Hromady odpadků, sychravo, zápach, plíseň, žádná elektřina, vodovod, ani záchod. I tak může vypadat reálné bydlení těch, kteří o svou „klasickou“ střechu nad hlavou přišli. Seznamte se díky dokumentárním fotografiím Jindřicha Štreita s domovem bezdomovců a zavítejte na unikátní výstavu Domov (bez) domova. Výstava bude probíhat od 11. – 29. května 2015 na Piazzetě Národního divadla v Praze. Výstava se koná u příležitosti oslav 25. výročí Armády spásy od znovuobnovení své činnosti v České republice.

Fotografie vznikaly v terénu, v zimě roku 2015 a to ve městech, resp. v okolí některých měst, kde působí Armáda spásy – Opava, Ostrava, Přerov, Brno a Šumperk.

„Fotografování probíhalo vždy na bázi dobrovolnosti a vzájemného pochopení mezi člověkem bez domova a mnou. Nikdy nedošlo k sebemenšímu konfliktu. Naopak, díky fotografování jsem se setkal s velmi zajímavými lidmi a jejich osudy,“ vzpomíná na setkání s lidmi bez domova autor výstavy Jindřich Štreit.

Klíčoví byli terénní pracovníci Armády spásy Nafotit v reálném prostředí lidi bez domova není vůbec jednoduché. Pro realizaci fotografií byla nutná klíčová pomoc konkrétních terénních pracovníků Armády spásy, kteří ve svých městech mapují osoby bez domova a místa, kde přebývají. „Bez nich bych ani nebyl schopen soubor fotografií nafotit. Terénní pracovníci znají místa, kde lidé bez domova přebývají, kde si postaví stany nebo si vybudují provizorní obydlí. Jsou s nimi v častém kontaktu,“ říká Jindřich Štreit a doplňuje: „snaží se jim pomoci materiálně, ale i po psychické stránce. Znají jejich potřeby. Zajímají se o jejich zdravotní stav. Vzájemné vztahy jsou velmi úzké. Velmi často jim přinášejí i potraviny nebo je zvou k návštěvě center, kde se mají možnost najíst, provést hygienickou očistu nebo přestát špatné povětrnostní podmínky. Nesetkal jsem se s terénním pracovníkem, který by nebyl vysoce empatický, korektní, slušný, s velikou dávkou citu a pochopení.“

Kontakty pro média Jan F. Krupa, národní ředitel sociálních služeb Armády spásy, jan_krupa@czh.salvationarmy.org, tel.: 737 215 424 Pavla Vopeláková, tisková mluvčí Armády spásy, pavla_vopelakova@czh.salvationarmy.org , tel.: 737 215 409 Autor výstavy Domov (bez) domova Prof. Mgr. Jindřich Štreit Dr.h.c. (5. 9. 1946, Vsetín) Od roku 1963 se koncepčně věnuje fotografování vesnického života. Soustředil se na portrét a na romskou tématiku. V roce 1982 se zúčastnil jako jediný fotograf nepovolené výstavy neoficiálních výtvarných umělců v Praze, kde jeho fotografie vzbudily pozornost StB. Od roku 1991 pracuje na dokumentárních projektech ve Francii, Anglii, Rakousku, Německu, Japonsku, Číně, Brazílii, Maďarsku, Rusku, Ingušsku, Čečensku, Moldávii a v České republice. Jeho díla jsou ve sbírkách předních světových i českých muzeí i ve stálé expozici Národní galerie v Praze. 28. října 2006 mu prezident republiky udělil medaili Za zásluhy o stát v oblasti kultury, výchovy a školství I. stupně. V roce 2009 obdržel Pamětní medaili Univerzity Palackého v Olomouci a Stříbrnou medaili Slezské univerzity v Opavě. V roce 2014 mu Vysoká škola výtvarných umění v Bratislavě udělila čestný doktorát.

O Armádě spásy:

Armáda spásy byla založena roku 1865 Williamem Boothem. V současné době tato křesťanská organizace působí ve 126 zemích světa. V Československu zahájila Armáda spásy práci roku 1919, ale v roce 1950 byla její činnost komunistickým režimem násilně ukončena. K obnovení práce došlo v roce 1990, kdy se Armáda spásy v ČR zaregistrovala jako občanské sdružení. V současné době působí v Praze, Brně, Ostravě, Havířově, Karlových Varech, Krnově, Opavě, Přerově, Šumperku, Jirkově a v Chodově.

Cílem Armády spásy v České republice je fyzická, sociální, morální a duchovní podpora lidí všech věkových kategorií, a to na křesťanských principech. Cílovou skupinou Armády spásy jsou všichni ti, kteří se ocitli v obtížné životní situaci, ale také ti, kteří hledají jakoukoliv duchovní pomoc či oporu. Armáda spásy provozuje sociální zařízení a komunitní centra, ve kterých poskytuje více než 60 registrovaných sociálních služeb. Každý den jejich služeb využívá přes tisíc znevýhodněných osob.