít Šimánek

Only a few Czech photographers of the younger generation have devoted themselves to something so financially unrewarding as documentary photography with such stubborn persistence and single-minded interest, for such a long period of time, and with such excellent results as the thirty year-old Vít Šimánek. He has worked on some of his series for many years, sometimes abandoning them for a time to devote himself to other things, but returning with renewed zeal. This is true for instance of the extensive series Republic of Žižkov, which he has gradually developed since the mid-nineties. Vít Šimánek himself does not come from the Žižkov district, but is familiar with this neighborhood of workers, Roma, and Ukrainian illegals as well as young bohemians, having worked for a long time as a medical orderly in the local hospital. He photographs intensely in the Žižkov pubs, at the local football team Viktorka's matches, in the backyards of Žižkov tenement houses, in Žižkov's streets, during the Žižkov Carnival, and in the flats of the several Žižkovites whose confidence he has gradually gained. Little by little, he has put together a partly nostalgic, partly bizarre, partly humorous and partly somber picture of this specific Prague neighborhood, that has the concrete level of a sociological documentary about the overlapping of the traditional lifestyle of a working-class neighborhood with the unified lifestyle of a present-day metropolis, while it also retains a more universal level, where it does not in fact really matter when and where the pictures were taken. Most recently, Šimánek presented his perspective on Žižkov last year at a joint exhibition with his colleague from the group Rovnýma nohama (Deep End) Karel Tůma, a student of photography at FAMU in Prague.

Another subject that Šimánek has been working on for a long time is the life of the Roma community. Though he treats this subject primarily in his photography, he has also written an excellent theoretical diploma work about Roma motives in Czech photography as his graduation work at the Institute of Creative Photography of the Silesian University in Opava He also depicts the Roma, under the unforgettable influence of Josef Koudelka, with some degree of romanticism, but rather than looking for the specific features of their life he searches for a concentrated form of elementary human values.

Last but not least, a third large subject for Šimánek is the hospital, an environment where he spends a considerable amount of time almost daily. In the Žižkov hospital he created not only a number of black-and-white humanist photographs, sensitively and with great aesthetic cultivation showing pain, old age and illness, and at the same time human sympathy and an ability to help the needy - but also an exceptionally strong image of the ruthless passage of time in his comparisons of present-day portraits of patients with their aged identification photographs. Recently he decided to take color photographs in the hospital. Gradually, he created the series Eyes of the Ill (Pohledy nemocných), composed of expressively unfocussed shots, suggesting the perspective on the hospital environment through the eyes of the sick. Some photographs as it were show the hands, feet and other details of the bodies of the observers, others capture hospital corridors, a carafe of tea, or a Christmas tree through the prism of their feverish eyes, while others are almost abstract and unfocused patterns. Šimánek's originality lies in being able to exploit the psychological aspects of various colors, which enrich the already emotionally strong shots and add another dimension. It is evident that with Eyes of the Ill he has created his best work so far, joining together in a completely contemporary form the features of humanistic photo-reportage with those of the subjective documentary, as well as with aspects of art and documentary photography.

Vladimír Birgus

 

O autorovi:

Vít Šimánek narozen 6.10.1973 v Praze. V roce 1992 vystudoval gymnázium v Praze. Od roku 1993 pracuje jako sanitář v nemocnici Na Žižkově v Praze. V roce 2003 absolvoval magisterské studium na Institutu tvůrčí fotografie v Opavě. Od roku 2002 spolupracuje s nadací Člověk v tísni. Je zakládajícím členem fotografické skupiny Rovnýma nohama. Věnuje se dlouhodobým dokumentárním projektům. Žije v Praze. Kontakt — mobil: +420 721 749 759 e-mail: vitsimanek@post.cz

Vít Šimánek born on the 6th of October 1973 in Prague. In 1992 he finished a secondary school and since 1993 he has been working as an orderly in a hospital at Žižkov in Prague. In 2003 he was aworded an M.A. degree after completing studies at the Institute of Creative Photography in Opava. Since 2002 he has been cooperating with a foundation People in Need. He is a founder member of a photographic group Rovnýma nohama (Deep End). He dedicates himself to long-term documentary projects. He lives in Prague.

Samostatné výstavy / Individual exhibitions: 1998 Republika Žižkov, Znojmo, Galerie Taurus; Fotografie 1996 - 98, Opava, Kabinet fotografie Slezského zemského muzea; 2000 Republika Žižkov, Praha, Žižkovské divadlo Járy Cimrmana (s L. Rudinskou); 2001 Republika Žižkov, Brno, Galerie FOMA; 2002 Fotografie 1996 - 2001, Uherské Hradiště, Kino Hvězda; Republika Žižkov, Olomouc, Galerie U mloka; Republika Žižkov, Praha, Palác Akropolis; 2003 Inter homines, Praha, Komunikační prostor Linhartovy nadace (s K. Tůmou); Inter homines, Mariánské Lázně, Galerie Atrium (s K. Tůmou); 2004 Republika Žižkov, Vídeň, Galerie auf der Pawlatsche;

Skupinové výstavy (výběr) /Group exhibitions (selection): 1997 Nová jména, Praha, Pražský dům fotografie; Institut tvůrčí fotografie 25/5, Praha, Národní technické muzeum; Czech Press Photo, Praha, Staroměstská radnice; 1998 Institut tvůrčí fotografie, Bratislava, Dielo Centrum; 2000 Czech Press Photo, Praha, Staroměstská radnice; 2001 Talentinum, Praha, České centrum fotografie; 2002 Zlín a jeho lidé, Zlín, Městské divadlo; Očernění, Praha, Divadlo Archa; Konfrontace, Praha, Pražský dům fotografie, České Budějovice, Galerie Měsíc ve dne; 2003 Romové v České repub-lice, České centrum, Brusel, Vídeň; Z okraje do středu, České Budějovice, C.K.Solnice; Klauzurnía diplomové práce ITF, Opava, Dům umění; 2004 Rovnými nohami, Bratislava, Galéria Profil; Roma - Stadt und Land, Berlín, Studio im Hochhaus; Etnické a národnostní menšiny v České republice, Praha, Pasáž Lucerna;

Ocenění /Awards: 1997 Nová jména - hlavní cena v dokumentární části soutěže pro mladé české fotografy do 35-ti let; Czech Press Photo - 3. cena v kategorii Reportáž; 2001 Talentinum -1. cena v dokumentární části soutěže; 2004 Cena Jaromíra Funkeho - 4. místo

Galerie Velryba, Opatovická 24, Praha 1
3. listopadu — 5. prosince 2004
Otevřeno: po — pá 12 — 21, so 11 — 21, neděle 15 — 23 hod.
Velryba Gallery, Opatovická 24, Prague 1
November 3, to December 5, 2004
Open:Mo — Fri 12a.m. — 9p.m., Sa 11 a.m. — 9p.m., Sunday 3—11 p.m.

Partner