18/7/2014
Lidé a privátní příběhy. Výstava Václava Podestáta promlouvá sice o druhých, ale prozrazuje i něco o něm.
Podestát Krakow 2006 |
OPAVA, KLATOVY, KLENOVÁ - K místům, s nimiž doc. Mgr. Václav Podestát spojil své tvůrčí aktivity, se díky Institutu tvůrčí fotografie (ITF) Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity řadí už více než 15 let také Opava. Doma je však V. Podestát v západních Čechách. Z Kralovic do Klenové, kde nyní vystavuje, to tedy nemá nijak daleko.
Ti, kdo četné prezentační aktivity pedagogů a studentů ITF sledují ze sídelního města Slezské univerzity, považují dodnes za výjimečnou Podestátovu výstavu Lidé instalovanou nejprve v lednu a v únoru 2004 v Kabinetu fotografie Domu umění, na jaře téhož roku v Poznani a do třetice na podzim před deseti lety v Divadle Jiřího Myrona v Ostravě. Její katalog opatřený úvodním textem prof. PhDr. Vladimíra Birguse, vedoucího ITF, a s přesvědčivostí graficky ztvárněný doc. akad. malířem Otakarem Karlasem, dalším z těch, kdo se podílejí na vedení talentů oboru Tvůrčí fotografie, postihl podstatu dlouhodobého cyklu Lidé V. Podestáta bez toho, že by za ním dělal tečku. Necharakterizoval jej jako sociologický dokument, naopak upozornil na autorův vytříbený smysl pro objevování okamžiků na rozhraní skutečnosti a snu a akcentoval i skutečnost, že soubor nevzniká izolovaně od aktuálních proudů ve fotografii.
Když jsme pak zralou osobnost V. Podestáta (1960) připomněli dosud naposledy v závěru loňského roku při příležitosti ohlédnutí za jeho habilitací na Vysoké škole výtvarných umění (VŠVU) v Bratislavě, uvedl, že příprava habilitační práce i habilitační přednášky (v obou rekapituloval vlastní tvorbu, publikační a pedagogickou činnost) si vyžádala jak čas, tak omezení jiných aktivit. „Proto mi v ledničce leží filmy s černobílou tvorbou z posledních dvou let. Snad se na ně teď konečně dostane a některé snímky budu moci zařadit do připravovaného výběru pro výstavu v Galerii Klatovy-Klenová,“ prozradil tehdy.
Čas rovněž kmenovému pedagogovi ITF rychle letí a zmiňovaná výstava v Purkrabství hradu Klenová už několik týdnů probíhá (15. června - 17. srpna). Na vernisáži samozřejmě nechyběl zasvěcený znalec Podestátova díla V. Birgus a v instalovaném souboru se návštěvníci setkají i s ukázkami barevných fotografií, k jejichž veřejné prezentaci přistupuje autor teprve od roku 2008, zatímco s jeho černobílou tvorbou se setkáváme už od poloviny osmdesátých let. Ostatně právě tehdy začal rodák z Kralovic jezdit ze severního Plzeňska na Horní Bečvu do Beskyd na konzultace Institutu výtvarné fotografie Svazu českých fotografů. Jak známo, Horní Bečvě zůstává věrný rovněž ITF; po pracovním setkání v závěru června sem znovu studenti a pedagogové přijedou na počátku října.
Pro letní sezónu Muzea a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici připravil V. Podestát výstavu soch Stanislava Hanzíka (1. července - 28. září), takže se lze nyní na západ Čech vydat jak po jeho tvůrčích, tak kurátorských stopách. A komu by to nestačilo, tomu chebská Galerie 4, nejstarší fotografická galerie v naší zemi, nabízí v době od 4. července do 30. srpna výstavu Monotýpie z cyklu Slovenská fotografie, jíž své práce představuje významný autor a bratislavský vysokoškolský pedagog Ľubo Stacho (1953), jehož dlouholetý úzký vztah k ITF založený především na osobních kontaktech s V. Birgusem a J. Štreitem a projevující se na četných formách spolupráce VŠVU s opavským uměleckým pracovištěm je všem zasvěceným velmi dobře znám.
Ale vraťme se naposledy k souboru Lidé a privátní příběhy V. Podestáta. Platí pro něj plně Birgusova slova, jejichž parafráze zazněla rovněž na červnové vernisáži v Purkrabství hradu Klenová. „Každá Podestátova fotografie spoléhá na vnímavého diváka, na jeho schopnost a ochotu všímat si drobných detailů, objevovat kontrasty i analogie různých motivů v různých prostorových plánech, nacházet někdy až absurdní koexistence několika paralelních dějů, které vytvářejí zvláštní napětí. Téměř vždy s člověkem v hlavní roli, ale v zobecňující rovině není u díla V. Podestáta podstatné, zda vzniklo v Praze, Paříži, Rotterdamu nebo v Lužné u Rakovníka. Stejně tak nemá rozhodující význam ani datum, kdy byly fotografie pořízeny,“ říká V. Birgus a cyklus Lidé pokládá za nesporný vrchol Podestátovy tvorby.
Je to už 20 let, kdy V. Podestát absolvoval studium na katedře fotografie FAMU v Praze. O tři roky později se stal pedagogem ITF a od roku 2000 se datuje jeho členství v Syndikátu novinářů ČR. Vždy raději mluví o druhých než o sobě, vůbec nejraději však diskutuje při konzultacích s posluchači a citlivě vnímá jejich náhledy a názory na současnou fotografickou tvorbu. Uvědomuje si, že také v kontaktu s nimi je mezi lidmi a dialogem s nimi naplňuje své tvůrčí krédo. „Prostřednictvím pohledu na člověka chci něco vypovědět o druhých i o sobě,“ uzavírá a připojuje pozvání k návštěvě a prohlídce výstavy v Purkrabství hradu Klenová.
Podestát Olomouc 2006 |