Foto, 2014, č. 20, s. 68–71.

Českou společnost osmdesátých let s odstupem let sugestivně pojmenovává především Ostrava Viktora Koláře, vesnice Jindřicha Štreita, pohledy na kladenskou ulici z okna bytu Jiřího Hankeho, Pražské výlohy Iren Stehli, chodníky a okna Jaroslava Bárty nebo projekt Český člověk Jana Malého, Jiřího Poláčka a Ivana Lutterera. Ale příhodně ji zachytily i některé na tu dobu netradiční dokumentární soubory, které vytvořil Jan Jindra. Přestože velká část z nich vznikala ještě během Jindrova studia na pražské FAMU, narušovaly dobové kánony a přinášely rozchod s českou dokumentární tradicí, ve které dominovalo důsledné užívání daného světla bez výpomoci blesku, snaha o pojmenování sociálních vztahů a pozitivní nebo aspoň shovívavý pohled. Na FAMU, tehdy jediné vysoké škole s výukou fotografie, v té době vévodila tradiční momentka odvozená z humanistické fotožurnalistiky nebo citově nezúčastněný subjektivní dokument. Jan Jindra se ve svých souborech snažil ve zkratce vystihnout charakteristické fenomény tehdejší společnosti. Vyhledával témata, která vypovídala o rozpadu hodnot v době normalizace a rozporech mezi oficiálními proklamacemi a každodenními životy. Ve svých fotografiích někdy ironizuje nepříliš utěšené stránky tehdejšího života (Jídelní a lůžkové vozy, 1984–1987; Jižní město,  1984–1988; Přijímač, 1988–1989). Jindy používá tvrdého blesku směřovaného přímo od objektivu (soubory Silvestry v hotelu Jalta, 1982–1984; Chalupáři, 1985). Přitom často sleduje místa bezprostředně spjatá se svým životem. Na studentských kolejích na pražském Jižním městě pobýval během studia na FAMU, v jídelních a lůžkových vozech mířících na Slovensko a do Rumunska si přivydělával jako brigádník a Přijímač vznikl během „vojny“.

            I těm více obeznámeným s českou fotografií byly dosud známy jen fotografie z nočních rychlíků a jídelních vozů, které Jan Jindra vytvořil na střední škole (Noční rychlík, 1981) a pro diplomovou práce na FAMU (Jídelní a lůžkové vozy, 1984–1987) nebo Silvestry v hotelu Jalta (1982–1984) připomenuté v novém výběru v pražské galerii Fotograf a ostravské Fiducii přede dvěma lety.

V krátké době dvou silvestrovských nocí v letech 1982 až 1984 zachytil Jan Jindra doslova pod dlažbou Václavského náměstí ve sklepním baru hotelu Jalta orgiastické slavnosti, zvláštní směsici svobodomyslnosti, nevkusu, erotiky a alkoholu; vystoupení nejrůznějších eskamotérů, čísel s postavičkami z českých pohádek doprovázených i jedním z mála striptýzů v prostředí tehdejšího socialistického Československa. V tehdy proklamované rovnostářské společnosti fotografoval bujaré veselí představitelů tehdejší nobility, zasloužilých komunistů, ředitelů a vedoucích, promíchaných s tehdejší subkulturou Václaváku: taxikáři, veksláky a lehkými holkami. Po půlnoci začalo jako z Pandořiny skříňky vyskakovat to pravdivější v nás.

Jan Jindra tyto fotografie vytvářel pro autorskou knížku pro dokumentární cvičení vedené Pavlem Štechou. Pojmenovával v nich fenomény, které se oficiálně v socialistickém Československu nevyskytovaly. Ve svých tvrdě flešovaných záběrech bez vizuálních příkras akcentoval spíše studenost a bezútěšnost, podobně jako Libuše Jarcovjaková, která ve stejné době o několik metrů dále fotografovala vyhlášený T-klub, kde se scházeli gayové a lesbičky.

Negativní obraz společnosti v médiích v osmdesátých letech neexistoval a Jindrovy fotografie proto musely na tehdejšího diváka působit sugestivněji než dnes. Z dnešního odstupu si proto můžeme jen velmi obtížně představit, jak oslovovaly tehdejšího diváka. Alespoň v náznaku nabízí takový pohled Petr Balajka, když krátce po vzniku souboru píše: „Právě Jindrův dokument z hotelových silvestrovských oslav je přesvědčivým důkazem narušení mezilidských vztahů, k nimž u nás došlo; je obrazem samoty člověka a jeho obtížného nacházení přirozenosti a identity.“

            Z dokumentárních aktivit Jana Jindry z osmdesátých let zůstal zcela neznámý dokumentární projekt Chalupáři (1985), který vznikal jako cvičení na FAMU do předmětu Pavla Štechy. Jan Jindra se v tomto nedokončeném souboru pokusil ve zkratce obsáhnout dobově charakteristické páteční vylidňování Prahy. Téměř jednotná pracovní doba a snaha si co nejvíce prodloužit víkend vedla k tomu, že v pátek odpoledne Pražané opouštěli v dlouhých kolonách město, aby se do něj v neděli za tmy opět vraceli. Jan Jindra si našel stanoviště na posledních semaforech u Nuselského mostu. Za denního světla v pátek odpoledne fotografoval naložená auta, portréty posádek a často i výbavu na střešních nosičích nebo na vozících. V neděli v noci s pomocí fleše pak zachycoval jejich návraty. Vedle neestetizovaného užívání blesku směřovaného od objektivu se zde objevuje konceptuálnímu uvažování blízká volba neměnného stanoviště a pevně daného úhlu záběru. Svými východisky fotografie připomínají tehdejší práce Jaroslava Bárty nebo pozdější projekt Chlapi Lukáše Jasanského a Martina Poláka z přelomu osmdesátých a devadesátých let.

Jan Jindra ještě později zachytil listopadové události roku 1989 a spolu s Danou Kyndrovou a Karlem Cudlínem odchod sovětských vojsk v roce 1991. Odchodem okupačních vojsk pak pomyslná léta osmdesátá definitivně končí. Také Jindra se podobně jako mnoz jiní absolventi FAMU začal intenzívně věnovat reklamě, mimo jiné vytvářel pro časopis Softwerové noviny ojedinělé obálky. Trochu jinou kapitolu pak tvoří soubory New York (1993–1995), o místech spjatých s cestami Franze Kafky (Cesty Franze K.  2002–2009) a nebo fotografie z míst, kde pobýval německy píšící básník Rainer Maria Rilke (Vnitřní krajiny, 2008–2013).

Tomáš Pospěch

Info sloupek:

Jan Jindra (*1962)

Absolvent Střední průmyslové školy grafické a Filmové a televizní fakulty Akademie múzických umění, obor Umělecká fotografie (prof. Ján Šmok, doc. Pavel Štecha). Pracuje v ucelených tematických cyklech: Noční rychlík 1981, Silvestry v Hotelu Jalta 1982–1984, Odsun sovětských vojsk 1991, New York 1993–1995, Cesty Franze K.  2002–2009.

V roce 1987 získal ocenění v soutěži Young European Photographers ve Frankfurtu (SRN) a publikoval v kalendáři Deutsche leasing AG. V roce 1990 byl účastníkem výběrového fotografického workshopu v USA (Eddie Adams Workshop III), v roce 1998 se stal řádným členem Samostatných fotografů – designérů v Německu (Bund Freischaffender Foto-Designer  - www.bff.de) V letech 1993–2002 vytvořil více než 100 titulních stran časopisu Softwarové noviny. V roce 2001 získal v Praze první cenu v soutěži Czech Press Photo v kategorii Věda a technika. V roce 2003 obdržel první cenu v soutěži Canon v Polsku. Od roku 2002 působí na Fakultě multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, kde přednáší na Ústavu reklamní fotografie a grafiky.

www.franzkafka.info, www.janjindra.cz